Cenzura, kterou se někteří intelektuálové snaží zakrýt pravdu, a to i před sebou, stojí rozhodně za prozkoumávání a musíme se ptát, proč tak vlastně činí.
1. Nejprve je tu fenomén vědomého popírání reality v rámci nějaké víry, ideologie.
Například se často šíří klasická polopravda, že kvalita vzdělávání neustále roste, protože čím dál víc dětí má maturitu a VŠ, aniž by by se uvedla fakta o neuvěřitelně rapidním snížení požadavků na studium.
2.Velmi často se žongluje s tendenční a historickou analogií neboli jakýmkoli precedentem.
Porovnává se historie dnešním pohledem, překrucuje význam i průběh historických události.
Viz: Nárůst teroristických činů v Evropě není nic zvláštního, protože ve středověku k nim docházelo mnohem častěji než dnes. Nebo Rudá armáda Československo v roce 1945 dobyla nebo jenom někam dorazila a vůbec se neberou v potaz širší souvislosti jak skutkové, tak časové.
3.Pokud jsou ale fakta pod tíhou nevyvratitelných důkazů přesto obecně uznávána, začne se s popíráním nebo překrucováním jejich morálního významu.
Viz. známý výrok americké levicové senátorky Ocasio-Cortez:
Novinář: ”Často si vymýšlíte a neznáte fakta.”
Ocasio-Cortez: Pro stromy nevidíte les. Některým lidem více záleží na správnosti faktů a sémantice, než morální pravdě.
Jinými slovy. Na pravdu se můžete vykašlat, důležitá je ideologie, které je třeba slepě věřit.
Doporučená kniha:Svět včerejška, dneška podle Petra Žantovského. Kniha zdarma