Paměti, které se čtou jedním dechem, zvláště pokud víme o událostech kolem neobyčejně stupidního odstranění Koněvovy pražské sochy v roce 2020.
Kniha je rozhodně plná zajímavých faktů, autentických vzpomínek na nejzrůdnější dny německé expanze do SSSR a jeho razantní potlačení Rudou armádou za nesmírných obětí. Padlo na 10 miliónů sovětských vojáků. Celkem padlo 27 miliónů obyvatel SSSR.
Maršál Sovětského svazu v knize vzpomíná na největší válečné operace Rudé armády roku 1945.
A to viselsko-oderskou, hornoslezskou, dolnoslezskou, berlínskou a pražskou, které byly prováděny pod jeho vrchním velením. Mimo jiné byl velitelem složité karpatsko-dukelské operace, která měl otevřít cestu na Slovensko, kde ji mělo podpořit Slovenské národní povstání, kde už dlouho bojovalo v obklíčení. Proto bylo nutno spěchat, aby ztráty nakonec byly co nejmenší i na slovenské straně. Celkem padlo na 18 000 Rudoarmějců a 2 000 Čechoslováků z Čs. armádního sboru pod vedením generála Svobody. Ten taky ke knize napsal předmluvu.
Hodnotí práci předních velitelů, s nimiž spolupracoval, a podává tak autentický pohled na jednotlivá bojiště i chování lidí v extrémně vypjatých situacích..
Text prozrazuje pravého vojenského odborníka, jenž posuzuje důležité události i osoby z hlediska bojové dovednosti, odvahy i morálních kvalit.
A to viselsko-oderskou, hornoslezskou, dolnoslezskou, berlínskou a pražskou, které byly prováděny pod jeho vrchním velením. Mimo jiné byl velitelem složité karpatsko-dukelské operace, která měl otevřít cestu na Slovensko, kde ji mělo podpořit Slovenské národní povstání, kde už dlouho bojovalo v obklíčení. Proto bylo nutno spěchat, aby ztráty nakonec byly co nejmenší i na slovenské straně. Celkem padlo na 18 000 Rudoarmějců a 2 000 Čechoslováků z Čs. armádního sboru pod vedením generála Svobody. Ten taky ke knize napsal předmluvu.
Hodnotí práci předních velitelů, s nimiž spolupracoval, a podává tak autentický pohled na jednotlivá bojiště i chování lidí v extrémně vypjatých situacích..
Text prozrazuje pravého vojenského odborníka, jenž posuzuje důležité události i osoby z hlediska bojové dovednosti, odvahy i morálních kvalit.
Proto je až s podivem, jak se proti jeho autentickým názorům staví rádoby experti jako je Jiří Padevět nebo Jiří Hlaváček, kteří asi nemají za úkol nic jiného, než očerňovat tutu historickou figuru za každou cenu:
Viz ostudný a hlavně DEZINFORMČNÍ článek Hlaváčka na Forum24, známý svými apolitickými PR články s propagandistickými vsuvkami.
Myslím že tento primitivní způsob nálepkování bez uvedení jakýkoliv důkazů svědčí dokonale o dlouhodobé snaze některých lidí, přepisovat historii druhé světové války.Pro český kontext je samozřejmě nejzajímavější kniha Čtyřicátý pátý, která vyšla česky roku 1970 s předmluvou Ludvíka Svobody. Koněv (nebo jeho „ghostwriter“) píše s jakousi samozřejmostí o „sovětském Pobaltí“, často používá jemně expresivní výrazy, když popisuje, jak se německá armáda v Čechách snažila „upláchnout“ k Američanům. Očerňuje též Churchilla, který údajně předpokládal nové vyzbrojení Němců jakožto spojenců proti sovětské ofenzívě do Evropy. Západní spojenci se prý jen neradi rozloučili s nadějemi „zmocnit se“ Prahy. Hovořil o „osobitém rysu pražské operace“ a lakonicky zmiňoval zadržení vlasovců i samotného „vlastizrádce Vlasova“. Takřka bezelstně také píše o sovětském cíli: „dobýt Prahu“. Pražské povstání podle něj mělo své „zvláštnosti i rozpory“, tento „složitý uzel“ však „rozsekli“ ráno 9. května sovětští tankisté. Dramatické je jeho líčení, kterak mu z Prahy dlouho nepřicházely situační zprávy, poněvadž jeho důstojníky údajně zdržel „jásot Pražanů“. Rádiem však nakonec dostal zprávu: „Praha obsazena“. A uzavírá, že tehdy Rudá armáda, cituji: „splnila … politicky i strategicky velmi důležitý úkol“.
Forum24 / 12.5. 2020
Tyto snahy směřují postupně k jednomu. Omezit do velké míry vyučování dějepisu na školách, tak, jak se tomu už dnes děje v USA a Kanadě, kde učitelé při vyučování historie 2. svět. války na střední škole úplně vynechávají události kolem Rudé armády a snaží se dětem namluvit, že Hitlera porazili armády americké a britské. Dokonce už i americké ambasády zvěstují, že Osvětim osvobodili Američané.
Pokud si dobře vzpomínám, tak ani za hlubokého socialismu nedocházelo ke zkreslování válečné historie v americko-japonské válce nebo zamlčování faktů o válečných operacích spojeneckých vojsk v západní Evropě tak, jako se to děje dnes.
