Světově uznávaný profesor klinické psychologie Mattias Desmet v knize Psychologie totalitarismu popisuje společenské podmínky, které vedou ke kolektivní psychóze. Ta se projevuje nelogickým chováním části populace, vede k jejich úzkosti a strachu, ke ztrátě soukromí a odevzdáváním svobod v domnění, že se tak vyřeší nějaké závažné problémy.
Katastrofa této společnosti je důsledkem stupidity, píše prof. Koukolík.
Jenže stupidita není hloupost, stupidita není nevědomost, stupidita není omyl ani nedostatek informací. Stupidita je rozpad takzvaných schémat mezi realitou a našim naučeným chováním.
Schémata jsou poznávací programy určené k řešení problémů. Čím více naše mysl žije v nereálném, ideologickém, vybájeném světě, tím více děláme špatných rozhodnutí. Míra dopadů těchto rozhodnutí do velké míry závisí na skutečném vzdělání, inteligenci a psychopatii jedinců. Ve spojení s mocí jsou velkým ohrožením stability společnosti.
Stupidita v chování a úzké propojení politiky a médii pak vede k různé míře kolektivní hypnózy, která u mnoha lidí vede k narůstajícímu strachu z budoucnosti, nespokojenosti, frustraci, pocitům osamělosti nebo až k agresi.
Klasickou ukázkou davové psychózy byla tzv kovidová pandemie a kovidismus
Zde na a základě nikým neprokázaných virů a jejich nebezpečí se rozjela celosvětová hysterická kampaň, která totálně utlumila jakékoliv svobody a demokratické principy společnosti. Strach, který se každodenně šířil z medií na základě falešných politických proklamací a a často ničím nepodložených hodnocení expertů, naprosto neprůkazných tzv. PCR testů a zfalšovaných medicínských údajů vyvolal nakonec skutečnou pandemii strachu u velké části populace.
Pandemická propaganda vedla u lidí k neuvěřitelnému chování:
Např. během koronavirové krize všichni mluvili o solidaritě, ale:
- lidé s klidem akceptovali, že když se někomu na ulici stane nehoda, není vám dovoleno mu pomáhat, pokud nemáte chirurgickou masku a rukavice
- pokud váš otec nebo matka umírá, nesmíte je navštívit
- lidé udávali i své nejbližší, protože nenosili masky
-- akceptovali nesmysl, že neočkovaní ohrožují očkované
Desmet v knize varuje před nebezpečím našeho současného společenského prostředí, bezmyšlenkovité konzumace médií a jednoduchých řešení problémů.
Nabízí ale také jednoduchá řešení, jak individuální, tak kolektivní, jak zabránit dobrovolnému obětování našich svobod, jak se této zrůdné propagaci bránit a zachovat si zdravý rozum a rozhodování.
Desmetova kniha byla popularizována Dr. Robert Malonem, jehož vystoupení v podcastu Joea Rogana zhlédlo okolo 50 milionů lidí.
The Psychology of Totalitarianism / Mattias Desmet / 2022
Výpisky:
POCHOPENÍ PSYCHOLOGIE DOBY JE ZÁSADNÍ
Další velmi specifickou charakteristikou je, že tento proces masové formace nutí lidi k ochotě radikálně obětovat vše, co je pro ně důležité – dokonce i své zdraví, svůj majetek, zdraví svých dětí, budoucnost svých dětí.
Když je někdo v sevření procesu hromadné formace, stává se radikálně ochotným obětovat všechny své individuální zájmy. Třetí charakteristikou, abychom jmenovali alespoň některé, je to, že jakmile jsou lidé v sevření procesu masové formace, obvykle projevují tendenci krutosti vůči lidem, kteří se neřídí vyprávěním nebo se s vyprávěním neřídí. . Obvykle tak činí, jako by to byla etická povinnost.
Nakonec mají obvykle sklon nejprve stigmatizovat a poté eliminovat a ničit lidi, kteří nejdou s masami.
A to je důvod, proč je tak nesmírně důležité porozumět psychologickým mechanismům při práci, protože pokud porozumíte mechanismům při práci, můžete se vyhnout tomu, aby se masová formace stala tak hlubokou, že lidé dosáhnou tohoto kritického bodu, ve kterém jsou skutečně fanaticky přesvědčeni, že by měli zničit všechny, kteří s nimi nejdou.
Je tedy velmi důležité porozumět mechanismu. Pokud tomu rozumíte, můžete se ujistit, že dav, masa, se nejprve zničí, nebo se vyčerpá, než začne ničit lidi, kteří s masou nejdou.
Má tedy zásadní význam, a to popisuje moje kniha. Popisuje, jak ve společnosti vzniká masa, dav, za jakých podmínek vzniká, jaké jsou mechanismy procesu formování masy a co s tím můžete dělat. To je nesmírně důležité. Zmíním to od začátku.
Obvykle je nemožné probudit masy. Jakmile se ve společnosti objeví proces formování masy, je nesmírně obtížné masy probudit. Ale [probuzení je] důležité, [protože] můžete zabránit tomu, aby se masy a jejich vůdci tak fanaticky přesvědčili o jejich vyprávění, že začnou ničit lidi, kteří s nimi nejdou."
...JAK VZNIKÁ MASOVÁ FORMACE VE SPOLEČNOSTI,
KDYŽ DOSTATEČNĚ VELKÁ ČÁST SPOLEČNOSTI CÍTÍ ÚZKOST A STÁVÁ SE VYSOCE ZRANITELNOU VŮČI MASOVÉ HYPNÓZE.
