Kdo dnes ví, co je viktoriánská poezie? Zpěvačka Natálie Merchant kvůli ní strávila dost dlouhou dobu v knihovnách, a nechala se jí úplně učarovat. Výsledkem byly zhudebněné básně, které tak dostaly úplně jiný význam, než jaký lidé vnímali při jejich čtení v době jejich vzniku. Vlastně tak probudila k životu skorozapomenutou poezii po více jak sto letech.
Natalie Merchant na TEDu zpívá ze svého nového alba, Leave Your Sleep na jednom setkání TEDu. Texty písní z téměř zapomenuté poezie 19. století zpívá svým jedinečným hlasem a sděluje světu, že poezie nemůže vymizet z lidského života. Jedna z velmi smysluplných propagací poezie!
Jak celý hudebně - poetický projekt vznikl?
O tom výstižně píše Jiří Moravčík na UNI kulturním magazínu. Vybíráme:
"Americká písničkářka Natalie Merchant se po porodu prvorozené dcery Lucie stáhla do ústraní, tak jako když opustila skupinu 10 000 Maniacs, kterou svým andělským hlasem pomohla vytáhnout z anonymity alternativní rockové scény na výsluní. Nápad šťastné matky napsat dceři ukolébavky a zhudebnit lidové říkanky ale nabobtnal do opulentní kolekce písní o dětství určené dospělým. Z obchodního hlediska se jedná o zvláštní příklad jak čelit krizi hudebního průmyslu: dvojalbum LEAVE YOUR SLEEP (Nonesuch, 2010, 95:25) vyprovozené osmdesátistránkovou publikací, natáčené přes rok s bezmála stopadesátkou muzikantů. Raději nezmiňovat, že přípravy trvaly sedm let, zahrnovaly cesty do anglických univerzitních archivů a účast literárních vědců, to protože náročné kojení a nedostatek času psát vlastní texty přerostl v hluboký zájem a anglickou a americkou literaturu 19. a 20. století. „Výběr básní ve mně vzbudil zájem dozvědět se o autorech úplně všechno. Ještě nikdy jsem nespolupracovala s mrtvými a cizinci. Ztratila jsem spoustu času tím, že jsem se dívala na jejich fotografi e a ptala se: kdo vlastně jste?
Více: http://www.nataliemerchant.com
“The Sleepy Giant,” Charles E. Carryl (1841-1920)
My age is three hundred and seventy-two,
And I think, with the deepest regret,
How I used to pick up and voraciously chew
The dear little boys whom I met.
I’ve eaten them raw, in their holiday suits;
I’ve eaten them curried with rice;
I’ve eaten them baked, in their jackets and boots,
And found them exceedingly nice.
But now that my jaws are too weak for such fare,
I think it exceedingly rude
To do such a thing, when I’m quite well aware
Little boys do not like being chewed.And so I contentedly live upon eels,
And try to do nothing amiss,
And I pass all the time I can spare from my meals
In innocent slumber — like this.
/ volný překlad
Je mi tři sta sedmdesát dva let,
a s nejhlubší lítostí si říkám,
jak jsem kdysi sbíral a hltavě žvýkal
milé malé chlapce, které jsem potkal.
Snědl jsem je syrové, v jejich svátečních oblecích;
jedl jsem je na kari s rýží;
jedl jsem je pečené, v jejich bundách a botách,
a shledal jsem je nesmírně chutnými.
Ale teď, když mám na taková jídla příliš slabé čelisti,
Myslím, že je to velmi neslušné.
dělat něco takového, když dobře vím.
že malí chlapci nemají rádi, když je někdo žvýká.A tak se spokojeně živím úhoři,
a snažím se nedělat nic špatného,
A všechen čas, který si mohu od jídla ušetřit.
v nevinné dřímotě - takhle.
