Balzacův Otec Goriot. Smutný, ale veskrze pravdivý příběh o otci, který se obětuje pro své dcery – díky nim rozháže celé své jmění, není nic, co by pro ně neudělal, čeho by se nezřekl. Odměnou mu však láska a uznání těch dvou – Anastazie a Delfíny – rozhodně není.
K letním dnům patří četba. Jenže občas bolí oči a tak trochu se pletou písmenka. Je čas na poslech, je čas na audioknihu. Velice se hodí především u klasiky. Je dobré si tu a tam připomenout, co v mládí člověk „nahltal“. Navíc v dnešní uspěchané době by možná celý román „nedal“, díky jeho zdlouhavosti a rozmělněnému stylu. K tomu nás Radioservis přímo rozmazluje nahrávkami let minulých se skvostným obsazením jednotlivých postav.
K takovým CD z pokladů „rozhlasového stříbra“ rozhodně patří Balzacův Otec Goriot.
Příběh o otci, který se obětuje pro své dcery – díky nim rozháže celé své jmění, není nic, co by pro ně neudělal, čeho by se nezřekl. Rozmazlené fifleny (ale kdopak je rozmazlil, že?), neustále se svářící mezi sebou, berou vše, jen vracet nic nechtějí. Otec Goriot se padá na dno společenského žebříčku, umírá zchudlý a osamocen.
Na druhé straně vah stojí student Rastignac, který společensky šplhá na vrchol. Je pohledný, dvorný, dámy jej mají rády, takže jeho cesta vzhůru mu nepřináší větších obtíží. Oba tito pánové se potkají v penzionu vdovy Vauquerové, místě, kde žijí velmi zajímavé postavičky s neméně pohnutými osudy.
Čtivý a nelítostný příběh, naprosto klasického formátu: po úspěchu následuje pád, kdo pohrdá ostatními, většinou špatně dopadne. Román dokazuje (bohužel), že svět se nemění, že jsou pořád ti, co chtějí jen brát, a ti druzí, co pouze dávají. Nějak ta rovnováha ne a ne nastat. Všude tu na nás vykukuje morálka tehdejší společnosti, oč je však jiná, než morálka doby dnešní? O nic.
V zdařilé rozhlasové dramatizaci příběh získává nový rozměr – v rychlejším rytmu tepe dopředu, neunavuje dlouhými popisy prostředí a charakteristikami postav, tím pádem se děj hrne vpřed mnohem rychleji než v knize samotné. Všichni zúčastnění o sobě hodně vypovídají sami. Aktéři svými hlasy naprosto trefně ukazují, kdo je jaký, před kým se mít na pozoru, koho obejít a komu uvěřit. Skvěle odvedená práce nám každou postavu odhaluje opravdu do morku kostí. Díky zestručnění a gradaci děje, neodbíháme od hlavní linie a brzy jsme na konci příběhu, který stále dokáže evokovat myšlenky, rozbouřit otázky v hlavě.
Ve skvělé namluvené hře vystupují herečtí velikáni jako Martin Růžek (otec Goriot), Alena Vránová (Anastazie), Růžena Merunková (Delfína), Viktor Preiss (Evžen Rastignac) či Jana Andresíková (vévodkyně z Beauséantu). Skvělé herce provedl výtečnou dramatizací Heleny Kočové režisér z nejpovolanějších Jiří Horčička.
Smutný příběh nás zavede o století a kus zpátky, odkrývá dobu tehdejší, přesto dokonale odhaluje (a možná díky své letitosti o to víc), že falešná morálka nenese nic dobrého – lidem už vůbec ne, i kdyby na chvilku se mohlo zdát, že ano. A opět dokazuje, že staré mistry pera bychom neměli přehlížet a tu a tam se nad jejich romány pozastavit.
Když ne nad stránkami listů, čtečkou, alespoň ve zdařilé audioverzi.
Preklad: Helena Turcerová-Devečková, Dramatizácia: Anna Legelová, Hudobná spolupráca: Miroslav Nemec, Zvuk: Peter Štolc a Alena Čermáková, Dramaturgia: Mária Terenová, Réžia: Juraj Haľama Účinkujú: František Dibarbora, Peter Mikulík, Hana Kostolanská, Eva Poláková, Eva Rysová, Jela Lukešová a ďalší. Premiéra: Československý rozhlas / 1973
Ukázka
