Karel Čapek (*9. 1. 1890, Malé Svatoňovice - †25. 12. 1938, Praha)
spisovatel, publicista
Narodil se v Malých Svatoňovicích u Trutnova 9. ledna 1890 do rodiny báňského a lázeňského lékaře jako třetí dítě. Měl starší sestru Helenu a staršího bratra Josefa. Jěště v červnu tohoto roku se rodina přestěhovala do vlastního domu v Úpici, kde si otec otevřel ordinaci. Zde také Karel Čapek od roku 1895 do roku 1900 chodil do obecné školy.
Roku 1900 po smrti svého manžela se Čapkova babička Helena Novotná přestěhovala k Čapkovům. Čapek mnohokrát uvedl, že to byla právě babička Helena, kdo výrazně ovlivnil jeho cit pro jazyk a kdo v něm rozvinul sociální cítění. 16.9. téhož roku začíná Karel chodit v Úpici do měšťanské školy.
Roku 1901 se společne s babičkou Helenou stěhuje do Hradce Králové, kde nastupuje do primy osmiletého gymnásia. Na podzim roku 1904, tedy v kvartě, vstupuje do ?tajného studentského debatního spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílu" a stává se členem jeho výboru. Na konci školního roku 1904/1905 dostává doporučení opustit školu kvůli tajnému spolku, címž je ze školy fakticky vyloučen.
Proto se v září 1905 uchyluje do Brna, kde mu jeho sestra Helena, do Brna provdaná, našla podnájem. Zde nastupuje do kvinty Prvního českého gymnásia. Po dokončení sexty se Čapkovi rodiče rozhodli prodat hronovský mlýn a dům v Úpici a přestěhovat se do Prahy. Ubytují se v činžovním domě v Říční ulici č. 11 na Malé Straně. Spolu s Karlem a rodiči zde bydlí bratr Josef a babička Helena.
V září 1907 nastupuje Karel do septimy Akademického gymnásia v Praze, kde v červnu roku 1909 maturuje s vyznamenáním.
Universitní léta
V září odjíždí s bratrem Josefem na měsíc do Mnichova, aby si odpočinul před nastávajícím zimním semestrem na filozofické fakultě pražské univerzity. Je fascinován tamější univerzitou; stejně tak se obdivuje muzeím a galeriím. V říjnu se zapisuje na filozofické fakultě jako posluchač filozofie.
Po letním semestru na téže univerzitě a po letních prázdninách nastupuje v říjnu 1910 Karel Čapek na zimní semestr na filozofickou fakultu Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně. V březnu 1911 odjíždí do Paříže, kde se zapisuje na Sorbonně na Faculté des lettres. V červenci po ukončení semestru v Paříľi odjíždí na čtrnáct dní do Marseille a koncem měsíce se vrací do Prahy, kde se v říjnu znovu zapisuje na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
V březnu 1912 umírá babička Helena Novotná. Karel stále studuje na pražské filozofii. 29. listopadu 1915 je slavnostně jmenován doktorem filozofie. V tomtéž roce byl z důvodu nemoci několikrát neodveden do první světové války.
Roku 1916 se jeho rodiče stěhují do Trienčanských Teplic, kde Čapkuv otec působí jako sezonní lázeňský lékař. V Praze zůstává sám s bratrem Josefem.
Ranné působení a 20. léta
V březnu 1917 se stává členem redakční rady časopisu Národ a nastupuje jako soukromý učitel Prokopa Lažanského, syna hraběte Lažanského. V květnu odjíždí s Lažanskými na jejich zámek v Chýších u Žlutic. Službu u nich koncí 30. září 1917. 22. října 1917 se společně se svým bratrem stává redaktorem Národních listů. Je redaktorem a referentem kulturní rubriky. Téhož měsíce se stává také společne s bratrem Josefem redaktorem satirického týdeníku Nebojsa, který právě vznikl.
