Albert Einstein a jeho slavný dopis prezidentu Rooseveltovi. Tzv. Einstein–Szilárdův dopis je jeden z nejdůležitějších dokumentů ohledně varování před jaderným šílenstvím. Byl napsán 2. srpna 1939, těsně před vypuknutím 2. světové války. Podepsán je Albertem Einsteinem, ale ve skutečnosti ho napsal hlavně Leo Szilárd (spolu s dalšími fyziky jako Eugene Wigner a Edward Teller).
Einstein v dopise varoval před možností vývoje extrémně výkonné bomby na bázi štěpení uranu a naznačoval, že Německo by na tom mohlo pracovat. Je zde také zmínka o zastavení prodeje uranu z Československa po okupaci.
Dopis byl Rooseveltovi doručen až 11. října 1939 Alexandrem Sachsem.
Stal se impulsem pro zahájení amerického výzkumu jaderné energie, který později vyústil v Manhattanský projekt a vývoj atomové bomby. Ta byla nakonec americkou armádou zcela nesmyslně zhozena na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.
Překlad dopisu vychází z originálu z 2. srpna 1939.
Albert Einstein
Old Grove Rd., Nassau Point, Peconic, Long Island
2. srpna 1939Pan
Franklin D. Roosevelt / prezident Spojených států
Bílý dům, Washington, D.C.Vážený pane prezidente,
některé nedávné práce E. Fermiho a L. Szilárda, které mi byly sděleny v rukopise, mě vedou k očekávání, že prvek uran může být v blízké budoucnosti proměněn v nový a důležitý zdroj energie. Některé aspekty vzniklé situace se zdají vyžadovat bdělost a případně rychlou akci ze strany vlády. Proto považuji za svou povinnost upozornit Vás na následující skutečnosti a doporučení:
Během posledních čtyř měsíců se téměř jistě prokázalo – pracemi Joliota ve Francii i Fermiho a Szilárda v Americe –, že je možné v velkém množství uranu vyvolat řetězovou jadernou reakci, při níž by vzniklo obrovské množství energie a velké množství nových prvků podobných rádiu. Nyní se zdá téměř jisté, že to bude možné uskutečnit v blízké budoucnosti.
Tento nový jev by mohl vést i ke konstrukci bomb a je myslitelné – i když mnohem méně jisté –, že by tak mohly být sestrojeny extrémně mocné bomby nového typu. Jedna taková bomba, přepravená lodí a explodovaná v přístavu, by mohla velmi dobře zničit celý přístav spolu s částí okolního území. Takové bomby by však mohly být příliš těžké na přepravu letadlem.
Spojené státy mají jen velmi chudé zásoby uranové rudy v mírném množství. Dobrá ruda se nachází v Kanadě a v bývalém Československu, zatímco nejdůležitějším zdrojem uranu je Belgické Kongo.
Vzhledem k této situaci byste snad mohl považovat za žádoucí udržovat nějaký stálý kontakt mezi vládou a skupinou fyziků pracujících na řetězových reakcích v Americe. Jedním z možných způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být pověřit touto úlohou osobu, které důvěřujete a která by snad mohla působit v neoficiální funkci. Jejím úkolem by mohlo být:
a) navazovat kontakty s vládními úřady, informovat je o dalším vývoji a předkládat doporučení k vládním opatřením, přičemž by věnovala zvláštní pozornost problému zajištění dodávek uranové rudy pro Spojené státy;
b) urychlit experimentální práce, které se nyní provádějí v rámci rozpočtů univerzitních laboratoří, poskytnutím finančních prostředků, pokud by byly potřeba, prostřednictvím kontaktů s osobami ochotnými přispět na tuto věc, a snad i získáním spolupráce průmyslových laboratoří, které mají potřebné vybavení.
Chápu, že Německo skutečně zastavilo prodej uranu z československých dolů, které obsadilo. To, že podniklo takové kroky tak brzy, by snad mohlo být chápáno na základě toho, že syn německého státního podtajemníka von Weizsäckera je přidělen k Kaiser-Wilhelm-Institutu v Berlíně, kde se nyní opakuje část americké práce s uranem.
S úctou Váš
Albert Einstein
