Jedna ze základních knih vnitřního prediktoru SSSR, kterou by si měl každý přečíst. Mluví se v ní hodně i o globálním prediktoru, který je v ní nazýván „světové zákulisí“. Je obsahově velmi vyvážená a je v ní vše podstatné. Porovnává se v ní kapitalismus se socialismem a vysvětluje se, jaké chyby se za socialismu dělali.

Z této knihy se fakticky uceleně dozvíte to, co se vám úryvkovitě ve svých pořadech Otázka-Odpověď snaží sdělit Valerij Viktorovič Pjakin, proto vám skutečně velmi doporučuji si ji přečíst. Stojí to za to!
Pomůže vám zamyslet se nad tím, proč se socialistický tábor „zhroutil“, protože to mělo své důvody jak v chybách, kterých se lidé při budování socialismu dopouštěli, tak i v tom, že jim plánovitě „světové zákulisí“ házelo klacky pod nohy a vedlo je tam, kam nechtěli dojít. Je to o znalostech a tato kniha by mnohým lidem mohla pomoci uspořádat si z kaleidoskopického pohledu na svět mozaiku.

V této knize bude řeč o pohledech na ekonomiku a život společnosti dvou velmi, jak je zvykem hodnotit, navzájem vzdálených lidí: Henryho Forda I., zakladatele a CEO „Ford Motors“, jedné ze světově nejmocnějších korporací automobilového průmyslu; a Josifa Vissarionoviče Stalina, politika, sociologa a ekonoma, jehož chápání světa a vůle se projevily ve zformování a rozkvětu Svazu sovětských socialistických republik – „supervelmoci č. 2“ 20. století, státu-superkoncernu.

Navzdory tomu, co lze připustit na základě všeho, co nás učili ve škole o boji „kapitalismu“ a „socialismu“, pohled na běžný život společnosti mají tito dva lidé v podstatě stejný.
Rozdíl je jen v tom, že H. Ford se zaměřuje především na mikroekonomickou úroveň a vztahy lidí jako zaměstnanců jednoho podniku, vyhýbá se rozboru otázek organizace makroekonomiky a budování státních institutů, a J. V. Stalin se soustřeďuje na problémy rozvoje politické ekonomiky jako vědy, přeměny kultury a organizace makroekonomiky jako státního superkoncernu, a přenechává mikroekonomické otázky svobodné tvořivosti samotné společnosti.

Tak se v podstatě navzájem doplňovali, odkrývajíce stejným způsobem cestu k jednotě národů Ruska a Ameriky, a také ostatního světa v celé jeho kultuře, vyjadřující morálku a etiku poctivého člověka, člověka tvůrce.

Nicméně jejich současníci a potomci si je nepřáli pochopit. A za to nepřání pochopit svět zaplatil druhou světovou válkou 20. století, za ní následující „studenou válkou“ mezi NATO a SSSR, a také nyní probíhající zvrácenou, „globalizací“.

I když jsou v této práci nevyhnutelnou měrou uváděny citáty z vystoupení H. Forda a J. Stalina v tisku, jsou to však jen citáty. Je nutné studovat jejich odkaz nikoliv z ukázek, ale v jejich pracech, abychom měli ucelenou představu o tom, kdo z nich zejména v čem měl pravdu, a také v čem se mýlil.

Pochopíme-li, rozvineme a budeme v životě následovat odkaz H. Forda a J. Stalina, potom historická perspektiva všech národů získá novou, vyšší kvalitu…

Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky / Alternativní principy globalizace / Petrohrad 2002

Ke stažení: Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky >>>

nebo ZDE Koncepce společné bezpečnosti

Výpisky:

Henry Ford:
Na zemi ještě nikdy nebyl nadbytek produkce, jinak by musel být nadbytek štěstí a blahobytu, a bez ohledu na to pozorujeme občas podivnou podívanou, kdy svět pociťuje hlad po zboží, a průmyslový stroj zase nedostatek pracovních sil. Mezi tyto dva stavy – mezi poptávku a prostředky pro její uspokojení – se tlačí nepřekonatelné finanční překážky <v mnohém vyvolané lichvářstvím bank a burzovními spekulacemi>.
Výroba i trh práce jsou kolísavými, nestabilními faktory. A místo toho, abychom se posouvali stále vpřed, pohybujeme se nárazově, jednou příliš rychle a podruhé stojíme na místě.

Pokud je příliš mnoho kupujících, mluvíme o nedostatku zboží, pokud nikdo nechce kupovat, mluvíme o nadvýrobě. A já osobně vím, že jsme vždy měli nedostatek zboží a nikdy nadvýrobu (vyčlenili jsme v citaci).

Možná se občas vyskytl nadbytek nějakého nevhodného druhu zboží, ale to není nadvýroba – to je výroba bez plánování.

Možná, že na trhu občas leží velké množství příliš drahého zboží. Ale ani to není nadvýroba, ale buď chybná výroba nebo chybná kapitalizace <tj. pokus zvýšit zisk cestou zvýšení ceny>.

Dílo jde dobře nebo špatně, podle toho, zda ho dobře nebo špatně řídíme. Proč sejeme obilí, hloubíme šachty nebo vyrábíme zboží? Proto, že lidé musí jíst, ohřívat se, oblékat se a mít předměty potřebné pro svůj každodenní život. Žádné další důvody nejsou, nicméně tento důvod je neustále skrýván, lidé se nelopotí proto aby sloužili společnosti <tj. druhým lidem>, ale aby vydělali peníze <pro sebe> (vyčlenili jsme v citaci)[1].
A to vše jen proto, že jsme vynalezli finanční systém, který místo toho, aby byl pohodlným prostředkem výměny zboží, je často její přímou překážkou[2]. Ale o tom později.