V létě roku 1920 se seznamuje s Olgou Scheinpflungovou, svojí budoucí manželkou. K 31.12. dává společně se svým bratrem Josefem a několika dalšími redaktory výpoveď z Národních listů pro nesouhlas s politickou linií šéfredaktora listu. Téhož roku vydává svou celosvětově proslulou hru R.U.R., v které bylo poprvé použito slovo robot, jehož autorem je ovšem Josef Čapek.
K 1. dubnu 1921 nastupuje společně s bratrem Josefem na dobře placené místo v pražské redakci Lidových novin. V říjnu se stává dramaturgem Městského divadla Královských Vinohrad, divadla v nemž také mimo jiné hrála Olga Scheinpflungová.
22. března 1922 byl poprvé osobně představen Tomáši Garrique Masarykovi, s kterým poté navázal hluboké přátelství a napsal knihu rozhovorů. V srpnu podává demisi na post dramaturga vinohradského divadla na protest proti přebírání herců Národním divadlem. Po uklidnění aféry se na své místo vrací.
V dubnu 1923 ovšem rezignuje definitivně a odjíždí na 2 měsíce na zdravotní pobyt do Itálie.
13. dubna 1924 umírá Čapkova matka. Od konce května do konce července je v Anglii. Jede tam kvůli zasedání mezinárodního kongresu Penklubu a Výstavě britského impéria. Na podzim se zavádí tradice schůzek pátečníků, intelektuálu různých názorů a povah. Tato tradice se udržela až do Čapkovy smrti. V listopadu se stěhuje do většího bytu v Říční ulici a bydlí sám.
V lednu 1925 se stává členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Penklubu. Téhož měsíce je také poprvé přijat T.G. Masarykem na Pražském hradě. Na únorové ustanovující schůzi je zvolen předsedou pražského Penklubu. V dubnu se stěhuje do vlastního domu na Vinohradech, kde s ním bydlí otec. V květnu je zvolen členem Literárního odboru IV. třídy České akademie věd. Na toto členství ale v červnu rezignuje, když je členství upřeno podle něj mnohem významnějšm literátům. Mezi nimi jmenoval P. Bezruče, F. Šrámka a K. Tomana.
V září vstupuje spolu s Josefem do nově založené Národní strany práce. V říjnu kandiduje na 20. (posledním) místě pražské kandidátky Národní strany práce. Strana v listopadových volbách tohoto roku však vyšla bez mandátu, a po pár letech zaniká.
V červnu 1926 uveřejňuje článek ?Čeští spisovatelé - proč mlčíte" jako odpověd na Manifest českých fašistů k spisovatelům. V září se rozhoduje účastnit se boje za demokracii proti Gajdovu fašismu. Na konci září a začátku října je u prezidenta Masaryka v Topol'čiankách.
Na silvestra pořádá místo pátečnické schůze silvestrovský večer za přítomnosti TGM. Adresuje mu novoroční koledu, kterou čtou tři herci Národního divadla přestrojeni za představitele tří politických stran: A. Švehlu, K.Kramáře a J. Šrámka.
Na konci ledna 1927 rezignuje na předsedu pražského Penklubu, ale nakonec zůstává. Během ledna a března se musí Čapek bránit kampani v tisku kvůli svému silvestrovskému večeru, která byla vyvolána večerníkem Národní Demokracie a klerikálním tiskem. Hájí se nejdříve v tisku, a pak žalobami na Národní listy, Národ a List Čech. Tato štvavá kampan ho inspiruje k napsání Skandální aféry Josefa Holouąka.
Na začátku června na zájezdu československých spisovatelů do Paříže, kde se setkává s kulturními a politickými osobnostmi Francie. Celé září a polovinu října je u TGM na zámku v Topol'čiankách. 28. ríjná dostává společně s bratrem Josefem státní cenu za dramatické dílo za hru Adam Stvořitel.
Září roku 1928 opět tráví v Topol'čiankách.
