Nežádoucí účinek je smrt. Osobní výpověď dr. Virapena o praktikách farmaceutického průmyslu

Nežádoucí účinek je smrt. Osobní výpověď dr. Virapena o praktikách farmaceutického průmyslu

Šokující výpověď bývalého ředitele farmaceutického průmyslu o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech.
Pohroma lidstva ve formě chorob je v zájmu farmaceutických firem. Pokud lidi žádné nemoci netrápí, je vhodné, aby si alespoň mysleli, že je trápí. Důvod je prostý: peníze.

První část knihy popisuje cestu dítěte z jednoho z koutů takzvaného třetího světa na globální scénu jednoho z farmaceutických gigantů.

Druhá část ukazuje, jak se farmaceutický průmysl počátkem osmdesátých let 20. století změnil na zkorumpovanou továrnu na sny a jak jsem se na této změně podílel já osobně.
Popíši i to, jak se neetická strategie prodeje farmaceutických společností dále rozvíjela, a to až do současnosti.

Ve třetí části najdete mé návrhy na zvýšení ochrany pacienta, slovník nejdůležitějších pojmů, jakož i adresy, na kterých můžete získat další informace.

Ničeho se farmaceutický průmysl nebojí tak velmi jako právě pozornosti veřejnosti.
Neboť negativní zprávy v tisku - o pacientech, kteří si během klinického zkoušení podřežou žíly, o pokusných osobách s hlavami nafouklými jako balón - mají svůj význam. Ovlivňují nejposvátnější ze všech cílů farmaceutického průmyslu - obrat.
Veřejnost, tedy VY, jste pákou, která může něco změnit. Pomozte zastavit tyto machinace. Máte na to.

• Víte, že velké farmaceutické koncerny vynakládají každoročně 35 000 EUR na každého lékaře s vlastní praxí, aby ho motivovali předepisovat jejich výrobky?
• Víte, že osoby s významným vlivem na veřejné mínění, tedy uznávání vědci a lékaři, dostávají drahé zájezdy, dary, případně přímo peníze jako úplatek za pozitivní posudky léčiv, jejichž závažné, někdy až smrtelné nežádoucí účinky pronikly na veřejnost, jen aby rozptýlily oprávněné obavy lékařů i pacientů?
• Víte, že pro celou řadu nových schválených léků existují pouze krátkodobé studie a nikdo neví, jaké jsou jejich účinky na pacienty při dlouhodobém nebo trvalém užívání?
• Víte, že výzkumné zprávy a statistické údaje, které státní zdravotnické úřady vyžadují ke schválení léku, se tak dlouho přikrášlují, až se z nich celkem vytratí smrtelné případy zapříčiněné daným lékem?
• Víte, že více než 75 procent předních vědců působících na poli medicíny platí farmaceutické firmy?
• Víte, že se prodávají léky, při schvalování kterých sehrálo svou roli podplácení?
• Víte, že farmaceutický průmysl si nemoci vymýšlí a propaguje jejich cílenými marketingovými kampaněmi, jen aby si rozšířil odbytiště pro své výrobky?
• Víte, že farmaceutický průmysl se stále více zaměřuje na děti?

www.transparency.de
www.arznei-telegramm.de
www.healyprozac.com  
www.ahrp.com

Ukázka z knihy:

Víte, proč dnes mnohem více lidí trpí depresí než kdykoliv předtím?
Ne, důvodem není znečišťování životního prostředí, ani nehorázné účty za mobilní telefon ani pronikání velkých řetězců do center měst. Nejde ani o proces evoluce a pravděpodobně ani o nevysvětlitelné cesty boží. Ale když nic z toho není příčinou, je vůbec pravda, že dnes jsou lidé mnohem depresivnější než v minulosti? Tato otázka zní lépe.

A tato ještě lépe: Co se vlastně rozumí pod pojmem "deprese"?
Kdybyste chtěli zjistit, zda si dnes více lidí než v minulosti zlomí nohu v důsledku pádu z žebříku, stačí si nalistovat vhodné statistiky a hned to zjistíte. Žebříky existovaly a existují a lidé z nich padaly a padají. Situace je zcela jasná. Ne však v případě psychických a sociálních fenoménů. Neboť co je třeba považovat za depresi, je věcí interpretace. Není to takové očividné jako například při zlomené noze. Zde se stanoví diagnóza a definice podle vlastního uvážení.

Na deprese existuje standardní příručka. D SM - Diagnostic and Statistical Manuál of Mental Disorders, tedy diagnostický a statistický manuál psychických poruch. Nevyplynul z výzkumu, ale z konsensu skupiny psychiatrů, kteří zvážili, co by se do tohoto katalogu mělo zařadit. Už samotné složení skupiny je zajímavé.
"56 procent autorů (kteří přispěli k diagnostickým kritériím pro D SM IV, což je nejnovější verze manuálu, poznámka autora) bylo nebo je finančně propojených s farmaceutickými společnostmi, se kterými bylo propojených i 100 procent členů výboru pro" poruchy ovlivňující náladu "a" schizofrenní a jiné duševní poruchy ". Odměny těchto lidí byly zařazeny hlavně do položek [...] výzkumné granty (42%), poradenství (22%) a post mluvčího (16%). "
Nezdá se vám to být obehrát deska?