Jak uvedlo v listopadu 2011 IDnes, Lidovky a ČTK, Monika Šimůnková, zmocněnkyně pro lidská práva, vyzvala ministra školství, aby posoudil stažení čítanky pro druháky, kde je závadný text o Rómech. V čítance je uvedena pasáž z knihy Začarovaná třída, kapitola Mýdlová Madla a praví se v něm: "Máma mi povídala, že se s těmi Demeterovic kluky vůbec nemám bavit... říkala, že jsou to cikáni. A cikáni jsou prý špinaví a kradou." ... A na konci svého článku novináři jen připouští. "Na konci příběhu hlavní hrdinka uvažuje, že "všichni cikáni třeba nekradou ...a nemusejí být špinaví...někteří cikáni mohou být i docela hodní...Budu to muset mamince říct. Vypadá to, že maminka některé věci vůbec neví."
Nechci nyní komentovat přístup k tomuto textu ze strany vládní zmocněnkyně. K tomu se vrátím později. Na celém článku mě zaráží jiná věc. Je to způsob, jakým událost popsali novináři IDnes, Lidovek, ČTK.
Ti zcela neomaleně napsali text, ve kterém slepě vychází z původního textu ČTK a v souvislosti s rasistickým textem v čítance uvádí autorku celým jménem, aniž by zveřejnili její názor nebo se hlouběji vyjádřili k podstatě kritizovaného příběhu.
Pro mnoho čtenářů, kteří třeba ani článek nedočtou, se může populární spisovatelka Ivona Březinová jevit jako rasistka, která veřejně píše o cikánech, pomlouvá je a navíc si "dovolila propašovat" ukázku do čítanky pro malé děti. Tento názor mi potvrdili všichni, kteří si článek přečetli. A vzhledem k tomu, že v případě Ivony Březinové jde o veřejně činnou osobu, nelze takové "profesionální" chování ničím ospravedlnit a na místě je přinejmenším velké omluva.
Neomalenost novinářů, kteří nepovažují zmíněný způsob psaní za nic špatného, můžeme vidět velmi často.
Vzpomeňme jen hyenistické zvolání na titulní straně papírového vydání MFDnes: Sláva! Je po něm! Myšlena byla smrt Kaddáfího a za tímto zcela nepochybně civilizovaným prohlášením stojí část vedení deníku, které tím ale samo kleslo na úroveň primitivního a lynčujícího davu. Nebo časté určení násilníků jako Rómů. Např. "Útočníci zničili večerku v Jablonci. Šlo o Romy, tvrdí napadená obsluha." Takové uchopení příběhu (IDnes), který už v titulcích a bez právních důkazů obviňuje nějakou rasu z trestního činu, je silně rasistické a v mnoha západních slušných médiích by nebylo možné takovou větu v novinách zveřejnit.
Chci tím říct, že zvláště novináři, kteří oslovují statisíce lidí, by měli u psaní myslet, prověřovat informace a zvažovat důsledek svého psaní, protože skutečná novinařina je zodpovědná práce a ne literární výpotek, jako v případě jejich článků.
Zřejmě ale skutečnost, která se na novinářských fakuktách už neučí. Takový přístup se týká celého rómského problému. Neprofesinální přebírání údajů, bezduché analýzy, necitlivé formulování vět, jen aby přitáhly pozornost, zavádějící informace celý rómský problém ještě víc prohlubuje, místo aby ho pomáhal řešit. Což mnohokrát novináži hrdině dokázali při psaní reportáží o nepokojích na Šluknovsku.
Zmíněný článek je navíc důkazem, jak nezodpovědnost novinářů dostane do problémů člověka, jehož názor je zcela opačný a který svým psaním už roky vychovává děti k toleranci, respektu a k vnímavému pohledu na svět. Což evidentně všem novinářům uniklo.
A tak se ptám: Došlo těm chlapcům od novin, jak se asi paní Březinová cítila, když četla jejich výpotky? Co si myslela o úrovní českých médií a inteligenci novinářů? A spolu s ní se ptá mnoho dalších lidí ... a není to poprvé. Nedivme se, že lidé už nechtějí kupovat jejich práci a stojí o ní čím dál míň.
Spisovatelka Ivona Březinová
patří nejen ke slušným a poctivým lidem, ale je navíc společností dlouhodobě uznávána a oceňovaná za svou tvorbu pro děti a mládež a rozhodně nemá rasistické názory, jak z článku hloupě vyplývá. Dokázala to, na rozdíl od zmíněného novináře, nejen ve svých knihách, ale na stovkách besedách s dětmi a dobrovolnou prací pro společnost.
Celý článek na IDnes...
KNIHA ZAČAROVANÁ TŘÍDA, KTERÁ OBSAHUJE RASISTICKÉ TEXTY A JEJÍ OCENĚNÍ.
Začarovaná třída vyšla česky už třikrát a momentálně je zcela rozebraná. Vyšla ve Francii (La classe ensorcelée, Paris 2006), v Srbsku (Začarana učionica, Beograd 2010) a v jednání jsou další překlady.
Kniha Začarovaná třída dostala v roce 2002 Zlatou stuhu, asi nejprestižnější ocenění knih pro děti a mládež u nás.
Začarovaná třída byla v kategorii Literatura pro děti a mládež nominovaná na Magnesii Literu (2002).
V roce 2004 byla kniha zapsaná na Čestnou listinu mezinárodní organizace IBBY (International Board of Book for Young People), kam jsou každé dva roky zapisována nejlepší díla spisovatelů šedesáti členských zemí.
Ukázka z knihy: Začarovaná třída. Co je na bestselleru pomluva, lež a co pravda, prozradí Ivona Březinová
Začarovaná třída byla zařazena do mezinárodní kolekce knih podporující rasovou snášenlivost, projektu BARFIE, který zastřešovala rakouská sekce IBBY. Ukázky byly přeloženy do tří světových jazyků a rozeslány do všech členských zemí IBBY