Jen proto, že špatně hospodaříme, musíme často strádat v obdobích takzvaných „neúspěchů“.
Pokud by u nás došlo k rozsáhlé neúrodě, dovedu si představit, že by ve státě byl hlad. Ale nedokážu přijmout, že můžeme být odsouzeni ke hladu a chudobě jen kvůli špatnému hospodaření pramenícímu z našeho nesmyslného finančního systému[3].

Rozumí se, že válka hospodářství našeho státu rozhodila. Vykolejila tak celý svět. Ale nejen válka je tím vinna. Ta jen obnažila mnohočetné chyby našeho finančního systému <ve skutečnosti obnažila neopodstatněnost nadějí na samoregulaci výroby a přerozdělování produkce v souladu se skutečnými životními potřebami na základě volného trhu> a především nezvratně dokázala, jak vratké je jakékoliv dílo postavené jen na finančním základě.

Josif Vissarionovič Stalin prakticky dokázal, že makroekonomika státu může stabilně pracovat v režimu systematického plánovitého snižování cen: po zrušení přídělového systému v roce 1947 se každoročně snižovaly ceny, což bylo dokladem nesporného růstu produktivity společenské práce.

Jenže na rozdíl od H. Forda, který prováděl politiku plánovitého snižování cen na mikroúrovni ekonomiky v rámci jemu podřízeného koncernu Ford Motors, v SSSR se politika plánovitého snižování cen realizovala v hranicích státu-superkoncernu. V důsledku této politiky rostl blahobyt všech, nejen převážně těch, kteří „v tom umějí chodit“, aby nemuseli žít jen z výplaty – přičemž s velkým odstupem ukazatelů v porovnání se zbylou společností.

To je jedna z věcí, kterou Stalinovi „světové zákulisí“ a jeho poskoci – finanční a burzovní šíbři a jimi přikrmovaná společenská „věda“ a novináři – také nedokážou prominout.
Na druhé straně je současná ruská „opozice“ buď úplně pitomá, nebo se s konečnou platností zalekla, a proto není schopná postavit režim před požadavek: „Ať žije stalinská politika plánovitého snižování cen!“

Poznámky k ukázce:

[1] Zde Henry Ford ve své podstatě mluví o demografické podmíněnosti mravně zdravých potřeb lidí a staví je proti zvráceným degradačně-parazitickým potřebám. O významu rozdělení všech potřeb lidí ve společnosti na tyto dvě třídy se mluvilo v Odbočení od tématu č. 6.
Jenže tyto dvě třídy vzájemně se vylučujících potřeb v plánování zřetelně nerozlišuje, a proto není terminologicky přesný.

[2] O příčinách se mluvilo v Odbočení od tématu č. 6, kde byla řeč o vlastnostech „tržního mechanismu“ ve smyslu regulátoru meziodvětvových proporcí výroby a přerozdělování produkce podle principu upřednostňování uspokojování degradačně-parazitického spektra potřeb formovaného davo-„elitářskou“ společností, ve které převládají nelidské typy struktury psychiky, a tudíž i jim vlastní mravnost a etika.

[3] To v plné míře platí i pro současný ruský systém zformovaný úsilím reformátorů v období prezidentství B. N. Jelcina.

Obsah:

1. Globalizace jako prostředek globalizace

2. Henry Ford a industrializace v SSSR

3. Marxismus o „fordismu“

4. Agitace za co? Za kapitalismus nebo za socialismus?

4.1. Humanismus v životě a ve slovech

4.2. V čem je záruka zkázy?

Odbočení od tématu 1: O systémově závažných chybách

Odbočení od tématu 2: Axiomatika současné ekonomické vědy

4.3. Fordismus – první příchod bolševismu do Ameriky

Odbočení od tématu 3: Objektivní práva a subjektivní zákony

Odbočení od tématu 4: Mravně-etické důsledky proburžoazních reforem v Rusku

4.4. Etika bolševismu: svědomitá práce na blaho pracujících

Odbočení od tématu 5. Bezprostředně produktivní práce a práce pomocná; řídící práce a mzda

Odbočení od tématu 6: politická ekonomie industriální civilizace

4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické

Odbočení od tématu 7: Post-stalinský SSSR byl antisocialistický stát

5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu o bolševismus ve 20. století

6. Smysl a důsledky stalinského bolševismu

6.1. Konkrétnost významů terminologie – klíč k chápání epochy

6.2. O pozadí revoluce roku 1917

6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi

6.4. Nepřipravenost Rusku k socialismu a její důsledky

6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek překonání moci marxismu

6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus v druhé světové válce 20. století

6.7 Obrana budoucnosti před “světovým zákulisím“

6.8. Odkaz J.V.Stalina budoucím generacím bolševiků

6.8.1. Zřeknout se marxismu

6.8.2. Překonat ateizmus

6.8.3. Vyřešit problémy

7. Perspektivy bolševismu

Přílohy

1. Biblická doktrína zavedení otrokářství v globálním měřítku

2. Rozhovor s Josephem E. Stiglitzem