Opravdu velmi milá knížka lyrických próz klasika španělské literatury Juana Ramóna Jiméneze (1881-1958), která v Československu vyšla s mimořádně kvalitními ilustracemi Oty Janečka. Básník a nositel Nobelovy ceny projíždí ve své knížce krajem okolo andaluského městečka Mogueru a ve smyšlených rozhovorech se svým šedivým oslíkem Stříbrákem vykresluje poetiku všedních každodenních maličkostí.
Knihu Stříbrák a já (1914, 1917) přeložil František Nechvátal a jak se ve svém článku zmiňuje Ludvík Diviš, byl překlad, inspirovaný Marií Pujmanovou, hotový už v roce 1946, ale vydaný až po udělení Nobelovy ceny v roce 1961.
V roce 2014, ke stému výročí vydání knihy, byla světoznámá knížka zdarma rozdávána v rodném městě Jimenéze Moguer, pokud zájemci obešli doporučená místy v okolí města, která jsou i v knize označovánána jako "Ruta literaria".
Ukázka:
„Blažení ptáci, kteří nemají stanoven svůj sváteční den! Žijí svobodně s přirozenou a pravdivou jednotvárností… Putují bez groše a bez mošny, mění svůj příbytek, když se jim zachce, vytuší bystřinu, najdou si loubí a stačí jim jen rozevřít křídla, aby letěli za svým štěstím; neznají pondělků a sobot; koupají se všude a v kteroukoli chvilku; milují bezejmennou láskou vesmírnou milenku. A zatímco lidé – ubozí lidé! – chodívají o nedělích na mši, zamykajíce dveře, oni, radostný příklad neobřadné lásky, oni se slétnou se svou svěží a žertovnou hatmatilkou do zahrady uzamčených domů, kde jakýsi básník, kterého už dobře znáte, a jakýsi něžný oslíček – připojíš se ke mně? – je bratrsky pozorují.“
Stříbrák a já, Vrabci
Juan Ramón Jiménez (*23. 12. 1881 Moguer, †29. 5. 1958)
Světové uznávaný básník. Prvotina Fialkové duše a Lekníny vyšla v roce 1900. Později vydal knihy Rok Stříbráka (1914), Deník básníka novomanžela (1916), sbírku Věčnosti (1918). V roce 1936 podepsal spolu s dalšími pokrokově smýšlejícími intelektuály prohlášení Declaración de los intelectuales ante la sublevación militar. Po vítězství nacionalistů se Jiménez přestěhoval na Portoriko, kde přednášel, vyučoval literaturu a španělštinu na tamní univerzitě, která dnes nese jeho jméno.
Ilustrace Ota Janeček
Bohužel překlady do češtiny či slovenštiny tohoto velkého autora jsou velmi nedostatečné. Kromě zmíněné knížky pro děti přebásnil v roce 1981 Miloslav Uličný sbírku Daleké zahrady (1904), která je věnována památce velikána německé poezie Heinricha Heineho. Tuto sbírku pod názvem Srdce v nepohode přeložil v roce 1974 do slovenštiny Ján Šimonovič.
