V této knize bude řeč o pohledech na ekonomiku a život společnosti dvou velmi, jak je zvykem hodnotit, navzájem vzdálených lidí: Henryho Forda I., zakladatele a CEO „Ford Motors“, jedné ze světově nejmocnějších korporací automobilového průmyslu; a Josifa Vissarionoviče Stalina, politika, sociologa a ekonoma, jehož chápání světa a vůle se projevily ve zformování a rozkvětu Svazu sovětských socialistických republik – „supervelmoci č. 2“ 20. století, státu-superkoncernu.
Navzdory tomu, co lze připustit na základě všeho, co nás učili ve škole o boji „kapitalismu“ a „socialismu“, pohled na běžný život společnosti mají tito dva lidé v podstatě stejný.
Rozdíl je jen v tom, že H. Ford se zaměřuje především na mikroekonomickou úroveň a vztahy lidí jako zaměstnanců jednoho podniku, vyhýbá se rozboru otázek organizace makroekonomiky a budování státních institutů, a J. V. Stalin se soustřeďuje na problémy rozvoje politické ekonomiky jako vědy, přeměny kultury a organizace makroekonomiky jako státního superkoncernu, a přenechává mikroekonomické otázky svobodné tvořivosti samotné společnosti.
Tak se v podstatě navzájem doplňovali, odkrývajíce stejným způsobem cestu k jednotě národů Ruska a Ameriky, a také ostatního světa v celé jeho kultuře, vyjadřující morálku a etiku poctivého člověka, člověka tvůrce.
Nicméně jejich současníci a potomci si je nepřáli pochopit. A za to nepřání pochopit svět zaplatil druhou světovou válkou 20. století, za ní následující „studenou válkou“ mezi NATO a SSSR, a také nyní probíhající zvrácenou, „globalizací“.
I když jsou v této práci nevyhnutelnou měrou uváděny citáty z vystoupení H. Forda a J. Stalina v tisku, jsou to však jen citáty. Je nutné studovat jejich odkaz nikoliv z ukázek, ale v jejich pracech, abychom měli ucelenou představu o tom, kdo z nich zejména v čem měl pravdu, a také v čem se mýlil.
Pochopíme-li, rozvineme a budeme v životě následovat odkaz H. Forda a J. Stalina, potom historická perspektiva všech národů získá novou, vyšší kvalitu…
Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky / Alternativní principy globalizace / Petrohrad 2002
Ke stažení: Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky >>>
nebo ZDE Koncepce společné bezpečnosti
Obsah
1. Globalizace jako prostředek globalizace
2. Henry Ford a industrializace v SSSR
3. Marxismus o „fordismu“
4. Agitace za co? Za kapitalismus nebo za socialismus?
4.1. Humanismus v životě a ve slovech
4.2. V čem je záruka zkázy?
Odbočení od tématu 1: O systémově závažných chybách
Odbočení od tématu 2: Axiomatika současné ekonomické vědy
4.3. Fordismus – první příchod bolševismu do Ameriky
Odbočení od tématu 3: Objektivní práva a subjektivní zákony
Odbočení od tématu 4: Mravně-etické důsledky proburžoazních reforem v Rusku
4.4. Etika bolševismu: svědomitá práce na blaho pracujících
Odbočení od tématu 5. Bezprostředně produktivní práce a práce pomocná; řídící práce a mzda
Odbočení od tématu 6: politická ekonomie industriální civilizace
4.5. Plánované hospodářství bolševiků – hospodářství socialistické
Odbočení od tématu 7: Post-stalinský SSSR byl antisocialistický stát
5. Důsledky „fordizmu“ jako amerického pokusu o bolševismus ve 20. století
6. Smysl a důsledky stalinského bolševismu
6.1. Konkrétnost významů terminologie – klíč k chápání epochy
6.2. O pozadí revoluce roku 1917
6.3. Nový kurs „světového zákulisí“: socialismus v jedné samostatné zemi
6.4. Nepřipravenost Rusku k socialismu a její důsledky
6.5. „Socialistický realismus“ jako prostředek překonání moci marxismu
6.6. „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus v druhé světové válce 20. století
6.7 Obrana budoucnosti před “světovým zákulisím“
6.8. Odkaz J.V.Stalina budoucím generacím bolševiků
6.8.1. Zřeknout se marxismu
6.8.2. Překonat ateizmus
6.8.3. Vyřešit problémy
7. Perspektivy bolševismu
Přílohy
1. Biblická doktrína zavedení otrokářství v globálním měřítku
2. Rozhovor s Josephem E. Stiglitzem
