A. F. Ossendowski (1876-1945) napsal své nejslavnější dílo Země lidí, zvířat a bohů, jako beletristický deník zážitků z útěku před občanskou válkou v Rusku, Jako bývalý tajemník admirála Kolčaka utíká přes Sibiř do Mongolska a Číny.
Příběh je z let 1919–1921. Ossendowski cestoval tajgou, horami a pouštěmi a dostal se do míst, kam nikdy nevkročila noha bílého člověka.
Kniha Zemí lidí, zvířat a bohů je napsána s takovým zaujetím, že je těžké odolat kouzlu výpravy „do hlubin asijského kotle rozpáleného politickými vášněmi“.
Ossendowski popisuje setkání s divokými zvířaty (vlci, medvědi, tygři), s lidmi všech možných typů (bandity, nomády, šamany, buddhistickými lamy, válečníky) a s mystickými / náboženskými prvky (mongolský buddhismus, legendy o podzemní říši Agartha a Král světa.
Nejznámější část je právě závěrečná – Ossendowski tvrdí, že slyšel od lamů a dalších o tajné podzemní civilizaci v Himálaji / Tibetu / Mongolsku, která řídí svět z podzemí. Tato pasáž inspirovala mnoho esoterických a konspiračních teorií (Shambhala, Agharta atd.) a stala se velmi populární v okultních kruzích.
Viz kniha Ztracený obzor / James Hilton.
Je zajímavé, že ve chvíli, kdy vychází Mein Kampf, je vydána i tato kniha Osendovského Lidé, zvířata a bozi, v níž jsou poprvé veřejně vyslovena jména Schamballah a Agarthi.
Celá pasáž o Agharti je v knize popsána jako rozhovor s lamou, který Ossendowskému vypráví o podzemním království s miliony obyvatel, o Králi světa, který zná všechny síly přírody a duše lidí, a o jeho sídle v obrovských jeskyních pod Himálají a střední Asií.
Jména Schamballah a Agarthi se pak probírají i při Norimberském procesu v roce 1945-1946.
Ossendowski také popisuje, jak si získal důvěru mongolských lamů a za neobvyklých okolností se seznámil se slavným „krvavým baronem“ von Ungern-Sternbergem, baltským Němcem v carských službách, který hodlal na území sibiřské kolonie carského Ruska vybudovat pandemongolskou říši!!!
Když kniha vyšla ve Spojených státech, vyvolala senzaci a stala se bestsellerem.
Ve dvacátých letech 20. století byla přeložena do sedmnácti světových jazyků a autor byl v popularitě druhý po nositeli Nobelovy ceny Henryku Sienkiewiczovi!!!
Výpisky / A. F. Ossendowski / Země lidí, zvířat a bohů
Toto proroctví (které Ossendowski slyšel údajně od lamů v mongolském klášteře) je to, co knihu proslavilo nejvíc.
