Ve Starém Plzenci jsem sousedem poslankyně Ivy Levé. Občas se snažím Ivu jako spoluobčan ovlivnit, ale nakonec, jak mi došlo, ovlivnila spíše Iva mě (a ostatně bývala už ve škole mou učitelkou dějin, a to nejen českých).
Místo vzkazu od ní bych dnes rád doporučil Kellerovu sociologickou knížku Tři sociální světy a citoval s jeho svolením kolegu Hakla, který řekl 9. 4. 2012 Mladé frontě Dnes toto:
Bytostně nesouhlasím s tím, co se tady děje…
Hodně to ovlivnila hospodářská krize. Vemte si, že pět procent obyvatelstva prochází exekučním sítem a stát se hojí na obyčejnecjh lidech a stahuje je z kůže, protože nefunguje základní úcta… Třeba úřadů k lidem. Úřady, pravda, neměly k lidem úctu nikdy, ale čím dál obtížněji to snáším a ono je to možná i čím dál horší. Stát komunikuje s občanem už výhradně pomocí číslic a na to nelze nereagovat. Bohužel, neumím nic lepšího než psát, takže bych asi měl a chtěl něco napsat o tom, co se s lidmi stane, když musí umírat hrůzou, že je vyhodí z práce a nesplatí hypotéku…
Alice Horáčková (která rozhovor vedla) se v tu chvíli zeptala: „U vás taky zazvonil exekutor?“
Ne, reagoval Hakl. Ale žiju v sociální pasti jako každý a ono je koneckonců fuk, jestli se to stane sousedovi a on se půjde oběsit, protože když se to může stát komukoli, kdo žije relativně slušně nebo řekněme normálně a nechce nebo neumí krást, tak je to můj problém stejně jako jeho.
„A já myslela, jak se vám v Česku líbí,“ přiznala redaktorka MfDnes a Emil Hakl odpověděl:
To vidím až teď, že by bylo lepší zvednout kotvy.
Tady chci i za sebe vyslovil pár vět. A kam bys Emile ufrnkl. Kdepak je to lepší pro člověka pracujícího s rodným jazykem? V Paříži snad? Jsi Kundera? V Torontu? Možná… Ale jsi Škvorecký? Emile, kamaráde, ta pravda českých dějin funguje tady a teď.
A ty lži? Jakbysmet.