Bulgakov pochází z lékeřské rodiny. Bratři matky Michaila Bulgakova byli lékaři. Například Nikolaj Michajlovič byl slavným gynekologem v Moskvě, věří se, že to byl on, kdo se stal prototypem Philipa Philipoviče Preobraženského z „Srdce psa“. Nejlepší přítel jeho otce byl lékař, druhý manžel jeho matky byl lékař…
Bulgakov studoval v letech 1901-1909 na Prvním kyjevském gymnáziu, po jehož absolvování, v roce 1909, vstoupil na lékařskou fakultu Kyjevské univerzity.
V roce 1914, s vypuknutím první světové války, pracoval jako lékař v frontových nemocnicích v Kamenci-Podolsku a Černovice v Kyjevské vojenské nemocnici. 31. října 1916 obdržel diplom „jako doktor s vyznamenáním“.
Během první světové války bylo v Kyjevě otevřeno asi 100 nemocnic. Rozsah příjmu raněných dokládá následující údaj: v roce 1916 bylo v nejstarší kyjevské vojenské nemocnici současně 15 tisíc lidí. Právě zde Bulgakov s největší pravděpodobností pracoval. Musel jsem dělat závěrečné zkoušky na vysoké škole, když už jsem pracoval. Známky nejsou oslnivé: známky C z chemie, histologie, farmacie, chirurgie, patologické pitvy. Ale v klinických oborech – čtyřky a pětky.
Na světě nejsou žádní dobří lidé, existují jen nešťastní lidé.
Michail Bulgakov „Mistr a Markétka
V září 1916 se Bulgakov ocitl ve vesnici Nikolskoye v provincii Smolensk. Toto období je posuzováno především ze Zápisků mladého lékaře.
Dr. Bulgakov se ale mnohem jasněji vyznačuje certifikátem, který dostal při převozu do Vjazmy: během jeho působení v Nikolskoje bylo zaznamenáno více než 15 tisíc ambulantních návštěv (a dalších 211 lidí bylo ošetřeno v nemocnici).
Bulgakov dělal vše: amputace, potraty, otevírání abscesů, ošetřoval abscesy a operoval pacienty po střelných poraněních.
Ve Vjazmě měl Bulgakov na starosti oddělení pohlavních nemocí a infekčních nemocí.
V roce 1917 poprvé použil morfin ke zmírnění příznaků očkování proti záškrtu a stal se na něm závislým. Ve stejném roce navštívil Moskvu a v roce 1918 se vrátil do Kyjeva, kde začal soukromě praktikovat venereolog poté, co přestal užívat morfin.
V roce 1919, během občanské války, byl Michail Bulgakov mobilizován jako vojenský lékař, nejprve do armády Ukrajinské lidové republiky, poté do Rudé armády, poté do ozbrojených sil jižního Ruska, poté převelen k Červenému kříži.
V této době začal pracovat jako dopisovatel. 26. listopadu 1919 vyšel poprvé v novinách Groznyj fejeton „Vyhlídky do budoucna“ s podpisem M.B.
V roce 1920 onemocněl tyfem a zůstal ve Vladikavkazu, aniž by se s dobrovolnickou armádou stáhl do Gruzie.
Tam Michail Afanasjevič onemocněl tyfem, dlouho se zotavoval a povolání lékaře skončilo.
Začala nová část života a biografie – literární.
„Po osmi letech na gymnáziu, už mimo jakékoli bazény, mrtvoly anatomického divadla, bílé komnaty, skleněné ticho operačních sálů a pak tři roky zmítání se v sedle, cizí rány, ponižování a utrpení – ach, ta zatracená kaluž války.“
“Bílá garda”
M. BULGAKOV / BOHÉMA
Čtvrtého ledna 1925 vyšel autobiografický fejeton Michaila Bulgakova „Bohéma“ o jeho pobytu ve Vladikavkazu.
Takto si tuto událost sám spisovatel poznamenal ve svém deníku:
Dnes vyšla v prvním čísle „Krasnaja Niva“ „Bohema“. Toto je moje první vystoupení v takové specificky sovětské žumpě tenkých časopisů. Dnes jsem si tohle znovu přečetl a moc se mi to líbí, ale strašně mě zasáhla jedna okolnost, za kterou si můžu úplně sám. Z těchto řádků čiší jakási nestoudná chudoba. Tehdy jsme byli na hlad velmi zvyklí a nestyděli jsme se za něj, ale teď je to, jako bychom se styděli. Tato pasáž zavání podlézavostí.
V tomto příběhu ospravedlnil uvedení „revoluční“ hry v roce 1921, kterou napsal z hladu.
A vyjmenoval své tři hlavní hříchy z tohoto období:
1) V roce 1907, jsem po obdržení 1 rublu. 50 kopějek. abych si koupil Kraevičovu fyziku, utratil za kinematografii.
2) V roce 1913 jsem se oženil proti vůli své matky.
3) V roce 1921 jsem napsal tento slavný fejeton Bohéma.
Muzeum Michaila Bulgakova na Bolšaja Sadová.
V roce 1921 se Michail Bulgakov a jeho první manželka Taťána Lappa přestěhovali do bytu č. 50 v budově na Bolšaja Sadová . Bulgakov žil v bytě číslo 50 asi tři roky, poté se přestěhoval do bytu číslo 34 ve stejné budově, kde žil až do roku 1925.
Bulgakov popsal dům č. 10 a jeho obyvatele ve svých dílech „ Č. 13. Dům Elpit-Rabkommun “ a „ Jezero měsíčního svitu “.
Nejvýznamnější roli však sehrál byt č. 50 v románu „Mistr a Markétka“: stal se prototypem „špatného bytu“, kde se usadil Woland a jeho družina. Bulgakovova sousedka Anna Gorjačeva posloužila jako prototyp Annušky , která rozlila u tramvajových kolejí olej.
Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Světový román s ilustracemi Borise Jirků
V roce 2004 bylo v budově otevřeno soukromé muzeum Bulgakovův dům, Konají se tam představení a exkurze.
Od roku 2007 zde funguje další Bulgakovovo muzeum – státní, s osobními věcmi spisovatele a interaktivním modelem domu.