Sociální izolace, nedostatek smyslu, volně se vznášející úzkost, frustrace a agrese jsou vysoce averzní, protože pokud lidé pociťují úzkost, aniž by věděli, z čeho mají strach, obvykle se cítí mimo kontrolu. Mají pocit, že se před svou úzkostí nedokážou ochránit.A pokud je za těchto podmínek prostřednictvím masmédií distribuován příběh, který naznačuje objekt úzkosti a zároveň poskytuje strategii, jak se s předmětem úzkosti vypořádat, pak se všechna tato volně plovoucí úzkost může spojit s objektem. úzkosti.
A může existovat obrovská ochota podílet se na strategii, jak se vypořádat s předmětem úzkosti, bez ohledu na to, jak absurdní strategie je. Takže, i když je od začátku jasné – každému, kdo to chce vidět –, že strategie, jak se vypořádat s objektem úzkosti, si může vyžádat mnohem více obětí než samotný objekt úzkosti… i tak tu může být obrovská ochota účastnit se strategie, jak se vypořádat s předmětem úzkosti.
To je první krok každého hlavního mechanismu tvorby hmoty. Ať už se to týkalo křížových výprav, honů na čarodějnice, francouzské revoluce, začátku Sovětského svazu nebo nacistického Německa, stále znovu vidíme stejný mechanismus.
Existuje spousta volně plovoucí úzkosti. Někdo poskytuje vyprávění, které naznačuje objekt úzkosti a strategii, jak se s ním vypořádat. A pak se všechna úzkost připojí k [navrhovanému] předmětu úzkosti.
Lidé se účastní strategie, jak se vypořádat s předmětem úzkosti, která přináší první důležitou psychologickou výhodu, a od té doby mají lidé dojem, že mohou svou úzkost ovládat. Je to spojeno s objektem a oni mají strategii, jak se s tím vypořádat.“
...
NENÁSILNÝ ODPOR A OTEVŘENOST JSOU ZÁSADNÍ, PROTŽE NÁSILNÝ ODPOR Z VÁS AUTOMATICKY ČINÍ CÍL AGRESE, TAKŽE „ODPOR ZEVNITŘ TOTALITNÍHO SYSTÉMU SE MUSÍ VŽDY DRŽET ZÁSAD NENÁSILNÉHO ODPORU.
„První a nejdůležitější zásadou, které se musí odpor držet během procesu formování masy a nastupující totality, je, že lidé, kteří nejdou s masami, musí i nadále mluvit. To je to nejzásadnější.Jelikož je totalita založena na masové formaci a masová formace je druh hypnózy, je masová formace vždy provokována hlasem vůdce, který udržuje obyvatelstvo v procesu hypnózy. A když budou i nadále promlouvat disonantní hlasy, nebudou moci probudit masy, ale budou neustále narušovat proces utváření hmoty.
Budou neustále zasahovat do hypnózy. Pokud se najdou lidé, kteří budou i nadále mluvit, masová formace se obvykle neprohloubí tak, aby v populaci byla ochota zničit lidi, kteří nejdou s masami. To je zásadní.
Historicky vzato, když se podíváte na to, co se stalo v Sovětském svazu a v nacistickém Německu, je jasné, že právě ve chvíli, kdy opozice přestala veřejně mluvit, začal být totalitní systém krutý.
V roce 1930 v Sovětském svazu přestala opozice mluvit a během šesti až osmi měsíců zahájil Stalin velké čistky, které si vyžádaly desítky milionů obětí. A pak, v roce 1935, se přesně to samé stalo v nacistickém Německu.
Opozice byla umlčena nebo zastavena, aby promluvila. Raději šli do podzemí. Mysleli si, že mají co do činění s klasickou diktaturou, ale ne. Řešili něco úplně jiného. Měli co do činění s totalitním státem.
A tím, že se rozhodli jít do ilegality, to pro ně bylo osudné. Takže také v nacistickém Německu během jednoho roku poté, co opozice přestala veřejně mluvit, začala krutost a systém začal ničit nejprve své odpůrce. To je vždy stejné.
V první fázi začnou totalitní systémy nebo masy útočit na ty, kteří s nimi nejdou. Ale po chvíli prostě začnou útočit a zničit všechny, skupinu po skupině.
A v Sovětském svazu, kde proces masové formace zašel velmi daleko, mnohem dále než v nacistickém Německu, začal Stalin likvidovat aristokracii, malé farmáře, velké farmáře, zlatníky, Židy, všechny lidi, kteří podle nikdy by se z něj nestal dobrý komunista.
Ale po chvíli prostě začal eliminovat skupinu po skupině bez jakékoli logiky. Prostě všichni. Takže to je důvod, proč Hannah Arendtová řekla, že totalitní stát je vždy monstrum, které požírá své vlastní děti. A tento destruktivní proces začíná, když se lidé zastaví, aby promluvili.
To je pravděpodobně důvod, proč na počátku 20. století existovalo několik zemí, kde sice docházelo k masovému formování, ale kde nikdy neexistoval plnohodnotný totalitní stát.
Pravděpodobně se našlo dost lidí, kteří nezavřeli hubu a pokračovali ve vyjadřování. To je něco, co je tak zásadní k pochopení. Když se objeví masová formace, lidé mají obvykle pocit, že nemá smysl mluvit, protože se lidé neprobudí. Lidé se nezdají citliví na jejich racionální protiargumenty.
Nikdy bychom však neměli zapomínat, že promluvit má okamžitý účinek. Možná ne, že to probouzí masy, ale že to narušuje proces tvorby hmoty a hypnózy. A tímto způsobem zabraňuje masám, aby se staly vysoce destruktivními vůči lidem, kteří s nimi nejdou.
Stává se také něco jiného. Masy se začnou vyčerpávat. Začnou se ničit dříve, než začnou ničit lidi, kteří s nimi nejdou. Takže to je strategie, která má být použita pro vnitřní odpor vůči totalitním režimům.“