V breznu 1929 odsuzuje zemský trestní soud v Praze redaktora Národních listu k peněžité pokutě, odškodnému, úhradě trestního řízení a publikování rozsudku v tisku. V dubnu umírá Čapkův otec. Září tráví v Topol'čiankách a v říjnu odjíždí s Olgou do Španělska.
Začátek 30. let
V červnu 1930 je ministrem školství jmenován členem poradního sboru pro věci Národního divadla. Koncem září až začátkem října je opět v Topol'čiankách.
V lednu 1931 je Výborem pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů jmenován do stálého výboru pro literaturu a umění. V březnu je znovuzvolen předsedou pražského Penklubu. Koncem června se účastní celosvětové konference Penklubu v Haagu. Poté cestuje po Holandsku. Na začátku července se v Ženevě účastní zasedání Stálého výboru pro literaturu a umění při Stálé komisi pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů.
V březnu 1932 přechází společně s bratrem Josefem od zkrachovalého nakladatelství Aventinum k nakladatelství Fr. Borový, kde se stal vkladem půl milionu korun tichým společníkem. Koncem září až začátkem října pobývá v Topol'čiankách.
V únoru 1933 vyvolává v širokém kulturním tisku diskusi o povaze a funkci kritiky. V březnu se vzdává předsednictví pražského Penklubu. Koncem září až začátkem října pobývá vTopol'čiankách.
2. polovina 30. let
21. ledna 1934 podepisuje výzvu spisovatelů, umělců a vědců na pomoc dětem strádajících za hospodářské krize. V listopadu podepisuje protest Obce československých spisovatelů proti organizovaným fašistickým výtržnostem.
V červnu 1935 na mezinárodním sjezdu Penklubu v Barceloně ho předseda světové federace Penklubů H. G. Wells navrhuje za svého nástupce, ale Čapek ihned odmítá. Na konci června se v Paříľi účastní mezinárodního kongresu spisovatelských organizací na obranu kultury. V červenci cestuje s Olgou a přáteli po Dolomitech automobilem. Na této cestě požádá Olgu o ruku. 16. srpna 1935 se Karel Čapek žení s Olgou Scheinpflungovou na vinohradské radnici. Jeho švagr Palivec mu dává do doživotního užívání usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše. V říjnu je nominován do komise pro udělování státních cen za literaturu.
V červnu 1936 se v Budapešti účastní symposia pořádaného Stálým výborem pro literaturu a umění při Stálé komisi pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů o přirozené úloze humanitních věd v současném světě. V červenci cestuje s Olgou po Dánsku, Norsku a Švédsku.
V listopadu je Karel Čapek opět navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
V únoru 1937 navštěvuje Edvarda Beneše na Pražském hradě. V červnu se společně s Olgou účastní kongresu Penklubu v Paříži, kam byl pozván jako čestný host. V červenci cestuje s Olgou a s přáteli automobilem po Rakousku, Švýcarsku a jižní Francii. 11. října se účastní tryzny za TGM v Městském divadle na Vinohradech. 24. prosince společně s Františkem Křižíkem odvysílal Karel Čapek na vlnách Československého rozhlasu do celého světa Pozdrav lidem dobré vůle. (více zde)
Rok 1938
31. března a 3. dubna 1938 zprostředkovává neoficiální, ale otevřené německé stanovisko na politickou situaci. 1. června podepisuje otevřený dopis členů československé sekce mezinárodní asociace spisovatelů na obranu kultury. 27.-30. června se účastní kongresu světového Penklubu v Praze. 12. září pomáhá formulovat a podepisuje Výzvu obce československých spisovatelů spisovatelským a kulturním organizacím celého světa, aby hájily princip svobody a pomáhaly orientovat veřejné mínění celého světa pravdivým objasnením současné československé politiky.
