Cesta do pravěku. Zajímavosti kolem Zemanova světového filmu

Cesta do pravěku. Zajímavosti kolem Zemanova světového filmu

V roce 2023 vyšla kniha od kolektivu dvanácti autorek a autorů, kteří analyzují známý film Karla Zemana Cesta do pravěku, jehož natáčení začalo před sedmdesáti a který vznikal mezi roky 1953 a 1954 (premiéru měl 5. srpna 1955).

Publikace sestává ze čtyř oddílů s tituly Zeman a Verne; Produkce, distribuce, recepce; Film pro děti a výchova; Fantastika jako žánr.
Část Zeman a Verne zahrnula i studii Ley Mohylové Poetika vědecko-fantastických děl Julesa Verna v trikových filmech Karla Zemana, přičemž studie zdaleka nezůstává jen u toho, co Zeman ve finále dotvořil, nýbrž také u toho, o čem snil a mluvil, co plánoval, i čteme (mimo jiné): „Například podle Ondřeje Neffa patří Cesta do středu Země k Vernovým nejfantastičtějším románům a z dnešního pohledu působí fantasticky zvláště setkání s pravěkým člověkem v podobě lidského obra.“

Právě Cestu do středu Země sice Karel Zeman nikdy nezfilmoval, avšak byl Vernem prodchnut od dětství a celý život se vracel k jeho románům. Výslovně pak hovoří o jejich „romanticko-fantastické dobrodružnosti“ a pro film postupně adaptoval knihy Dva roky prázdnin, Na kometě a Vynález zkázy; nicméně s francouzským snílkem byla již během natáčení spojována rovněž Cesta do pravěku. Zrovna tak v řadě recenzí zveřejněných po premiéře.

Dodejme také, že Zeman podle více zdrojů zvažoval v šedesátých letech realizaci celého seriálu, a to nikoli televizního, Tajuplný svět Julia Verna.
Ten měl hrdě sestávat z adaptací Cesty na Měsíc, Dvaceti tisíc mil pod mořem, Robura dobyvatele, Doktora Oxe, Ocelového města a už zmíněné Cesty do středu Země.
Bohužel se muselo u vzdušných zámků slevit, ale znáte-li Zemanovy filmy, uvědomíte si, že jsou uvnitř nich zaklety sekvence snad každého z právě vyjmenovaných románů. A není-li to pasáž, jde o variaci: například chlapcovo setkání s kapitánem Nemo, který ho zachrání.

zeman cesta do praveku nataceni

Lea Mohylová navíc statí dokazuje, že se styčné body s verneovkami projevily ve veškerých složkách Zemanových filmů, takže rovněž v rovině tematické, motivické, narativní a fikčně-fantastické. Ke všemu i v charakterech postav. Odkazy na Julese Verna vidíme i úvodem Cesty do pravěku, kde mají formu původních rytin z Cesty do středu Země, z nichž jedna zachycuje souboj druhohorních oblud na hladině podsvětního moře. Sporu asi nebude, že to byla právě verneovka Cesta do středu Země jednou ze Zemanových inspirací.

Celým inspiračním komplexem se pak zabývá Ivan Adamovič ve finále svazku. Už ve Slovníku českých autorů sci-fi přitom označil za přední předlohu k Cestě zapadlý román Arnošta Cahy V pravěkém světě (1927).
Je sice pravda, že sama režisérova dcera Ludmila vliv románu v korespondenci s Adamovičem ze srpna 2015 popřela a že pamatovala na jeho absenci v otcově knihovně, ale mohl být koneckonců v knihovně či paměti druhého z obou scénáristů, Josefa Aloise Novotného.

Ivan Adamovič dále připomíná, že ve filmu původně měli vystupovat jen dva kluci, jeden z nichž si říkal Jiří, a to je i synopse Cahovy knihy.
Navíc… Původně se ti hrdinové měli do pravěku přenést pouze ve snu, jak to dělají i v knížce V pravěkém světě. O té Zeman „nikdy nemluvil“, tvrdí jeho dcera, ale to nic nemění na tom, že ji znát mohl.
V původním románu se ovšem hrdinové ocitají na břehu šumícího moře a u trilobitů hned úvodem, načež opakovaně procitají ve stále mladších a mladších érách. Tento princip film úplně otočil, takže sled geologických údobí začíná ve čtvrtohorách. Jinak je podobnost značná.

Nemělo by ale smyslu příliš bádat nad tím, co všecko Mistr Zeman a Mistr Novotný měli zakleto kdesi v hlavách, když nahazovali scénář, a tak taky Adamovič prvořadě srovná Cestu do pravěku s celou spoustou knih, které jí „podezřele“ předcházely a které se jí podobají. V tom či onom, každá v něčem.

