Proč je některá hudba tak působivá? Proč je někdy ticho třaskavější než rachot decibelů? Proč hudba "funguje"? A proč mnohdy nefunguje? Knihovny jsou plné tlustých knih popisujících hudební nástroje, ale nikde se nepíše o tom, že například pomocí bubnů lidé odjakživa dosahovali změněných stavů vědomí. Jak to, že nám to tak dlouho a tak úspěšně zatajovali?
Na světě existuje přibližně deset tisíc odlišných hudebních kultur. Proč nám alespoň o těch nejdůležitějších neřekli? Kolik tajemství, hudebních technik a nástrojů je tak ještě před námi ukryto? Toto je kniha o mnohém z toho, co nenajdete v učebnicích dějepisu a historie hudby a co se na školách a konzervatořích zatím bohužel stále ještě nevyučuje. Poukazuje na možné příčiny a souvislosti mnohých jevů, o kterých se zatím takto nepsalo.
Pozornému čtenáři nabízí řadu informací z nejrůznějších hudebních kultur a možných úhlů pohledu, aby si pak o to víc mohl vychutnat zázrak, kterému se říká hudba.
Vlastimil Marek (23. 8. 1946 Krnov – 16. 3. 2021 Mšeno)
je hudebník, hudební publicista a terapeut, volný novinář, zenový buddhista, lektor a spisovatel. V 70. a 80. letech byl jednou z vůdčích osobností české alternativní rockové scény (hrál ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam, MChband, ale také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem). Od poloviny 70. let min. st. experimentuje s akustickými nástroji a systematicky studuje různé etnické nástroje a hudební styly.
Již od počátku své "práce se zvukem", tehdy v rockové kapele, se Marek pokoušel např. o liché rytmy, větší barevnost, složitější a propracovanější strukturu tehdejšího rocku (druhý perkussionista, celovečerní téma s nápaditě propojenými částmi, použití i nehudebních zvuků – různá doma zhotovená kovová i dřevěná štěrchátka). Učí se hrát na indické bubínky tabla a koncert jeho skupiny Amalgam (podzim 1979) na dlouhá léta předznamenal vznik a vývoj etnické a world hudby u nás.
Souběžně s hudbou studoval i buddhismus (pobyt v zenovém klášteru v Naře, Japonsko).
V roce 1986 byl vzat do vazby a obviněn z "poškozování zájmů republiky v cizině" za organizování gongového koncertu míru. Po roce 1990 začal přispívat do různých novin a časopisů, připravovat čtvrtletník Mana a BARAKA (viz www.baraka.cz) a vysílat své autorské pořady o hudbě (dodnes Čro3 Vltava), vydává nahrávky tibetských mís (viz DVD Za hudbou).
Přednášel na soukromé univerzitě Nové doby. V 90. letech přivezl do ČR např. tibetské mísy, alikvotní zpěv, zorganizoval první kurzy hry na didžeridu aj. a roky organizoval a vedl kurzy Umění naslouchat.
Pravidelně publikuje své fejetony na internetu (www.osud.cz, http://blog.baraka.cz ).Vydal např. knihy Český zen a umění naslouchat (1994), sbírku fejetonů Něco v síti (1999), kultovní knihu Tajné dějiny hudby (1999, bylo prodáno již asi 10 000 výtisků), vizionářskou knihu o přirozených porodech Nová doba porodní (2002, již dva dotisky) a také praktickou knihu o tom, proč naše hudba neléčí, Hudba jinak (2003, také dvě vydání).
Tajné dějiny hudby | Vlastimil Marek | Eminent, 1999
