K práci, která Jana Kantůrka (4.5. 1948 - 22.3. 2018) později proslavila, se dostal díky své vášni pro Tarzana. Díky obnovení klubu Julese Vernea v roce 1986 začal překládat „na papír“, protože členové klubu si vyměňovali svá dílka mezi sebou.
V letech 1975 – 1990 pracoval jako technický redaktor v nakladatelství Artia, pak přešel na dva roky do Aventina, kde se necítil příliš spokojen. Tehdy ho navštívil Vlastimír Talaš a nabídl mu práci profesionálního překladatele. Nejprve se jednalo o westerny, conanovky a horory.
Pak ale přišel pan nakladatel s první Zeměplochou. Jan Kantůrek neměl tušení, že všichni profesionální překladatelé před ním tuto práci odmítli jako nemožnou. Musel vymyslet velké množství humorných i věcných českých ekvivalentů pro jména postav, jež jsou v angličtině většinou slovními hříčkami. Někteří čtenáři sice Kantůrkovi vytýkají nedůslednost a občasné věcné chyby, ale Terry Pratchett se však nechal slyšet, že dobrým překladem svých knih si je jist akorát v Holandsku a u nás. V Česku se stal jeho dvorním překladatelem.
Jan Kantůrek byl mnohokrát oceněn za své překlady v oblasti sci-fi a fantasy. Například získal cenu Akademie science-fiction, fantasy a hororu za nejlepší překlad i dlouholetou práci pro obor. Přeložil bezmála stovku titulů.
Jan Kantůrek čte z knihy: