Desatero Jana Hnízdila aneb proč v nemocné společnosti nemohou žít zdraví lidé

Desatero Jana Hnízdila

V těžce nemocné společnosti nemohou žít zdraví občané. Medicína jim nemá co nabídnout. Ví někdo, co bude dál? Poradí někdo bezradným lékařům?
Drtí nás ekonomická krize. Politici našli řešení. Ve státní správě se bude dál propouštět. Od policie a hasičského sboru by mělo odejít 3600 lidí ve službě a přes tři stovky civilistů. Rušit se budou místa celníků, diplomatů, zaměstnanců ambasád, ve státní veterinární správě a na krajských hygienických stanicích. Politici mluví o „zeštíhlování“ a úsporách.
O žádné úspory ale ve skutečnosti nejde. Ztráta zaměstnání je dramatickým zásahem do života. Zoufalí lidé obléhají úřady práce, trpí nemocemi stresu. Spolu s nimi stůňou rodinní příslušníci i zaměstnanci pracovních úřadů. V ordinacích lékařů jich rychle přibývá.

Paní Janě je čtyřicet a nikdy nestonala. Půl roku ji sužují bolesti zad, závratě, únava, nespavost. Vystřídala řadu lékařů, má za sebou odběry, rentgeny, cétéčka, magnetické rezonance. Nic se nenašlo. Spolykala desítky balení léků. Nic jí nepomohlo.
Jen na chvíli ulevila antidepresiva. Náklady na vyšetření a léky se pohybují v řádech desítek tisíc. Doslova vyhozených z okna. Jana byla policistka. Práce ji bavila. Je rozvedená, stará se o sedmiletou dceru Mirku. Propuštění pro ni byl šok. Se slzami v očích hovoří o „životním trestu“. Je zoufalá, bezmocná, bezradná. Její zdravotní potíže to potvrzují. Do ordinace přišla s dcerou. I ona má objektivně „nevysvětlitelné“ nemoci. Od podzimu trpí záchvaty bolestí hlavy, celkovým sevřením, křečemi, občas omdlí. Diagnóza epilepsie je nepřesvědčivá, léky proti ní nezabírají. Co Mirčin mozek tak zatěžuje? „Maminku mám moc ráda. Trápí mne, že přišla o práci, to, jak se sama trápí. Bojím se o ni, mám toho plnou hlavu, ráda bych jí pomohla, ale nevím jak.“, svěřuje se mi o samotě. To, co nedokáže ovlivnit, řeší tělo za ni - bolestí, mdlobou.

Celý text Jana Hnízdila, které Lidové noviny nechtěly uveřejnit..

Člověk tedy stůně, protože si nerozumí? zeptala se v jednom rozhovoru Procházková.
MuDr. Hnízdil: Ano. A když si porozumí, pochopí informační hodnotu nemoci a změní své životní podmínky, chování, vztahy, životosprávu nebo pohyb, tak se obejde bez doktorů. Každou besedu začínám slovy: „Nejsem tu proto, abych vás pozval do své ordinace. Jsem tu proto, abyste porozuměli vlastní nemoci a k doktorovi chodit nemuseli. Tím nejlepším lékařem -psychosomatikem jste vy. Nikoho nehledejte. Když máte nějaký zdravotní problém, je potřeba, abyste se zastavili a zamysleli, kde děláte chybu. Pokud to uděláte včas, tak jsem si jistý, že na to přijdete a uzdravíte se sami.“

DESATERO LÉKAŘE - MUDr. Jan Hnízdil

1. Nevěřte slepě lékařům. Naslouchejte signálům těla. Nemocí vám hlásí, že tímto způsobem už dál žít nemůžete.
2. Převezměte zodpovědnost za vlastní zdraví. Nespoléhejte na zázraky medicíny. Restart už se nemusí podařit.
3. Žádná instituce vám klidné stáří nezajistí. Pečujte o své rodiče. Vychovávejte děti k tomu, aby pečovaly o vás.
4. Nespoléhejte na peníze. Udržujte dobré vztahy rodiny a přátel. Mějte rádi nejen sebe.
5. Zkuste žít alespoň jeden den bez elektrospotřebi čů. Pokud kolaps nastane, budete připravení.
6. Neposlouchejte projevy politiků. Šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Když se objeví na televizní obrazovce, přepněte na přírodovědecký program.
7. Chraňte životní prostředí jako sami sebe.
8. Práce, která přináší uspokojení vám a prospěch co největšímu počtu lidí, je nejzdravější.
9. Zdravá strava sama o sobě nestačí. Neméně důležité je kdy, jak a s kým si jídlo vychutnáte. Občasný půst vám jen prospěje.
10. Sportujte pro radost. Nehoňte se. Stejně se nedohoníte.

Doporučujeme knihu:
Mým marodům aneb jak vyrobit pacienta | Jan Hnízdil | Lidové noviny, Praha 2010
Mým marodům aneb jak vyrobit pacienta podle Jana Hnízdila

mym_narodum_hnizdil

Předmluva ke knize:
Kniha není vhodná pro manažery farmaceutických firem, funkcionáře vrcholového sportu a psychopatické politiky.
Vidělo se Mi, naříditi ministru věcí zdravotnických, aby oznámil zemské české vládě, že mezi mocnářstvím medicínsko-farmaceutickým a lékařstvím přirozeným nastal stav válečný. V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované marody. Nařizuji Vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.