Například roku 1925 vyšel český překlad románu polského autora Erasma Majewského V hlubinách země (1896) a hned roku 1926 následovala i Caprona, země divů od Edgara Rice Burroughse (zfilmovaná teprve roku 1974).
Roku 1941 a znovu roku 1951 se objevuje v Čechách i Obručevova Plutonie (1924), jejíž hrdinové se - stejně jako chlapci v Cestě do pravěku - pohybují cestou po řece k moři, přičemž začínají ve čtvrtohorách a „sestupují“ do druhohor. Zřejmě další z podnětů?
Najisto nevíme a následoval ještě Běhounkův a Junkův (kresby) komiks Výprava Toma Bartona (časopis Vpřed 1946/1947) a z roku 1948 je kniha Filmařova dobrodružství v pravěku Dominika Filipa, kde se po cestě tunelem (ve filmu jde o jaskyni) octneme na místě, odkud lze den za dnem pronikat… pokaždé do jiné geologické éry.

zeman karel reziser animace

Sborník Cesta do pravěku do sebe taky zahrnul studii Doubravky Olšákové Cesta do tajů vědeckého ateismu. Stať film sleduje jako „náboj“ nenásilné indoktrinace dětského diváka.
„Svět nestvořil Bůh,“ sugeruje umělecké dílo. „Ale bylo to takhle.“ Téhož proticírkevního aspektu se ve své kapitole dotýká i Adamovič a poukazuje na paradox, že v letech 1954-1957, a tedy souběžně, vzniklo v režii Eduarda Hofmana animované Stvoření světa na motivy kreseb Jeana Effela. Ano, jen krajně humorný pohled na pána Boha, bezpochyby ale v duchu Starého zákona.

Z hlediska pedagogického a coby vhled do srdce dětského kolektivu (který ve filmu překvapivě nemá velitele) zkoumá pak Zemanův film studie Martina France - a herectvím i neherectvím představitelů obírá se Kateřina Šrámková ve studii Zemanovi malí dobrodruzi. Velice svébytnému a zvláštnímu odstupu účinkujících chlapců od dějů, které v pravěku sledují z loďky, se pak věnuje Martin Forejt, a připomeňme známý postřeh, že se Zemanovy montáže (až na výjimky skutečně nemají přímou interakci s pozorovateli) linou jen po levém břehu řečiště (a pravou stranou „toku času“ jsme především my, diváci).

Trochu divné je také to, že se kluci vůbec či takřka nebojí.
Filmu to vytýkali od začátku a není v tom smyslu realistický, samozřejmě. Ale Zeman a Novotný nechtěli být ve všem realisty, a kdyby se podvolili, krásným snímkem by se asi nesl od počátku do konce dětský jekot. Anebo by hrdinové plavidlo otočili hned po setkání s mamutem.

Lukáš Skupa je v téže knize autorem stati s podtitulem K historii produkce a mediální reflexe Cesty do pravěku - a rezignovaně, ale informovaně připomínání, že si Američani udělali vlastní verzi díla, distribuovanou i po Spojeném království:
Takovémuto přizpůsobování se trhu se anglicky říká repackaging a zde se stal přizpůsobitelem režisér Fred Ladd. Roku 1960 představil Zemanův film americkému publiku jako Cestu na počátek věku a při premiéře se distributoři dokonce pokoušeli vzbudit dojem, že kluci hrající hrdiny pocházejí z New Yorku.

I to je bezvadné na knize Cesta do pravěku, že se stal jejím spoluautorem sám režisér: prostřednictvím svého původního scénáře. Jmenuje se ještě Výlet do vesmíru. Scénosled dlouhého kombinovaného filmu, Novák tu podepsán není a text existuje ve strojopise s datem 1953. Je uložen v Národním filmovém archivu a pro účel knihy byl přepsán (str. 228-291). Při srovnání s filmem je to ryzí, kosmická science fiction, v níž chlapci putují vesmírem na planetu, která má jejich vytouženou prehistorii demonstrovat. Ale už nedostala šanci. Někdo přišel s postřehem, že je pro potřeby filmu pouť zbytečná, když… Když už jednu pouť dílo má: tu do hlubin času. Ony jsou dvě pouti v jedné knize vždy moc a nic na tom nemění, že uspěla díla, kde jsou poutí celé přehršle.

Cesta do pravěku je dodnes ikonickou.
Navzdory výhradám, že se tu - vedle trilobita – otiskuje doba vzniku až moc. A rozhodně víc než v adaptacích Barona prášila a verneovek. Ale film má atmosféru a funguje skvěle i díky trikům, na kterých měli vedle režiséra zásluhu Antonín Horák a Jindřich Liška. Zemanovým asistentem byl tehdy Vladimír Svitáček a odborným poradcem sám paleontolog Josef Augusta. I dík němu se promítlo do vzezření oblud maximum ze slavných maleb Zdeňka Buriana.

Cesta do pravěku, dobrodružná věda.
Napsali Ivan Adamovič, Nobujuki Cugata, Matěj Forejt, Martin Franc, Jakub Jiřiště, Martin Mišúr, Lea Mohylová, Doubravka Olšánková, Lukáš Skupa, Kateřina Svatoňová, Kateřina Šrámková a Karel Zeman. Jako 2. svazek edice České kino vydala Nakladatelství Academia a Casablanca. Praha 2023. 312 stran.

Cesta do pravěku (1955, 2019) CZ HD trailer rest. filmu - YouTube