Mistrné, ale trochu strašidelné pohádky Slabého učí děti krásnou češtinu

Pohádkář Slabý

Ano, ano, Slabého pohádky nezklamou. Jsou jak dějově pestré, tak i jazykově mistrné. Neobyčejně vynalézavé, fantazijí překypující, překvapující... i vtipné. A připomeňme jen, že před čtyřmi roky vyšly také Slabého Nedokončené pohádky.

strasidelne_pohadky_slaby

Klasik české literatury pro děti a její teoretik PhDr. Z. K. Slabý navázal knihou Strašidelné pohádky na jinou knihu, nazvanou trochu krkolomněji O lelcích, Bychovi a muži v masce.
Zatímco tato předešlá práce sestává jen ze tří pohádek, v novější jich najdeme pět, a zatímco O lelcích lze vřadit bez problémů i do kategorie „fantasy“ a oslovují se zde dospělí, pokračování je notně pohádkovější.

Jinak mají knihy hodně společného, a to včetně vypravěče, který občas vstupuje o dějů jako autor sám, takže pokud jsme ve Velkém mravenčení (úvodu Lelků) potkali pohádkáře v pražském parku nad mraveništěm, načež záhadně usnul(?) a zmenšil se, zde mu v prvním příběhu Strašliví duchové v kukaních, ale taky dušínek dopomůže k cestě do imaginárních světů spiritistická seance situovaná anachronicky(?) do sousedčina bytu v tom strašnickém domě, kde skutečně žije Z. K. Slabý.

Už v druhé z pohádek (Vlk Alfons a Kakabus Usměvavý) autor strašidelnost úplně nedodržel, ale zvládl zato experiment s příběhem, jehož vznik sledujeme jen do chvíle, kdy je na pisatelově stole přehlušen příběhem jiným, přičemž prvému z obou „budiž počítač lehký“.

Třetí z pohádek Kratochvíle obra Velikáše aneb Zmýlená neplatí nás vede do Tróji (i nepokrytou pražskostí Slabý navázal na knihu předchozí), nikoli ale do zoo, nýbrž do tamní jeskyně obývané prý titulním obrem. Obr zajme malou, zvědavou holčičku Ninu a předvádí jí „Roseklův meč“ a „Probrustovo lože“ a nechá ji i spolknout velrybou, což trochu připomíná pohádky pánů Hughese i Trnky, ale třeba (a proč ne?) i Švandrlíkova a Nepraktova Seka a Zulu.

Už další próza, tentokrát i s pohádkově arabskými prvky, Hrad, kterému straší ve věži dělá opět jistou radost titulu knihy a zavede nás na strašidlácký Rumštajn.
Celou půvabnou publikaci ilustrovanou Eugene Ivanovem uzavře pak příběh Vodník Kropáček až z Prahy – je o pověstném zeleném hrdinovi ZPOD vyšehradské skály, který tu přebývá pět set deset let, a to rád. Žije v místech, která mu závidějí jak vodník Fadrhonc od Mánesa, tak i Raťafa z Kampy, a teprve díky tomu, že se doslechne o vzdáleném moři s (další) velrybou, pozná Kropáček i nádheru pražských střech pozorovaných z Hradu v nasvícení „slunečním reflektorem“. I na skutečné moře pak ovšem dojde, a to moře se žralokem i pannou.

Strašidelné pohádky | Zdeněk K. Slabý | ilustruje Eugen Ivanov | vydal Portál, 2011

Zdeněk K. Slabý je autorem na 30 knih pro děti, mnohé z nich byly přeloženy do několika světových jazyků. Byl dlouholetým redaktorem časopisu o dětské literatuře Zlatý máj a dramaturgem dětského divadla. Roku 2010 mu byla udělena prestižní cena Albatrosu za celoživotní práci s dětskou knihou. V Portálu vyšly jeho Nedokončené pohádky (2007) a Strašidelné pohádky (2011).