Pepa Nos. Písničkářská legenda zpívá nadčasově napříč všem totalitám, ve kterých žil a žije

Pepa Nos

Dokud Pepa Nos (16.5.1949) zpíval proti komunistům, byl v rádiu neustále. Po roce 1989 byl ale ve svých textech kritický i vůči humanitárnímu prezidentovi Havlovi a dalším politickým figurám a měl být proto uložen navždy v zapomnění, stejně jako Karel Kryl
Jenže jak už to bývá, zůstalo jen u toho "měl být".
Pepa Nos je stále živý a jeho texty jsou ještě víc nadčasové. Totalitní politické manýry jsou ve své podstatě pořád stejné. Stejně tak i chování lidí, kteří se ocitnou pod mediálním a politickým tlakem totalitní cenzury. Pepa Nos na svých textech nemusel nikdy nic měnit.

Více: http://www.pepanos.cz/texty

 

 Pepa Nos – Země je kulatá
deska: Země je kulatá

Kdo jde pořád doprava, voctne se nalevo,
kdo jde pořád doleva, přijde napravo.
Kdo jde pořád dopředu, voctne se vzadu,
kdo jde pořád dozadu, bude vepředu.

Protože kulatá, Země je kulatá, Země je kulatá,
je-je-je-je kulatá,
Země je kulatá, Země je kulatá, Země je kulatá,
je-je-je-je kulatá.

Kdo jde pořád na východ, voctne se na západě,
kdo jde pořád na západ, přijde na východ.
Kdo jde pořád na sever, voctne se na jihu,
kdo jde pořád na jih, přijde na sever.

Kdo se pořád přibližuje, nakonec se vzdálí,
kdo se pořád vzdaluje, nakonec se přiblíží.
Kdo jde pořád dolů, voctne se nahoře,
kdo jde pořád nahoru, nikam nedojde!


Pepa Nos – Časy se mění

Pojďte sem lidi a přistupte blíž
a všimněte si jak vody kolem vás stouply výš
a připusťte, že vás to až na kost promočí
a že si vás čas kolem prstu otočí
Měli byste už začít plavat,
jinak půjdete ke dnu
neboť časy se mění, co bylo dnes, zítra není.

Pojďte sem spisovatelé píšící proroctví
a neukvapte se ve svých soudech, loď ještě nekotví
příležitost máš jen jednu, tak abys ji nepropás
Havlíček i Kafka byli jedni z nás
a jestli jsi dnes prohrál, budeš vítěz pozítří
neboť časy se mění, co bylo dnes, zítra není.

Pojďte otcové a mámy, už je čas jít
a nekritizujte co nechcete pochopit
nad svými syny a dcerami už nemáte moc
na vaši starou cestu už dávno padla noc
a když nemůžete pomoct aspoň z té nové běžte pryč
neboť časy se mění, co bylo dnes, zítra není.

Pojďte sem lidi, na chvíli ztište smích
a neucpěte místnost, nestůjte ve dveřích
neboť ten kdo si ublíží, už nebude rovně stát
venku zuří bitva a ty ses začla bát
brzy vám rozdrnčí okna a zatřese zdí
neboť časy se mění, co bylo dnes, zítra není.
Časy se mění, co bylo dnes, zítra není.


Pepa Nos – O svobodě
deska: Rok 2000

O svobodě projevu
o svobodě názorů
o svobodě víry
o svobodě myšlení
o svobodě pohybu
o svobodě pobytu
o svobodě volby

Slova, slůvka, slovíčka padají na človíčka slovíčka,
slůvka, slova padají stále znova
slova, slova, slova stále stejná slova

O lidském právu
o lidské povinnosti
o velikém cíli
o každodenní práci
o globálních výhodách
o nadnárodním nebezpečí
o svobodě pohybu
o svobodě pobytu
o svobodě volby
o svobodě

Slova, slůvka, slovíčka padají na človíčka
slovíčka, slůvka, slova padají stále znova
slova, slova, slova
Stále stejná slova
nic než slova, prázdná slova
v pondělí slova, v úterý slova
ve středu, ve čtvrtek, v pátek, v sobotu slova
v neděli fráze


Pepa Nos – Blues o hovně
deska: Bojové písně

Mírová holubice mě potřísnila trusem.
Chtěl jsem to vzít bohorovně
a jen se otřást hnusem.
Je-li Bůh a jsem-li mu bohoroven,
proč mě nebe vystavuje kapkám hoven, dešti hoven, potůčkům hoven?

Holka mi říká, že ženským nerozumím.
Odplížím se do kouta a do blba
do zrcadla čumím.
Je-li Bůh a jsem-li mu bohoroven,
proč mě nebe zavaluje kopcem hoven, horou hoven, světadílem hoven?

Koupím si noviny.
Mladou Frontu Včera, Dnes, Zítra, Pozítří, Popozítří, na věčné časy a nikdy jinak.
Otevřu žumpu,
přečtu si blbiny a zapnu pumpu.
Je-li Bůh a jsme-li mu bohorovni,
proč nás nebe vystavuje
neustále, každodenně, deníkově,
záplavě hovní, povodni hovní,
potopě hovní?

