V českém prostředí, zvláště v tom ideologicky protiruském, jsou knížky Majakovského (19.7. 1893 – 14.4. 1930) už neznámé. A to dokonce i jeho verše určené dětem. Prezentovaná knížka je Tauferův překlad veršů, říkánek, glos, agitek a hesel Vladimíra Majakovského. V ruském prostředí, na rozdíl od českého, ve kterém je velký problém publikaci „Dětem“ vůbec sehnat, jsou básníkovy dětské práce stále čteny a jsou také oblíbené.
V ruském prostředí vyšla kniha Dětem (Детям) v roce 2011.
Jedná se o jedno z nejnovějších a nejúplnějších vydání Majakovského veršů pro děti, Tato knížka obsahuje celkem osm básní, a to skladby „Что такое хорошо и что такое плохо“, „Майская песенка“, „Что ни страница, то слон, – то львица“, „Возьмем винтовки новые“, „Конь-огонь“, „Мы вас ждем товарищ птица, отчего вам не летится?“, „Эта книжечка моя про моря и про маяк“, „Кем быть?“.
Drobek syn
se zamyslel,
bradu o pěst opřel:
- Táto, copak je to
z l e
a co je to
d o b ř e ?
To, co táta
poví mu,
ať i děti vědí.
Dal jsem proto
do rymů
jeho
odpovědi:
Když je vítr
ošklivý
anebo
když leje,
tohle -
to snad každý ví -
pro vycházky
zlé je.
Sprchlo -
a už neleje.
Slunce
nebem letí.
Tohle
velmi dobré je
pro velké
i děti.
-----------
Já chlapcem nezůstanu,
sílím a rostu.
Čím budu, čím se stanu,
až povyrostu?
Průvodčí svou práci má -
šofér hezčí jistě.
Řídit - to mě zajímá.
Naučili byste...?
Automobil se řítí
a houká do ulic.
Jsem šofér znamenitý,
mne nezastaví nic.
Já vozím všemi směry.
Nasedejte a jedu!
Dovezu psažéry
bez kolejí až před dům.
Kou-
kám,
hou-
kám:
Ne-
lez
ty
do
ces-
ty!
V básních se vyskytují reminiscence na minulý socialistický režim.
Iteligentní Majakovský však brzy začal vidět nedostatky toho, co se skutečně děje. To byl jeden z důvodů, proč mnoho lidí proti němu brojilo, nechápali o čem píše, protože byl jiný než slepý dav. Přesto Majakovskij v ideu socialismu věří a plně ji podporuje. Z tohoto důvodu by některé prvky jeho díla mohly být považovány za problematické (z pohledu dnešních ideologů). Jedná se především o zdůrazňování tématu práce, jejího kolektivního charakteru.
V dílech kupodivu vystupují pracující lidé, kteří budují a chrání nově vytvořeného společenství. Děti jsou v literatuře vedeny ke zvídavosti a aktivnímu podporování společného a družstevního vlastnictví.
Pokud se zamyslíme nad podstatou současného společenského a politického dění, pak velmi lehce zjistíme, že ani to dobré z té doby není dnes podporováno.
Nedostupnost knížky v Česku není dána rokem vydání, ale je názornou ukázkou odsuzování všeho, co je spojeno s dobou socialismu.
Ale naštěstí nastupující generace dokáže v mnoha případech jasně a srozumitelně formulovat myšlenky a oprostit od současné nekritické ideologie, která je paradoxně velmi blízká násilné komunistické propagandě a s demokratickým myšlením má jen málo společného. Např. arogantní až nenávistné projevy vůči ruské kultuře a Rusku vůbec prof. Putny v DVTV (únor 2015) nebo pokusy zakázat vystupování ruských umělců v Česku etc.
Nehledě na to, že výše uvedené prvky básní jsou velmi úzce spjaty s minulým režimem, který je v současné době vnímám v negativním světle, neshledáváme žádný důvod k tomu, proč by skladby měly být nějakým způsobem perzekuovány, popřípadě by je děti neměly vůbec číst. Mnohé se totiž nachází pouze v podtextu a často je zapotřebí tzv. umět číst mezi řádky, abychom náznaky na „dobu minulou“ rozklíčovali. Navíc malé čtenáře, dle našeho názoru, při četbě zajisté nebude zajímat, zda je v díle propagováno to či ono, co je z dnešního pohledu „negativní“.
Pravděpodobně si různých náznaků propagandy ani nevšimnou a svoji pozornost zaměří spíše na to, že by také během sobotního dopoledne s otcem chtěli chodit po továrnách a vyrábět společně hračku a pak se jí chlubit před ostatními, či by rádi navštívili Afriku a poznali všechna zvířata, o kterých četli, vyfotili si je a pak ukázali mamince, která by na ně byla pyšná, jak jsou šikovní, nebo že by se jednou také chtěli prohánět autem po městě jako v poemě „Кем быть?“ apod.
Citace z velmi slušné diplomové práce Petry Vystavělové z roku 2013.
Vladimir Majakovskij – poetika a vývoj poezie pro děti v kontextu 1. poloviny 20. století
Majakovskij dětem / Vladimír Majakovskij / překlad: Jiří Taufer / ilustrace: Alexej Pachomov / Nakladatelství: Státní nakladatelství dětské knihy, 1953
Naturalistické ilustrace sovětského výtvarníka Pachomova ovlivňovaly od konce 40. let 20. století i československou knižní grafiku.
Vladimir Vladimirovič Majakovskij (* 19.07. 1893; + 14.04. 1930)
byl ruský prozaik, básník a dramatik. Považuje se za zakladatele ruského futurismu, který na velmi dlouhou dobu ovlivnil celou sovětskou literaturu. Psal také filmové scénáře a dětskou literaturu.
„K malování je třeba mít atelier, plátno, barvy a mnoho jiných věcí, ale verše si mohu psát do zápisníku, do sešitku a kdekoliv. Budu básníkem.“ Tato slova Majakovskij žertem odpověděl své matce poté, co ho vyloučili z umělecké školy a ona mu domlouvala, aby se ji přeci jen pokusil dokončit.
