Třetí světová válka měla začít 1. července 1945 překvapivým útokem spojených sil Anglosasů a Němců na sovětská vojska…
Zatím o tom ještě málokdo ví, stejně tak i to, jakým způsobem Stalin dokázal překazit plán „pravděpodobných spojenců“, proč bylo nutné urychleně dobýt Berlín, proti komu britští instruktoři v dubnu 1945 cvičili nerozpuštěné německé divize, které se nechaly dobrovolně zajmout, proč byly s nelidskou krutostí zničeny Drážďany v únoru téhož roku a koho ve skutečnosti tím chtěli Anglosasové vyděsit.
Na začátku dubna 1945 před samotným koncem války Winston Churchill, ministerský předseda ruského „spojence“ Velké Británie, vydal příkaz náčelníkům svých štábů k vypracování operace překvapivého úderu na SSSR – operaci „Nemyslitelné“. Plán v rozsahu 29 stran mu byl předložen 22. května 1945.
Podle tohoto plánu měl být útok na SSSR proveden po vzoru Hitlera – nečekaným úderem. 1. července 1945 čtyřicet sedm anglických a amerických divizí bez jakéhokoli vyhlášení války měly uštědřit drtivou ránu naivním Rusům, kteří takovou nekonečnou podlost od svých spojenců naprosto neočekávali. Úder mělo podpořit 10 – 12 německých divizí, které „spojenci“ drželi nerozpuštěné v Šlesvicku-Holštýnsku a jižním Dánsku a které denně cvičili britští instruktoři: připravovali je k nové válce se SSSR.
Tato informace byla dlouho uchovávána v tajnosti a na světlo světa přišla až v posledních letech. Jedná se o plán překvapivého útoku na SSSR, vypracovaný spojenci, jehož uskutečnění bylo zastaveno fakticky až v poslední chvíli. Díky Stalinovi.
Nyní se na Západě snaží vysvětlovat plán Churchilla jako „odpověď“ na „sovětskou hrozbu“, na Stalinovy snahy zmocnit se celé Evropy. Více >>
Další souvislosti nacházáme v knize, která v roce 2002 vyšla na Ukrajině v nakladatelství “Lileja NV”.
Jevgenij Poběguščevo-Ren / Mozaika mých vzpomínek
Přečtěte si pár výpisků o tom, jak byli po válce připravovani esesáci pro eventuélní další válku tím, že jim byl poskytnut azyl v Británii (a také v Kanadě).
Souvislosti si mnoho lidí začalo uvědomovat až po roce 2014, po majdanu neboli násilném státním převratu na Ukrajině:
“Celá hlavní síla naší divize byla až do roku 1947 držena v zajetí v Itálii, až později byla převezena do Velké Británie. Společný pobyt našich vojáků v zajetí v Rimini, kde se široce rozvíjela kulturní, vzdělávací a výchovná činnost a kde si naši vojáci prohlubovali své znalosti v rámci přípravy na civilní život, byl pro ně nepochybně dobrou školou života.
...Tábor v Rimini vychoval typ ukrajinského vojáka-sociála, který po opuštění zajetí může okamžitě zahájit politickou, společenskou, kulturní, vzdělávací a výchovnou práci. Nejlepším příkladem takového typu vojáka jsou naši spolubojovníci z Velké Británie, díky nimž tak dobře organizovaný život ukrajinské komunity v této zemi vznikl a dále se rozvíjel,“ napsal Ren, bývalý velitel praporu v divizi SS “Galicia”.
V roce 1954 jsem si uniformu oblékl znovu, když jsem se přihlásil do tak zvané MSO (strážní setniny) v rámci britské okupační armády v západním Německu. Musel jsem znovu projít tvrdým náborovým drilem, věřte, že opravdu velmi drsným ... sloužil jsem v MSO čtyři roky od roku 1954 do roku 1958,” napsal.
Ve stejném doslovu Ren popsal, jak vřele byl v Británii přijat.
“Radostným obdobím pro mě byla moje cesta do Velké Británie na pozvání ústředí Sdružení bývalých ukrajinských bojovníků ve Velké Británii v říjnu-listopadu 1980, během níž jsem navštívil téměř 40 oddílů Sdružení bývalých ukrajinských bojovníků ve Velké Británii a vždy jsem vystoupil s projevem. Všude jsem byl přivítán s největší srdečností a upřímností a s opravdovým potěšením z partnerství. Ukrajinskou komunitu ve Velké Británii jsem navštívil třikrát a pokaždé jsem byl nadšen srdečností a přátelskou pohostinností našich vojáků a komunity,” napsal Ren a zdůraznil, že za spolupráci s touto organizací byl vyznamenán medailí, která pro něj byla cennější než jakékoli jiné ocenění během jeho veřejné činnosti.
“Další dva roky (1958-1960) jsem pracoval v redakci ABN a byl jsem vychovatelem mládeže v IMKA-IVKA (Christlich Verhein Junger Männer) jako vedoucí buňky mládeže v Mnichově. Mnoho let jsem byl vychovatelem mládeže v SUM (SUM – Svaz ukrajinské mládeže), hlavně na letních táborech ukrajinské mládeže v Německu, Belgii, Anglii, USA. Strávil jsem s touto mládeží 20 táborů”...
Více v češtině.
Více v ukrajinštině.