21. září pomáhá stylizovat prohlášení, jímž vláda oznamuje občanum přijetí podmínek francouzké a anglické vlády. 30. září, v den mnichovského diktátu, podepisuje výzvu Obce československých spisovatelů K svědomí světa. V listopadu až prosinci musí Čapek snášet kampaň tisku proti své osobě. Odmítá evakuaci do Anglie, říká, že musí zůstat s národem. Od poloviny prosince trpí chřipkou, poté dostane zánět ledvin.
25. prosince 1938 v 18:45 umírá.
Zpracoval: Dominik Zunt
Použitá literatura: Miroslav Halík: Karel Čapek Život a dílo v datech, Academia 1983
Více: http://capek.misto.cz/index.html
BIBLIOGRAFIE
Próza
Zářivé hlubiny – (1916)
Boží muka – (1917)
Krakonošova zahrada (1918)
Kritika slov (1918)
Trapné povídky (1921)
Továrna na absolutno – (1922)
Krakatit – (1922, zfilmováno v r. 1948)
Skandální aféra Josefa Holouška – (1927)
Povídky z jedné kapsy – (1929)
Povídky z druhé kapsy – (1929),
Zahradníkův rok – (1929
Marsyas čili na okraj literatury – (1931)
Apokryfy – (1932), povídky
O věcech obecných čili Zoon politikon – (1932)
Hordubal – (1933, zfilmováno v r. 1937).
Povětroň – (1934)
Obyčejný život – (1934)
Válka s mloky – (1936)
První parta – (1937, zfilmováno v r. 1959)
Jak se co dělá – soubor causerií
Život a dílo skladatele Foltýna – (1939 – vydáno posmrtně)
Drama
Lásky hra osudná (napsáno 1910, vydáno 1922)
Loupežník – (1920, zfilmováno v roce 1931)
R.U.R. (Rossum's Universal Robots – Rossumovi Univerzální Roboti, 1920).
Věc Makropulos – (1922, zhudebněno L. Janáčkem)
Adam stvořitel – (1927)
Bílá nemoc – (1937, zhudebněno T. Andrašovanem, zfilmováno H. Haasem roku 1937).
Matka – (1938)
Cestopisy
Italské listy – (1923)
Anglické listy – (1924)
Výlet do Španěl – (1930)
Obrázky z Holandska – (1932)
Cesta na sever – (1936) – spolu s Olgou Scheinpflugovou
Pro děti
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – (1932)
Dášeňka čili život štěněte – (1933)
Filozofická díla
Pragmatismus čili Filosofie praktického života (1918)
Překlady
Francouzská poezie nové doby (1920)
Politická díla
Hovory s T. G. Masarykem (1928–1935, 3 svazky)
Mlčení s T. G. Masarykem – doplnění hovorů, esej z roku 1935.
Posmrtně vydáno
Hrob Karla Čapka na vyšehradském hřbitově v Praze
Hrob Karla Čapka na vyšehradském hřbitově v Praze
Měl jsem psa a kočku – 1939, prózy a fejetony
Kalendář – 1940, sloupky
O lidech – 1940, sloupky
Vzrušené tance – 1946, básně
Bajky a podpovídky – 1946
Sedm rozhlásků K.Č. – 1946
Ratolest a vavřín – 1947, sloupky
Obrázky z domova – 1953, fejetony a sloupky
Věci kolem nás – 1954, fejetony a sloupky
Sloupkový ambit – 1957
Poznámky o tvorbě – 1959, výbor z prací o literatuře
Na břehu dnů – 1966, výbor z novinářských prací
Místo pro Jonathana! – 1970, výbor ze statí o literatuře a kultuře
Listy Olze – 1971, dopisy Olze Scheinpflugové
Drobty pod stolem doby – 1975, veršované komentáře ke dni
Listy Anielce – 1978, dopisy Anně Nepeřené z roku 1905
Dopisy ze zásuvky – 1980, dopisy Věře Hrůzové z let 1920–1931
Filmová libreta – 1988
