Jednoho dne se z temnot vynořila zachráňkyně dětského čtenářství. A ta se obrátila na hodná média, kterým tvrdí, že právě její projekt je jediný a správný a jen ti zlí na Ministerstvu kultury to nechtějí pochopit. Tak asi by mohla začít pohádka o jedné paní, která by ráda, aby všichni rodiče v Česku četli svým dětem 20 minut denně. No myslím, že taková krásná myšlenka předčí jednoznačně všechny nápady Brouka Pytlíka. Ale vraťme se na začátek. 23.března 2006 promluvila paní Eva Katrušáková, tak se zachráňkyně jmenuje, na veřejnosti, v pořadu Kultura 24 na CT24. Když jsem si ho pustil ze záznamu, musím přiznat, že něco takového se jen tak neslyší.
Když přeskočíme obecné fráze o dětském čtenářství a o údajně neblahém vlivu počítačů na čtení, které jsou každému k mání na internetu a pomineme nekonečenou řadu slovních spojení, my bychom, rádi bychom, chtěli bychom, pak bychom mohli tuto úvahu ukončit a vůbec se tím nezabývat.
Jenže je tady něco, čeho si všimnout musíme, už proto, že to něco bylo vyřčeno veřejně, s úsměvem a arogancí ke všem, kteří dlouhé roky a nezištně podporují čtení u dětí.
Především mě zaujal naprostý nezájem o české aktivity na podporu čtenářství. Dokonce si jmenovaná paní myslí, že Noc s Andersenem probíhá jen v Polsku. To už zvedám oči v sloup ))) Jakoby v Česku, v této oblasti, existovalo velké NIC a nikde se nic nedělo. No nemyslím si, že o tom ta paní nic neví, ale zřejmě tyto akce na podporu čtenářství zdaleka nedosahují úrovně jejího projektu, aby se o nich aspoň zmínila. Rád bych porovnal aktivity tohoto projektu s aktivitami, jako je například Jičínská pohádka, Noc s Andersenem, Veletrh dětské knihy v Liberci a dalšími stovkami akcí, které se dějí v naší republice. Ale není bohužel s čím. Projekt "Celé Česko čte dětem" na nás zívá, jak velká nula, i když se prý na něm dělá dva roky. Ale buďme spravedliví. Nakonec s těžkým srdcem jednu českou aktivitu připustila. Celostátní projekt "Rosteme s knihou", a to jen proto, že to připomněla redaktorka CT24. Ale ten, na rozdíl od projektu "Celé Česko čte dětem", je nejen originální, ale má nápad a šťávu a je ryze český.
Jmenovaná paní přiznává, že projekt vlastně okopírovala z Polska. Tam se jmenuje "Polsko čte svým dětem" a prý už 97% polských rodin přehodnotilo svůj postoj ke čtenářství. Vypadá to, že v Polsku teď všichni čtou po večerech svým dětem knížky. Opravdu úžasné, ale bohužel těžce přitažené za vlasy. Ale nakonec, proč by se to nezveřejnilo právě tak, když ve svém důsledku je polská akce ryze komerční záležitost a všechny linky končí u velkoobchodu s knihami. A tady jsem na vážkách, jestli právě to není "zlaté dno" i projektu "Celé Česko čte dětem". ))) Vždyť jediné, na čem se možná v projektu pracuje, je nějaký Zlatý fond knih pro děti a mládež. Jenže takových fondů nebo seznamů, už v Česku existuje několik.
Koneckonců si to poslechněte na CT24 sami. Mně, po shlédnutí skoro 15 minutového rozhovoru o ničem, je jen smutno z toho, že Česká televize není schopna o skutečných akcích pro děti a o čtenářství vyslat do éteru jeden slušný pořad a věřte, že je informována velmi dobře. No kdoví, proč to tak je. ))) A taky doufám, že na Ministerstvu kultury někdo náhodou nepřiklepne hned několik miliónů na projekt, který svým přístupem vzbuzuje jen smích a možná i pláč. Ale v případě, že by se tak stalo (Česko je kouzelná země), pak věřím, že do jednoho roku 97% českých rodin přehodnotí svůj přístup ke knihám i dětem a čtenářství vůbec. To bych bral, byly by to krásný časy a spisovatelé pro děti budou mít konečně jen jedno povolání - psaní. )))))
Protože se množily anonymy atakujicí tento článek, přidali jsme zpětně reakce, které byly zapsány na starém webu v době vzniku článku tj. v období březen až listopad 2006