Tennessee Williams. Proč světový autor oslovuje milióny lidí i po sto letech

tennessee williams biografie

Elia Kazan, který režíroval mnoho her Tennessee Williamse, o něm řekl: "Všechno, co naleznete v jeho hrách, je z jeho života a všechno z jeho života, najdete v jeho hrách."  Hodně jeho her se stalo světovými bestsellery a hrají se dodnes. Byl slavný od konce studií, ale jeho osobní život byl plný depresí a tragédií.

Tennessee Williams (* 26.03. 1911 – † 25.02. 1983)
vlastním jménem Thomas Lanier Willliams se narodil na jihu Spojených států. V roce 1927, Williams poprvé ochutnal literární slávu, když získal třetí místo v národní soutěži o nejlepší esej sponzorované časopisem Smart Set. V roce 1929 byl přijat na University of Missouri, kde viděl hru Henrika Ibsena Přízraky "Ghosts" a rozhodl se stát dramatikem. Na University of Iowa studoval s malým přerušením žurnalistiku a po dostudování se odstěhoval do New Orleans a mění si jméno z Tom na Tennessee. Už na univerzitě napsal dvě hry, Candles to the Sun a The Fugitive Kind.

Začátky
V roce 1939 obdržel 1.000 dolarů od Rockefeller Grant a o rok později byla jeho hra Bitva Andělu (Battle of Angels) produkována v Bostonu. Velký úspěch se dostavil s románem Skleněný zvěřinec, který mu umožnil být už po celý život na volné noze. Do roku 1948 měl za sebou úspěchy na Broadway. Ty mu přinesly hry Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire), Léto a kouř (Summer and Smoke), Tetovaná růže (A Rose Tattoo) a Noc s leguánem. Za Skleněný zvěřinec získává velmi hodnotnou cenu New York Drama Critics' Circle Awards, která se uděluje za nejlepší hru sezóny.

První úspěchy
Rok 1947 je jeho velmi úspěšným rokem. Dostává první Pulitzerovou cenu za Tramvaj do stanice Touha, vynikajícím způsobem napsaný příběh nervově zhroucené alkoholičky a erotomanky, která v domě své sestry, svede svého švagra, muže hrubé síly a neukojených vášní a která je nakonec s pomatenou myslí odváděna do ústavního léčení jako lidská troska.

Úspěch na jevišti, tragédie v soukromí
V roce 1947 se zamiloval do Franka Merlo. Homosexuální vztah trvá až do roku 1961, kdy Marlo umíra na rakovinu. Od té doby u něho začíná hluboká deprese, která trvá deset let. Depresemi ale trpěl Tennessee Williams po celý život. Ty vyvolávaly strach z možné duševní choroby, kterou trpěla i jeho sestra, jenž nakonec podstoupila lobotomii.


Jeho hry mají stále úspěch. Obrovská vlna zájmu diváků nakonec způsobí, že deset jeho her bude převedeno na filmové plátno nebo do televizní podoby. V roce 1955 získává druhou Pulitzerovou cenu za hru Kočka na rozpálené plechové střeše. Mistrná psychologická pitva napjatých vztahů v rámci jedné jižanské rodiny, kořeněná navíc nastávajícím bojem o případnou pozůstalost, se dodnes hraje na světových i českých scénách. Filmovou podobu díla zpopularizovala celá řada světových herců od Paula Newmana přes Kathleen Turnerovou k Laurenci Olivierovi.

Depresemi sužovaný Tennessee Williams se často nekontrolovaně dávkuje léky a pije ve značné míře alkohol. V roce 1983, 23 února ukončil svůj život ve své rezidenci v New York City v hotelu Elysee. Je pohřben v St Louis, Missouri.

Kromě 25 divadelních her, napsal Tennessee Williams desítky krátkých her a scénářů, dva romány, novely, šedesát povídek, přes jednoho-sto básní a autobiografii. Během života byl mimo jiné dvakrát oceněný Pulitzerovou cenou a 4x dostal New York Drama Critics' Circle Awards, která se uděluje za nejlepší hru sezóny.