Podle evolučního psychologa Stevena Pinkera žijeme téměř ve věku bez násilí. S tím se dá i nedá souhlasit, protože záleží jakou část populace měl na mysli a jak nastavíme parametry pro toto tvrzení. Dokonce i tvrzení, že žijeme v době velkých změn není přesné, protože letmý pohled do historie naznačí, že každá generace, bez výjimy, prožívala hektické změny válek a relativné krátky doby klidu.
Je zřejmé, že Fursův výrok: "starý svět odchází s krví a nový svět sev krvi rodí" je navýsost pravdivý. Například pojem zrůdné a nekonečné 30 leté války většina chápe jako období 1618–1648, kdy asi ve 4 vlnách se v Evropě děly krvelačné konflikty a chaos, který vše jen umocňoval.
Jenže dlouhodobé "30 leté" válečné cykly vidíme mnohem častěji.
Andrej Fursov je spojuje se vznikem a zánikem peněz, kdy se vlna válek a doby klidu střídají.
Vše začíná cenovou revolucí 1480–1650. Souvisí to s prudkým rozvojem kolonialismu a nadvládou Britského království za vlády Alzběty I. (1533 – 1603)
Krizová fáze (1590–1650).
Pak přišla bilance (1660–1730).
Další vlna cenové revoluce trvala jen 80 let. Byl to začátek průmyslové revoluce, průběh francouzské revoluce a následných napoleonských válek (1730-1810).
Fáze krize v letech 1790–1810 způsobená hlavně zmatenou Francouzskou revolucí.
Pak přišla viktoriánská rovnováha a pokusy o stabilitu (1820–1880).
A od 90. let 19. století se valila vlna, která se vyznačuje postupným zánikem, oddělováním peněz jako takových. To souvisí hlavně se vznikem soukromého FED v USA roku 1913.
Dnes je víc než zřejmé, že 4 z 5 funkcí, které peníze plní, už neplní.
Název knihy "Nejlepší andělé naší přírozenosti" (The best Angels of aour nature) použil ve své inagurační řeči v březnu 1861 americký prezident Abraham Lincoln (1861–1965).
Byl první prezident z řad republikánů, který v něm mimochodem říká:
„Nemám v úmyslu, přímo nebo nepřímo, zasahovat do instituce otroctví v těch unijních státech, kde existuje.“...
"Nerad se uzavírám. Nejsme nepřátelé, ale přátelé. Nesmíme být nepřátelé. Ačkoli vášeň mohla být napjatá, nesmí přerušit naše pouta náklonnosti. Mystické struny paměti, táhnoucí se od každého bitevního pole a hrobu vlastenců ke každému živému srdci a ohništi po celé této širé zemi, ještě rozdmýchají chór Unie, až se jich znovu dotknou, a jistě budou, lepšími anděly. naší přirozenosti."
Když byl Lincoln o pár let později v divadle zastřelen, bylo jeho varování ještě víc zřetelné. A souviselo to s tím, co řekl.
Jeho smrtí se prohlubuje státní moc finanční oligrachie, která vítězí v roce 1913, založením "soukromé tiskárny na peníze" / FED. Tím se politická moc dostala plně pod kontrolou nikým nevolené hrstky lidí a z demokracie se stala obyčejná hra na demokracii.
Koneckonců byli to právě politici Demokratické strany v USA, kteří otroctví propagovali, kteří založili nechvalný Ku Klux Klan. (KKK)
Ti později udělali vše pro to, aby se na to zapomnělo. Ale nějak se to nedaří.
Když v roce 2010 zemřel Robert Byrd, bývalý člen Ku Klux Klanu, byl na jeho pohřbu Obama a Bill Clinton.
A Bill Clinton promluvil i o tom, že Robert Byrd byl v Ku Klux Klanu:
„Řeknu vám, proč tam byl. V těch dobách musel být člověk v KKK, pokud se chtěl dostat v Demokratické straně někam dál.”
Steven Pinker z Harvardu je experimentální psycholog, kognitivní vědec, lingvista a také popularizátor psychologie.
Až donedávna psal především o lidské řeči a jejím vztahu k přírodnímu výběru, česky například Jazykový instinkt (2010), v poslední době ale píše na téma historie mezilidského násilí.
V roce 2011 mu vychází kniha The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined, která už svým názvem věří v lepší tvář naší přirozenosti. Což ovšem události posledních desetiletí moc nepotvrzují.
Steven Pinker se dle vlastních slov začal intenzivně zajímat o historii lidského násilí, když si všiml, že se v britských městech 14 století vraždilo až stokrát častěji, než je tomu dnes.
Pinker byl ohromen, protože o středověku měl dost jiné názory. Také se dočetl, že procento obyvatel pobitých ve válkách 19. a 20. století i v těch nejvíce postižených zemích bledne ve srovnání s procentem padlých a smrtelně zraněných v bitkách lovecko-sběračských etnik a ranných zemědělců.
Z toho pak vychází jeho názor, že žijeme téměř ve věku bez násilí. Což události posledních desetiletí vůbec nepotvrzují.
