Copak asi dělá Jiří Žáček, kromě toho, že na své chalupě aristokraticky snídá salát ze sedmikrásek a píše a píše? Na svém webu nám sděluje: "Na besedy už skoro vůbec nejezdím, protože bez hlasivek se vážně moc besedovat nedá, zato autogramiád se zúčastňuji, neboť podepsat se dá i mlčky.
Těsně před loňskými Vánocemi jsme s malířem Adolfem Bornem vyrazili do Brna podepisovat společnou knihu pohádek. Na Světě knihy jsme spolu s ilustrátorem Ivanem Mračkem dostali nakladatelskou cenu Edice ČT za pohádkovou knihu Krysáci, vytvořenou podle večerníčků Cyrila Podolského..." další aktuální zprávy a spoustu básniček najdete na webu: http://www.jirizacek.cz
Kratičký rozhovor o tom jak jde život...
Začíná babí léto, měl bys nějaký vzkaz pro báby?
Milá děvčata v pokročilém středním věku, buďte na sebe hrdé! Antropologové zjistili, že v dávnověku se úspěšně a harmonicky rozvíjely jen ty populace, ve kterých babičky pomáhaly maminkám s výchovou dětí. Lidstvo přežilo jen díky babičkám!
Co takhle nějaké Žáčkovo haiku?
Jen tak letmo nahozené:
Chuť na čabajku,
to není vhodný motiv
pro něžné haiku.
Má to 17 slabik (5 + 7 + 5), ale chtělo by to ještě políbení múzy, a tu zrovna nemám po ruce.
Věříš na proroctví o konci světa?
Ano, dokonce si myslím, že konec světa už dávno probíhá, aniž jsme si toho pořádně všimli. I ten, kdo nečetl Lovelocka, musí vidět, že živoucí planeta Gaia nám začíná oplácet surovosti, kterých se na ní dopouštíme. Můžeme jim říkat klimatické změny, nebo rány Boží, jisté je, že už nastaly. Dlouhodobá sucha v kombinaci s nevídanými povodněmi, olbřímí hurikány a tornáda, zvýšená vulkanická aktivita, ozónové díry, úbytek pralesů a šíření pouští... Není to konec života na Zemi, ale přemnožené lidstvo je na pokraji kolapsu. Pokud se mu chceme vyhnout, měli bychom strategii založenou na drancování a plýtvání rychle změnit, ale svět se řítí vpřed jako Titanic. To znamená jen jedno: elity vládnoucí světu jsou egoističtí idioti, kteří nemají dost fantazie, aby si uměli představit následky. – Ale třeba jsem starý škarohlíd a svět je báječné místo k narození.
Jiří Žáček a ilustrátor Adolf Born s novější knihou Hrůzostrašné pohádky, ve kterých Jirka Žáček ukazuje především těm mladým, jak mají pohádky pro děti vypadat...
Všeobecně se málo usmíváme a smějeme. Věděl bys radu pro lidi?
Kamarádit s lidmi, s nimiž se cítíme dobře. Nečíst noviny, které evidentně lžou. Neposlouchat televizi, která nám ukazuje zločince, podvodníky a megalomany, z nichž se nám chce zvracet. A hlavně nevolit při volbách politiky, kteří nám ukradnou nejen úsměv, ale i stát.
A ještě jednu radu nebo vzkaz pro kočky a pejsky?
Vážení čtyřnozí kamarádi, ti dvounožci, co vás týrají a zabíjejí, to nejsou lidé – lidé jsme my, co vás máme rádi a staráme se o vás líp než o sebe. Dobře děláme, protože kdo jiný nás polidšťuje než vy zvířata?
rozhovor je z roku 2012
