Advokátka Klára Samková se oprávněně naštvala a vytáhla do boje proti státni svévoli. Požaduje okamžité stažení svého jména ze seznamu extrémistů na MV.
Píše: „Zhanobení mého jména, a to jak z hlediska osobního, tak profesního vaším ministerstvem, je pro mě nepřijatelné!“ „Celý život se zabývám lidskými právy!“ Což může dokázat řadou obhajob rasově motivovaných útoků a desítkami případů, kdy zastupovala klienty jak před Evropským soudem pro lidská práva, tak i před Ústavním soudem ČR. Je rovněž známá svou dlouhodobou aktivitou v oblasti romských otázek.
Obrátila se nejen na Ministerstvo vnitra a Českou advokátní komoru, ale celou věc žene až k premiérovi a prezidentovi.
Dopis panu prezidentovi ČR Miloši Zemanovi.
Vážený pan
Miloš Zeman
prezident České republiky
Kancelář prezidenta republiky
Hrad – I. nádvoří č.p. 1 - Hradčany
119 08 Praha 1v Praze, dne 22. září 2018
věc: Svévole státu
Vysoce vážený pane prezidente,
bývávaly doby, kdy komunistická vláda této země stíhala své politické odpůrce a ty, kteří byli na jiné ideologické či ideové vlně, stíhala. Poté, co skončily stranické čistky po roce 1968 jsem však neslyšela o tom, že by komunistický režim stíhal někoho – na příklad – za podpis Charty 77, když ten člověk daný dokument NEPODEPSAL. Nesvoboda byla značná, ale svým způsobem byla PRAVDIVÁ.
Pokud někdo bojoval proti tehdejšímu režimu, případně s ním nesouhlasil, byl perzekuován, někdy i značně nepřiměřeně. Ale nejpozději od 70. let bylo nemyslitelné, aby byli perzekuováni lidé, kteří se politicky neangažovali. V dnešní době se ovšem vracíme do let padesátých, kdy závažným proviněním byl již pouhý nesouhlas s režimem, ba, dokonce jen příslušnost k jiné než vládnoucí třídě.
Dovoluji si Vás upozornit, vážený pane prezidente, že se do této doby vracíme. Dnes si může stát udělat zcela svévolně a beztrestně co chce. Například je možné, aby mne, která celoživotně bojuje za lidská práva, označil za extrémistu. A to dokonce ve svém oficiálním dokumentu, konkrétně ve „Souhrnné situační zprávě o projevech extrémismu a předsudečné nenávisti“. A stát automaticky předpokládá, že si to musí jeho občan nechat dát líbit. Já se samozřejmě bránit umím – počátkem mé obrany je dopis ministrovi vnitra a zahraničních věcí Janu Hamáčkovi s žádostí o okamžité stažení mého jména z této zprávy, který si Vám dovoluji zaslat v příloze. Avšak tane mi na mysli, kolik lidí je takto špiněno, zneužito a zastrašováno, a to jen proto, že se bránit neumí anebo se bránit bojí.
Vážený pane prezidente, považuji za alarmující, že dle mých poznatků se lidé dnes bojí „svého“ státu více než v dobách minulých, o kterých jsme doufali, že jsou již za námi. Dovoluji si Vám předat tento svůj poznatek s naléhavou prosbou, abyste se zamyslel, jak této situaci čelit. A to nikoliv kvůli mně, ale kvůli těm všem, kteří se bránit neumí.
v dokonalé úctě,
Klára A. Samková
