Edgard Cayce. Vědecky potvrzený fenomén naprosto přesného jasnovidectví

Edgar Cayce zemřel 5. ledna 1945 a vzal s sebou do hrobu tajemství, které sám nikdy nerozřešil a které ho děsilo po celý život. Ústav Edgara Cayce na Virginia Beach, který zaměstnává lékaře a psychology, se zabývá analýzou jeho záznamů. Studie o jasnovidnosti požívají v Americe od roku 1958 významné podpory.
Myslí se totiž na služby, které by mohli prokazovat ve vojenské oblasti lidé schopní telepatie a předvídání.

Ze všech případů jasnovidnosti je Cayceův případ nejčistší, nejzřejmější a nejmimořádnější.

Jak to začalo.
Malý Edgar Cayce byl velmi nemocen. Venkovský lékař bděl u jeho lůžka. Nemohl už dělat nic, aby chlapce vyrval ze smrtelného spánku. Ale náhle bylo slyšet Edgarův hlas jasný a klidný. A přece spal. „Řeknu vám, co mi je. Dostal jsem úder baseballovým míčem do páteře. Musíte mi udělat zvláštní obklad a přiložit mi ho na začátek krku.“ Stejným hlasem nadiktoval chlapec seznam bylin, které je nutno smíchat a připravit.
„Pospěšte si, jinak je nebezpečí, že bude zasažen mozek.“
Pro každý případ poslechli. Večer horečka poklesla. Druhého dne Edgar vstal svěží jako rybička. Nevzpomínal si na nic. Většinu rostlin, které uváděl, vůbec neznal.

Tak začíná jedna z nejvíce ohromujících historek z oboru lékařství. Cayce, sedlák z Kentucky, dokonalý ignorant, neochotný využívat svého daru a stále se trápící, že není „jako jiní lidé“, bude pečovat a vyléčí ve stavu hypnotického spánku více než 15 000 nemocných náležitě soudně ověřených.

Je zemědělským dělníkem na farmě jednoho ze svých strýců, potom příručím v knihkupectví v Hopkinsvillu, konečně majitelem malého fotografického ateliéru, kde má v úmyslu trávit klidně své dny, a musí proti své vůli hrát divotvorce.
Jeho přítel z dětství Al Layne a jeho snoubenka Gertruda ho k tomu násilím přinutí. Nikoli ze ctižádosti, ale protože nemá právo si ponechat svou moc jenom pro sebe a odmítat pomoc postiženým. Al Layne je neduživý, stále postonává. Vleče se životem. Cayce svolí se dát uspat, popíše základní chorobu, nadiktuje léky.
Když se probudí:
„Ale to není možné, vždyť já neznám ani polovinu slov, které jsi zaznamenal. Neber si ty drogy, vždyť je to nebezpečné! Já se v tom vůbec nevyznám, to všechno jsou kouzla!“

Odmítne podívat se znovu na Ala a zavře se ve svém krámku s fotografiemi. Týden nato vrazí Al Layne do jeho dveří. Nikdy se mu tak dobře nedařilo. Městečka se zmocní horečka, každý žádá o radu.
„Protože mluvím ze spaní, nezačnu přece léčit lidi.“ Ale nakonec svolí. S podmínkou, že neuvidí pacienty, protože se obává, že kdyby je znal, mohlo by to působit na jeho úsudek. A s podmínkou, že lékaři budou přítomni těmto seancím. A s podmínkou, že za to nedostane ani krejcar a ani nejmenší dárek.

Diagnózy učiněné a předpisy předepsané ve stavu hypnózy jsou tak přesné a tak bystré, že jsou lékaři přesvědčeni, že tu jde o jejich kolegu, který se skrývá pod rouškou zázračného léčitele.
Omezuje se na dvě seance denně. Ne že by se obával únavy. Probouzí se z těchto spánků velmi odpočatý. Ale záleží mu na tom, aby zůstal fotografem. Naprosto se nesnaží získat lékařské znalosti. Nic nečte, zůstává selským chlapcem s bezvýznamným studijním vysvědčením. A nadále se bouří proti své záhadné schopnosti. Ale jakmile se rozhodne, že jí přestane užívat, oněmí.

Americký železniční magnát James Andrews se s ním přijde poradit.
Předepíše mu v hypnotickém stavu řadu léků, mezi nimi jakousi šalvějovou vodu. Tento lék není k nalezení. Andrews uveřejní inzeráty v lékařských revuích, ale bezvýsledně. V průběhu jiné seance nadiktuje Cayce složení této vody, velmi komplikované. A Andrews dostane odpověď od jistého mladého pařížského lékaře. Otec tohoto lékaře, rovněž lékař, připravil šalvějovou vodu, ale přestal ji používat už před padesáti lety. Její složení je totožné se složením, které „vysnil“ malý fotograf.
Místní sekretář Syndikátu lékařů John Blackburn je vášnivě zaujat pro Cayceův případ. Shromáždí troj členné komité, které se s úžasem účastní všech zasedání. Generální americký syndikát lékařů uzná Cayceovy schopnosti a udělí mu oficiální oprávnění, aby poskytoval „psychické porady“.

Cayce se oženil. Má osmiletého syna Hugha Lynna. Dítě si hraje se zápalkami a způsobí výbuch zásoby magnézia.
Specialisté dospějí k závěru, že naprostá slepota je nevyhnutelná, a navrhují odnětí jednoho oka. S hrůzou se Cayce podrobí seanci ve spánku. Ve stavu hypnózy se postaví proti odnětí oka a doporučí přikládat po čtrnáct dní obvaz napojený kyselinou tříslovou. Podle specialistů je to šílenství. Ale Cayce, ač ho zmítají nejhroznější pochyby, se neodváží neuposlechnout svých hlasů. Za čtrnáct dní je Hugh Lynn vyléčen.

Jednoho dne po jedné konzultaci se neprobudí a diktuje rychle za sebou čtyři velmi přesné rady.
Nikdo neví, na koho se mohou vztahovat. Zjistí se, že měly čtyřicet osm hodin předstih před čtyřmi nemocnými, kteří se teprve dostaví.

Za jedné seance předepíše lék, který nazve Codyron.
Udá adresu laboratoře v Chicagu. Telefonují tam. „Jak jste se mohli doslechnout o Codyronu? Není ještě v prodeji. Právě jsme upřesnili jeho složení a vynašli jméno.“
Když Cayce postihla nevyléčitelná nemoc, o níž věděl jen on sám, zemřel v den a hodinu, které určil:
„V pět hodin večer budu definitivně uzdraven. Uzdraven ze stavu, v němž jsem byl ,něčím jiným‘.“

Když se ho ve spánku vyptávali, jakým způsobem postupuje, prohlásil (a po probuzení si pak jako obvykle na nic nevzpomněl), že je schopen vstoupit do styku s kterýmkoli žijícím lidským mozkem a využívat informací obsažených v tomto mozku nebo v těchto mozcích k diagnóze a k léčení případů, které mu přiváděli.

Snad tehdy ožívala v Cayceovi nějaká odlišná inteligence a využívala všech znalostí, které obíhají v lidstvu, jako se využívá knihovny, ale téměř okamžitě nebo alespoň rychlostí světla a elektromagnetických vln.
Ale nic nám nedovoluje vykládat případ Edgara Cayce tímto nebo jiným způsobem. Víme bezpečně jen to, že jistý fotograf z městečka, prostý zvídavosti a vzdělání, se mohl libovolně uvést do stavu, kde jeho duch fungoval jako duch geniálního lékaře nebo spíše jako všechny duchy všech lékařů naráz.