Na hlavu mi spadl billboard s politikem.
Srazil mě tváří do bláta
a já skončil vzlykem:
Je-li Bůh a jsem-li mu bohoroven,
proč mě nebe zavaluje mořem hoven,
oceánem hoven, vesmírem hoven,
tunami-tsunami hoven?

Červené hovno září na televizní obrazovce.
Za tím rudým kulatým hovnem
jdou novácké televizí ovce.
Je-li Bůh a jsem-li mu bohoroven,
proč mě nebe vystavuje
neustále, každodenně
kanálům hoven, potokům hoven,
patokům hoven, cisternám hoven?

Ein hoven, zwei hoven,
drei hoven, vier hoven,
fünf hoven, zehn Millionen hoven,
sechs Milliarden hoven.
sedmdesát čtyři státních knihoven,
padesát osm úschoven,
devadesát šest duchoven
und ein Beethoven.


Pepa Nos – Agent sí aj ej
deska: Země je kulatá

Já jsem agent Sí Aj Ej,
jsem nebezpečnej a jsem zlej.

Já jsem agent Sí Aj Ej,
jsem nebezpečnej a jsem zlej,
jsem zlej, jsem zlej, strašně very zlej.

Pracuju pro temné síly,
maskují mě černé kníry.

Whisky mi v krku šplouchá,
jsem slizkej jako ropucha.

Ďáblu jsem duši zaprodal,
na rozkaz jsem mordoval.

Za dolary všecičko
udělám, uf, matičko.

Mám vysílačku v nosní dirce
a kulomet skrytej v sirce.

A mě nikdo nedostane,
zmizím, kdy se mi zamane.

Neb su agent Sí Aj Ej, su nebezpečnej a jsem zlej,
jsem zlej, strašně very zlej,
čím víc jsem zlej, tim líp jsem placenej,
zlej, zlej, strašně very zlej,
čím víc jsem zlejší, tim líp jsem placenější,
chacha, chacha, na mě si dej bacha,
nebot já, nebot já jsem strašně very, very,
prišerňácky, strašlivácky, ukrutňácky, smrtelňácky
zlej, zlej, strašně very zlej,
čím víc jsem zlej, tim líp jsem placenej,
zlej, zlej, strašně very zlej,
čím víc jsem zlej, tím líp jsem pla-pla-pla-pla-pla-placenej.

Rec: Zlí celého světa, spojte se!


Pepa Nos – Císařovy nové šaty
deska: Bůh v hotelu Balkán

Jeden císař nestál o hony ani o divadla ani o ženy ba ani o zdymadla
Jen šaty a jak jich užije byla jeho vládní linie
A místo na porady chodíval do šaten, kde před zrcadlem se točil okouzlen
Převlékal se z hodiny na hodinu, nemysle na lid ba ani na rodinu
Jednoho dne však přišli podvodníci, údajně tkalci ze země sousedící
Nabídli mu šaty tvarů křehkých, vláken jak ptačí pírko lehkých
A ty šaty neuvidí ten, kdo je hloupý, neschopný úřadu a na groš skoupý
To zalíbilo se císaři tuze, přestal se točit před zrcadlem v blůze
A chtěl ty šaty co nejdříve mít, ať začnou tkalci hned pilně šít
Po jistém čase přišel ke tkalcům ministr, v pravé ruce držel cvikr a v levé kanistr
Ať na stav se dívá, ať hledí sebevíc, nic nevidí, strachem bledne jeho líc
Být neschopným úřadu by mu navždycky zkazilo dobrou náladu
A podvodníci před tím ministrem dělají jako že něco pilně dělají
„Vy máte vlastně pravdu!“, zajásal ministr a odešel k císaři drže smutně kanystr
Pak poslal císař dalšího úředníka, aby se dozvěděl, co ten tomu říká
Ten raději svým smyslům nevěřil, neb to už jiný, vyšší před ním vlastně prověřil
I císař zatoužil vidět ty krásné šaty a tak vytáhl ze svých komnat zas jednou paty
Přijde, dívá se, nic nevidí. Však běda! Dogma začlo působit na lidi!
A císař řeční o kráse šatů věčný: „Ta barva! Ta nádhera! Ta jemnost! A ten vzor!
Na tím musí užasnout každičký tvor i netvor i potvor ba i do řiti tvor
I rozkřiklo se, jak jsou ty šaty krásné. Že sám císař nad jejich krásou žasne
Podvodníci dostali řády a tituly a zlato a tepanou pistuli
A nadešel den veliké slavnosti, kdy se měl císař před svým lidem předvésti
Tkalci ho svlékli a oblékli mu nic. Však štěstí byl ten den velký hic
I nes´ se císař před lidem svým, který ze známých příčin volal: Bdím či spím?
Tak krásné šaty, ta barva a ten vzor! Jásavě provolával mohutný sbor
Tu došel císař k malém dítěti, které naň hledělo, než začlo křičeti
„Vždyť pan císař je nahatej, na zádech celej chlupatej!“
„Vždyť pan císař je nahatej, na zádech celej chundelatej!“

Tu zarazil se národ lehce, hlasu dítěte věřit nechce
Však po chvíli naježil srst a křičí: „Císař nahý je jak prst!“
Však po chvíli naježil s,r,s,t a křičí: „Císař nahý je jako p,r,s,t!“

Císař pán však toho nedbal a dále se holedbal
Kráčel ještě hrději a lidu vládl tvrději