I když nejsem historický expert, nepamatuji si, že by se po dlouhých letech dívalo lépe na zemi, která zavinila smrt více jak 60 miliónů lidí, jak na zemi, která měla být totálně vyvražděna, ale nakonec zásadní měrou přispěla k porážce německého nacismu nejen v Evropě.
Je rovněž mít na paměti, co by se dělo, kdyby Rudá armáda nekladla heroický odpor a nakonec neporazila Hitlerovské Německo.
Kdyby zvítězilo nacistické Německo a jeho ideologie, pak by došlo k obrovskému stěhování národů v tom lepší variantě a v té horší k nebývalému holocaustu obyvatel Evropy i Afriky etc.¨
Například Holanďané měli být přestěhováni na Ukrajinu, Čechoslováky i Poláky čekalo to samé. Koneckonců Heidrich o tom několikrát jasně mluvil.
Přesto existují snahy zpochybnit zásluhy Rudé armády o osvobození Prahy v roce 1945 a nikdo z těchto rádoby kritiků si neklade otázku, zda by Němci opustili Prahu bez boje, kdyby nebyla v dohledu vojska 1. ukrajinského frontu?
Kdyby zvítězilo nacistické Německo a jeho ideologie, pak by došlo k obrovskému stěhování národů v tom lepší variantě a v té horší k nebývalému holocaustu obyvatel Evropy i Afriky etc.¨
Například Holanďané měli být přestěhováni na Ukrajinu, Čechoslováky i Poláky čekalo to samé. Koneckonců Heidrich o tom několikrát jasně mluvil.
Přesto existují snahy zpochybnit zásluhy Rudé armády o osvobození Prahy v roce 1945 a nikdo z těchto rádoby kritiků si neklade otázku, zda by Němci opustili Prahu bez boje, kdyby nebyla v dohledu vojska 1. ukrajinského frontu?
Kniha Koněv / Čtyřicátý pátý je tak jasnou odpovědí všem propagandistům, kteří místo argumentů zvěstují díky nakloněným médiím pseudohistorické souvislosti, často hloupé nebo jen nálepkovací.Argumentuje se tím, že v Praze padlo jen 30 sovětských vojáků, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář se odvolává na to, že generál Karel Kutlvašr už stejně dojednal podmínky provedení kapitulace německých jednotek v Praze výměnou za jejich volný průjezd městem do zajetí ozbrojenými silami západních Spojenců. Na druhou stranu, nemělo by se brát v potaz to, na co upozornil bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, jenž na sociálních sítích položil otázku, zda někdo věří tomu, že by Němci opustili Prahu bez boje, kdyby nebyla v dohledu vojska 1. ukrajinského frontu?Američané stáli v Plzni, Britové byli mimo republiku. Území takzvaného protektorátu ovládaly německé ozbrojené složky, pokračoval teror, koncentráky fungovaly, stejně jako věznice a popraviště, do země směřovaly pochody smrti z koncentráků v Polsku. Brno mělo být zničeno palbou děl a raketometů, Praha bombardováním. V prvním případě zasáhla Rudá armáda, bez ohledu na ztráty, ve druhém nedostatek pohonných hmot pro letadla. První povstání, které vypuklo v Přerově, bylo Němci brutálně potlačeno, přičemž jsou speciálně připomínáni sudeťáci.Připravovalo se zničení českého průmyslu a dopravní infrastruktury v akci ARLZ. Ta byla do značné míry realizována na Slovensku, částečně na Ostravsku a Brněnsku. O jakési zákazy ARLZ jakýmsi Frankem od SS v Praze se nikdo nestaral. Kde bylo možné před příchodem Rudé armády ničit, tam se ničilo a odváželo. Propagandista Krystlík se v zájmu sudeťácké propagandy ohání chimérami, místy i doslova hloupě lže, protože počítá s hloupostí, neinformovaností a propagandistickou dezorientací čtenářů. Pokračovalo by samozřejmě spojenecké bombardování vojenských i průmyslových cílů. Zhroutilo se zásobování. Němci ze země vyváželi poslední zbytky potravin a některá průmyslová zařízení. Každý den znamenal další mrtvé a další škody.
Kdyby Rudá armáda zůstala stát v Německu a Američané kolem západní hranice, německý teror by pokračoval, dokud by se spojenci nerozhýbali. Povstalci by se rozhodně neubránili, protože jim chyběl dostatek zbraní i munice. Proto také generál Kutlvašr kapituloval, což se ovšem nevztahovalo na prostor mimo Prahu, kterou nelze vnímat samostatně, bez ohledu na ostatní území. Nicméně teror pokračoval i poté a Němci neodcházeli bez boje. Kapitulace, oficiálně příměří, pro odchod německé armády se ostatně vztahovala pouze na německou armádu, aspoň tak ji chápali velitelé vojsk SS a rovněž příslušníci různých nacistických organizací, Hitlerjugend počínaje a Wehrwolf konče. Útok Rudé armády ze severu zachránil mnoho životů a zabránil dalším hospodářským škodám. Poměrně malé ztráty Rudé armády v Praze byly dány právě jejím příchodem. Před povstalci Němci neprchali bez boje, před Rudou armádou většinou ano.Bezpečnostní analytik Martin Koller, zdroj
Koněv / Čtyřicátý pátý / Překlad Ludvík Myška / Naše vojsko, 1973