Zápisky Ludwiga Hohla konečně přeloženy z němčiny i francouzštiny

Zápisky Ludwiga Hohla konečně přeloženy z němčiny i francouzštiny

Svérázný, umanutý a svéhlavý švýcarský myslitel Ludwig Hohl (1904-1980) přežíval v letech 1934-1936 v bídě v Holandsku. Nebylo to nadarmo. Právě a jedině pod tlakem obtížných životních podmínek produkoval tehdy relativně soustředěně krátké texty, jimiž si formuloval celé kolony myšlenek.
Jistěže vycházel z postřehů klasiků (Goethe, Montaigne, Pascal, Spinoza, Balzac, Proust, Valéry, Gide...) včetně svých nejoblíbenějších (Lichtenberg), nicméně disponoval vlastním viděním a nepřipojil ke kadlubu málo.

Konečně si to můžeme ověřit v českém prostoru. Jeho Zápisky (nakonec je řadil bez ohledu na datum vzniku, ale patrně k nim později mnoho nepřibylo) v Čechách vycházejí od roku 2015 pouze v menším nákladu a zatím se dočkaly osmi částí ve dvou svazcích, přičemž svazek třetí se má vynořit ještě roku 2017.
Svébytný filozof a spisovatel Hohl (syn faráře) se taky následkem své přecitlivělosti a vnímavosti bohužel stal alkoholikem; ale kvality jeho ústředního a celoživotního díla (nepočítáme-li Cestu do hor, již psal počínaje rokem 1926 a vyšla pod nátlakem nakladatele teprve roku 1975) to naštěstí nijak nekazí.

Jen v jistém smyslu byl tento osamělý (i když taky třikrát ženatý) muž jakousi švýcarskou obdobou našeho Ladislava Klímy, a to ovšem s tím, že se na rozdíl od Klímy dožil slušných šestasedmdesáti let a - nakonec - i výrazného veřejného uznání. Roku 1978 totiž převzal v Curychu Cenu Roberta Walsera a roku 1980 získal také italskou Petrarkovu cenu.
„Nikdy mu nehrozilo, že by se v myšlenkách přizpůsobil dobovým trendům,“ konstatuje jeho český překladatel v doslovu k prvnímu svazku.

„Hohl je myslitel, my ostatní se uchylujeme k podobenství. On je nutný, my jsme náhodní.“
Dürrenmatt (1969)

Seznam „kapitol“ Zápisků: O práci, O dosažitelném a nedosažitelném, Mluvení, žvanění, mlčení, Čtenář, Umění, O psaní, Varia, Lékárník, Literatura, Sen a sny, O smrti, Obraz.  Tyto kapitoly jsou navíc uváděny motty, a to (postupně) z Hérakleita, Thomase Manna, Goetha, Kafky, Karla Krause, Lichtenberga, Angela Silesia a Katherine Mansfieldové.

Ludwig Hohl: Zápisky aneb O neunáhleném smíření I-IV. - Zápisky aneb O neunáhleném smíření V-VIII.
Překlad z němčiny a doslov v prvním ze svazků Radovan Charvát. Překlad z francouzštiny v druhém svazku Kateřina Dvořáková. Nadále vydává nakladatelství Opus ve stejnojmenné edici.
Praha 2015 a 2016. Náklad 400 výtisků. 184 stran a 224 stran

Krátká ukázka:

Vyučování. Většina, naprostá většina potíží nepochází z toho, že by bylo těžké se něco naučit, nýbrž z toho, že učitel prohlásí, že je to těžké.
Kdyby to bylo těžké a učitel by řekl „je to těžké“, nebylo by to ještě tak těžké jako ve chvíli, kdy učitel o snadné látce prohlásí, že je „těžká“, čímž (nadaného) žáka úplně zmate.