Dědeček automobil je úsměvný román o pionýrských dobách motorek a podivných automobilů. Je o nekonečném nadšení věčných kluků k motorům, k závodům, vůni benzínu, ale především je o šikovnosti lidí s umem chtít něco dokázat. Je to knížka pro kluky, kteří chtějí vědět víc o krásných veteránech v době, kdy Laurin and Klement byla světová jednička a kdy jedině Češi diktovali světu, jak má auto vypadat.
Adolf Branald byl skutečný mistr pera a tudíž i jeho román nejen pro kluky je mistrovský.
Nevím sice, do jaké míry osloví dnešní namlsanou mládež (protože ukažte mi motorkáře nebo mechanika, který čte )) ale věřím, že si své čtenáře najde nejen dnes, ale i za dalších sto let, protože dobře napsaná knížka se neřídí časem.
Hlavní hrdinou není žádný VIP světový závodník se spoustou peněz, ale obyčejný kluk, mechanik Franta Projsa, který prožívá svůj velký vztah s dcerou slavného francouzského závodníka Nanette.
Ale knížka není jen o milostném pábení dvou mladých lidí, je v ní mnohem víc. Branald mistrně skloubil počátky výroby aut s prvními velkými světovými závody, které svou rychlostí šokovaly svět. Popsal v ní nadšení a um mnoha lidí, díky kterým se automobily dostaly do popředí zájmu široké veřejnosti.
Pokud chcete vědět víc o pionýrské době prvních automobilových cen, o době, kdy jedině Češi uměli udělat pořádný automobil a diktovali světu, jak má vypadat, pokud patříte mezi nadšence, kteří donekonečna rozebirají v garáži motor a špekulují jak a co vylepšit, pak je to kniha právě pro vás. A taky proto, že správný chlap od aut má vědět o autech všechno, i jejich historii.
Ilustrace od Kamila Lhotáka
Kniha ve filmu i na CD
Podle knihy byl natočen zajímavý stejnojmenný film, který režíroval Alfred Radok a hrají tam jak čeští herci, tak francouzští. Což na svou dobu (1956) byl vyjímečný počin.
Kniha byla mnohokrát namluvená. Například Radovanem Lukavským a nejnověji Borisem Rösnerem.
Bylo také vydáno velmi zajímavé multimedieální CD s ilustracemi Kamila Lhotáka, určeného dokonce dětem od 5 let.
Dědeček automobil / Adolf Branald / Ilustrace Kamil Lhoták
Kamil Lhoták, l. vydání Československý spisovatel, 1955, k nedožitým 100. narozeninám vydalo nakladatelství Fortuna Libri, 2010
Večer po prohraném závodu přišel do kavárny Á la motocyclette rozzuřený Demeester. Přišel v proslulém rudém tričku s bílým pruhem a v ruce třímal hůl s kostěnou hlavou Napoleona Bonaparta. Postavil se na pozoruhodné místo, pod plakát, na němž uháněli cyklisté s řetězy Simpson, zamával holí a prohlásil: „Slyšte všichni! Francouzi neodpouštějí tomu, kdo se odváží přijít k nám triumfovat na dvou kolech. Mějte strpení, přátelé. Do roka a do dne budeme zde popíjet z Benettova poháru pravé burgundské!“
Provolali Demeestrovi slávu a vznětlivý de Dion se nabídl, že vyzve Vondřicha na souboj. Naštěstí Češi už odjeli a de Dion se uklidnil.Dědeček českých automobilů urazil cestu z Kopřivnice do Vídně za čtrnáct a půl hodiny, průměrnou rychlostí sedmnácti kilometrů za hodinu. Bylo to přesně v onom roce, kdy Francouzi jeli slavný závod Paříž-Bordeaux na trati dlouhé pět set osmdesát kilometrů. Vyhrál René de Knyff na panhardu - a jel průměrnou rychlostí padesát kilometrů, tedy třikrát rychleji než kopřivničtí.
Nastala doba zázraků.
O pouhé tři roky později postavili v Kopřivnici vozidlo docilující na rovné silnici rychlost kolem sta kilometrů za hodinu.
V témž roce jela se už Tour de France průměrem sedmdesát za hodinu. Roku 1903 jezdil Gabriel na voze značky Mors takové dlouhé tratě, jakou byla například Paříž-Madrid, závratnou rychlostí sto a dva za hodinu... Nikoliv na asfaltových silnicích, ale na drkotavém kamenném mlatu, roztřásajícím těla vozů i jezdců. Součásti motoru vesele praskaly, křehké převodové ústrojí bylo poseto trhlinami, do pneumatik se zařezával ostrý kámen. Každá dálková jízda byla velkým dobrodružstvím. V sázce byla čest i život.Jednoho dne - psal se rok 1905 - stál na dvoře továrny lehký čtyřkolový automobil. Otevřený, s dvouválcovým motorem tvaru V, chlazený vodou, pouhých osm koňských sil - ale na tehdejší dobu velice levný. Tři a půl tisíce korun.
Tomu vozu se říkalo voatyreta a byl to vlastně první český lidový automobil.Uplynulo jenom sedm let od zrušení šprýmovského zákona zvaného zákon praporkový. Byl vydán anglickými lordy ve stříbrných parukách a přikazoval, aby před každým automobilem jedoucím ulicemi Londýna šel muž nesoucí ve dne červený praporek a v noci červenou lucernu. Nejvyšší přípustná rychlost byla stanovena na čtyři anglické míle. Patrně proto, aby automobil nepřejel praporečníka.
Vyprávěla se historka o pyšném automobilistovi, který se domníval, že jeho vůz je mimořádně rychlý. Našel si mladého zdatného běžce a těšil se, jak se rychle projede. Ujel jenom dvě stě metrů. Chlapec s praporkem byl rychlejší než automobil a utekl tak daleko, že automobilista za ním zoufale volal: „Ne tak rychle - nestačím!“Frantík dvakrát polkl a třikrát zamrkal. Tak byl překvapen. Klement klidně pokračoval: „Chci dobýt Anglii, rozumíte? Kolébku motorismu! Už jednou jsem jim ukázal, jaké se u nás vyrábějí stroje. Pokusíme se o rekord na brooklandské závodní dráze. Pojede inženýr Hieronymus.“
Francouzi záviděli Rakušákům proslulé horské soutěže. Alpskou jízdu, Katschberg - ale nejvíce Semmering.
Uspořádali s rámusem mezinárodní soutěž o titul krále vrchařů. Dějištěm bude kopcovitá krajina u města Gaillon nedaleko Paříže.
„Kam se hrabou s jejich Gaillonem na Semmering!“ prohlásil Tuta.MAMUTÍ AUTOMOBILOVÁ SOUTĚŽ!
Praha 14. září 1911
Před uzávěrkou listu se dozvídáme další zajímavé podrobností o mamutí soutěži Napříč Ruskem.
Trať vede z Petrohradu do Sevastopolu a měří dva tisíce čtyři sta kilometrů. To je vzdálenost z Prahy do Afriky nebo z Prahy za polární kruh. Tisíc šest set kilometrů vede po silnicích, které nejsou právě v nejlepším stavu. Trať je rozdělena do devíti dálkových úseků, přibližně po třech stech kilometrech.
V seznamu nejlepších evropských závodníků setkáváme se s potěšením i s Čechy. Do Petrohradu odjela v těchto dnech první část výpravy. Jsou to mechanici, kteří doprovázejí devět automobilů značky Laurin a Klement i bedny s náhradními součástkami a cennou výzbrojí, potřebnou k této nejobtížnější soutěži cestovních vozů, jaká kdy byla uspořádána.
