Eduard Petiška nenapsal jen Staré řecké báje a pověsti, povinnou četbu ve Francii

 Eduard Petiška

Málokdo už dnes ví, že Krtka, který ke kalhotkám přišel napsal Eduard Petiška (14.5. 2014 by měl 90 let). Málokdo také ví, že byl básník a překladatel německé poezie a že jeho kniha Staré řecké báje a pověsti je povinnou četbou ve Francii, kterou dodnes nikdo nenapsal líp.

Petiška proslul především jako autor pro dětské čtenáře
a stal se jedním z nejoblíbenějších českých pohádkových autorů. Jeho knihy pro děti například Birlibán, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Anička malířka, Pohádkový dědeček  se staly oblíbenými a stále vydávanými pohádkami.
Snad největší popularitu získala jeho kniha v četných vydáních Staré řecké báje a pověsti, která byla přeložena do sedmi jazyků a je dodnes povinnou četbou ve Francii. Japonské děti zase znají již v několika vydáních tituly Bylo jednou loutkové divadlo nebo Kam se schoval nůž, O jabloňce a samozřejmě Jak krtek ke kalhotkám přišel.

baje_petiska3.jpga_mail.jpgbaje_petiska4.jpg
Velký význam mají dodnes jeho úpravy dalších českých a cizích pověstí a pohádek

jako například Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a městech.

Nesmíme zapomenout na jeho překladatelské práce především J.W. Goetha a Heineho a také na jeho básnické kyrické dílo, kterému se věnuje celý život. V něm se hlásí především k odkazu Františka Halase. (Oči vzlétajícího času,1946, Pražské orchestry, 1947, Slunce, 1949) Lyrický charakter mají také jeho prózy, ve kterých otevíral téma generační a mravní. Například to jsou knihy Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek.
Spolupracoval často s Československým rozhlasem a televizí, psal pro dětské časopisy. Psal ovšem i odborné texty, eseje a předmluvy.

baje_petiska2.jpgcitanka_petiska.jpg
Eduard Petiška  neměl pouze literární nadání. Od svých předků – a zvláště matky Adeline Winandtové – zdědil i hudební sluch. A nebýt nacistické okupace, zúročil by úspěšně složené zkoušky na konzervatoř asi i jinak než prací soustružníka. Nástup komunistů k moci v únoru 1948 pak zase překazil jeho jiné ambice – natáčení „filmových básní“ s Konstantinem Bieblem. Zemřel 6. června roku 1987 během pravidelného léčebného pobytu v Mariánských Lázních.

Eduard Petiška (14. května 1924 – 6. června 1987) prožil své dětství v Čelákovicích u Prahy. Gymnázium studoval v Brandýse nad Labem, které absolvoval v roce 1943. Hned po absolvování gymnázia byl totálně nasazen. Až po válce po válce vystudoval na FF UM v Praze germanistiku a srovnávací literatury. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem jako spisovatel z povolání.