„Když se Král světa objevil před lamami, oblíbenými Bohem, v tomto klášteře před třiceti lety, učinil proroctví na příštích padesát let. Znělo takto: ‚Lidé budou stále více zapomínat na své duše a starat se jen o svá těla. Největší hřích a zkaženost budou vládnout na zemi. Lidé se stanou jako divoká zvířata, žíznící po krvi a smrti svých bratří. Půlměsíc pohasne a jeho stoupenci sestoupí do žebroty a neustálých válek. Jeho dobyvatelé budou zasaženi sluncem, ale nepokročí vzhůru a dvakrát je postihne nejtěžší neštěstí, které skončí potupou před očima jiných národů. Koruny králů, velkých i malých, padnou… jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm…Nastane strašná bitva mezi všemi národy. Moře zrudnou… země i dno moří budou poseta kostmi… království se rozpadnou… celé národy zahynou… hlad, nemoci, zločiny neznámé zákonům, jaké svět dosud neviděl. Nepřátelé Boha a Božského Ducha v člověku přijdou. Ti, kdo se chopí ruky druhého, také zahynou. Zapomenutí a pronásledovaní povstanou a upoutají pozornost celého světa. Přijdou mlhy a bouře. Holé hory se náhle pokryjí lesy. Nastanou zemětřesení…
Miliony vymění okovy otroctví a ponížení za hlad, nemoci a smrt. Staré cesty se pokryjí davy bloudícími z místa na místo. Největší a nejkrásnější města zahynou v ohni… jedno, dvě, tři… Otec povstane proti synovi, bratr proti bratrovi a matka proti dceři… Neřest, zločin a ničení těla i duše budou následovat… Rodiny se rozpadnou… Pravda a láska zmizí… Z deseti tisíc mužů zůstane jen jeden; bude nahý a šílený, bez síly a znalostí, jak si postavit dům a najít potravu…
Bude výti jako zuřivý vlk, požírat mrtvá těla, kousat si vlastní maso a vyzývat Boha k boji… Celá země bude vyprázdněna. Bůh se od ní odvrátí a nad ní zůstane jen noc a smrt. Potom vyšlu lid, nyní neznámý, který silnou rukou vyrve plevel šílenství a neřesti a povede ty, kdo zůstanou věrni duchu člověka, v boji proti Zlu. Založí na zemi nový život, očištěný smrtí národů. V padesátém roce se objeví jen tři velká království, která budou šťastně existovat sedmdesát jedna let. Potom přijde osmnáct let válek a ničení. Poté vyšinou lidé Agharti ze svých podzemních jeskyní na povrch země.‘“Příroda zná a miluje život! Nesnese smrt a její stopy se snaží schovat pod bílou sněhovou přikrývku nebo hojnost zeleně a barevných květin. Příroda nechce vědět, že někde poblíž Chifu nebo ve vesnici na Jang-c’-ťiang marně nabízí starcova matka bohům rýži a voňavé svíčky a modlí se za život svého syna, na jehož návrat ze dne na den čeká , aniž by věděl, že leží tady, v údolí Tola – zabitý, zčernalý, roztrhaný a nikomu neznámý. Příroda ví, že mrtvola brzy beze stopy zmizí pod paprsky slunce, pod dechem stepního větru. Naprostá lhostejnost přírody ke smrti a její láska k životu ve všech jejích projevech jsou úžasné!
Když nyní bilancuji vše, co se odehrálo během mého osamělého života v sibiřské tajze, mohu vyvodit následující závěry: když je nutný tvrdý boj o existenci, pak se v každém kultivovaném člověku může znovuzrodit primitivní člověk – lovec a bojovník, který mu pomáhá v boji proti přírodě. To je výhoda kultivovaného člověka oproti nekulturnímu, který nemá dostatečné znalosti a vůli vést vítězný boj.
Zároveň jsem ale dospěl k přesvědčení, že pro kulturního člověka není nic hroznějšího než naprostá osamělost a vědomí naprostého odříznutí od světa, lidí a podmínek kultivovaného, v morálním smyslu života. Jeden krok, jeden okamžik bezmoci vůle – a dojde k temnému šílenství, které ovládne mozek i vůli a dovede člověka k jeho nevyhnutelné záhubě.Měl jsem hrozné dny boje se zimou a hladem, ale boj proti myšlenkám, které zabíjely mou vůli, byl stokrát hroznější! Vzpomínky na ty dny mi otřásly srdcem a mozkem!
Pro mě, který zná Asii od konce do konce tohoto kontinentu, není pochyb o tom, že se blíží doba, kdy se osm set milionů hladových, zoufalých, nenávistných Asiatů různých kmenů přestěhuje na Západ, kde bílí lidé předvádějí poslední tanec nad svůj vlastní hrob, klamou se různými teoriemi a zapomínají na velkého ducha, který ukolébán životem mlčí. Mezitím svítá den zkázy…
