Poezie jako nesmírný prostor mezi románem a hudbou. Tak jsem ji chápal vždy. Náznak neuchopitelného, otevírající prostor pro fantazii, která se rozvíjí v souznění několika slov a ve vašich životních prožitcích.
Proto poezie oslovuje každého jinak, proto je věčná.
Když jsem se začetl do slov Anny Brikciusové, pustil jsem si oblíbenou Brahmsovou sonátu e-moll.
Záměrně, abych se naladil na její violoncellovou tesknou nótu, na příjemnou zvukomalebnost slov, skrývající se v náznacích i symbolice usínání, znovuzrození, tápání i objevování.
Život kolem nás protéká naplněn podstatou nesmírna, příběhy lidí, časem a hudbou a my se v něm potápíme, plaveme a nadechujeme nadějí i víru nad babylónskou hladinou slov vyřčených.
A zanecháváme v něm stopu našeho bytí.
Přeji všem nevšední zážitek s básnířkou Annou Brikciusovou!
Básnířka Anna Brikciusová vystudovala na pražské konzervatoři hru na violoncello.
Dnes vystupuje mimo jiné se svým bratrem Františkem, s nímž tvoří vynikající violoncellové Duo Brikcius. Žije ve Francii.
FESTIVAL BRIKCIUS Cyklus koncertů komorní hudby
V roce 2015 vydala soubor drobných povídek Eutanazie.
V roce 2017 vychází její básnická sbírka Kolibří úsměv po které přichází v roce 2020 sbírka Do bouře. Před vydáním je i sbírka Čas vypršel.
Do bouře / Brikciusová, Anna / Nakladatelství Bor, 2020
Ukázka z knihy:
Do bouře
sotva lapá po dechu
mokří vlciúpí
slyší to v horách
pastevci ovcíZemě hltavě pije
Tam se nesmí
bez peněz
jsi menší než ti jiní,
kteří v tancích jezdía přitom nejsou v zóně válečné
Dunaj láká
ke dnu
po hladině se projít
bez vesel
člunu nebo loděnejsme však Svatí
jsme pouze lidé
Ve sklepě
neviditelný skelet
stékají kapky smůly
zdi v nářku bezvědomísvětla by ráda zhasla
život se jim zkracujezatímco venku
pestrobarevní skotačíani nezačal karneval
Hořčičné zdi
klobásy by mohly spát v postelích
také na zemi
by dlaždice je chladily
Rozumíš jim
oni Tobě
staví se mezi vás
bezejmenná zeď
Proti zdi
– ženě s šátkem
bez nějs dítětem
bez něj
– muž, který nevidí
proč se tolik škaredí?
slyší kýchnutí velblouda– proti cizincům
proč?
pro slepičí kvoč
Příliš
dlouho
ví, co říct
vděk prodá
za dva chybějící rackynení tu ptactva dosti
takže hodně draho
jinde mluví
vůně citronové trávy z řeky
Bez labutí
kalamář se vylil do řeky
to ony neradypsát na vodu odmítají
slova by uplavala do jiné země
Ohňostroj
cvrček a vyplašený netopýr
oslava nového
v září
když ten lednový jsi propásl
