Máme údajně největší síť knihoven v Evropě a počet čtenářů narůstá. Máme také tradici od 22.6. 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Tenkrát byl poprvé formulován zákonný požadavek na knihovnické vzdělání v ČR.
Jaká je ale skutečnost dnes?
Od roku 1920 začíná narůst počtu knihoven, pokračuje i za socialismu, kde se dbalo výrazně na čtení a vzdělávání i přes cenzuru titulů a autorů.
Nicméně po roce 1989 nastává trend likvidace, který se nezastavuje.
Každý rok se v průměru ruší přes cca. 50 knihoven. V lednu 2013 Ministerstvo kultury zrušilo financování většiny knihoven a hodilo knihovny na krk městům nebo obcím, ve kterých se knihovny nacházejí. Nikdo se proti tomu rozhodnutí neozval, ani profesní organizace SKIP, což je na pováženou.
Knihovny tak ztrácejí garantovanou jistotu, že budou vůbec existovat.
POČTY KNIHOVEN
První republika / 1918-1939
Podle sčítání, provedeného v roce 1920, počet knihoven oproti předválečnému stavu klesl téměř o polovinu na 2885, ale počet byl velmi rychle napravován. Koncem roku 1920 to bylo již 3342 knihoven.
1921 – 6562 knihoven
1926 – 14 755 knihoven
1937 – 16 647 knihoven
Německá okupace. Protektorát Čechy a Morava / 1939-1945
1941 – 7582 knihoven
Socialismus / 1948-1989
Po roce 1989
1995 – 6179 knihoven
2000 – 6019 knihoven
2005 – 5920 knihoven
2010 – 5415 knihoven
2014 – 5360 knihoven
2019 – 5307 knihoven
2020 – 5296 knihoven
2023 – 5 291knihoven
Zdroj: NIPOS
Československé knihovnictví 1939-1959 / bohužel neuvádí počty po roce 1948 ???
Politická rozhodnutí likvidovat knihovny nebo je podporovat bez jakékoliv povinnosti, je vždy rozhodnutím hlupáků. Granty, které knihovnám v malé míře MK nabízí jsou za prvé směšné a za druhé nejsou nárokovatelné. Nemluvě o šíleném papírování kolem každé žádosti.
Knihovní síť totiž vznikala už za první republiky a sám T.G.Masaryk prosadil zákon, který nařizoval, že v každé obci má vzniknout knihovna.
Masaryk byl totiž moudrý politik, na rozdíl od dnešních straníků, a byl vizionář.
I za socialismu byla síť knihoven silně podporovaná státem. To se ovšem po roce 1995 mění.
Vývoj DPH na knihy:
Od roku 1989-2012 bylo DPH 23 %,
V roce 2012 byla sazba DPH na tištěné knihy snížena na 10 %. Elektronické knihy však od začátku zůstaly nadále zatíženy standardní sazbou 21 %.
Od 1. 1. 2024 dochází k dalším změnám v zákoně o DPH. Tyto změny zavádí nově do zákona o DPH § 71i, který, který osvobozuje od DPH s plným nárokem na odpočet dodání knih a poskytnutí obdobných služeb, tj. i prodej knih v elektronické a audio podobě. Dalšími změnami v zákoně o DPH je zrušení druhé snížené sazby uplatňované na knihy, která do 31. 12. 2023 činí (činila) 10 %, a změna sazby pro sníženou sazbu DPH z 15 % na 12 %.
Osvobození od DPH se týká knih, brožur, obrázkových knih pro děti, předloh pro kreslení pro děti nebo omalovánek pro děti, křížovek a sudoku, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu na pevném nosiči. Osvobození od DPH se také vztahuje na elektronickou podobu, tj. e-knihy a audioknihy. U všech těchto formátů od 1. 1. 2024 měníme sazbu DPH z 10 % na 0 %.
Myslím, že je dobré připomenout, kdo likvidaci knihoven v roce 2013 započal.
Předseda vlády – Petr Nečas / ODS
Místopředseda – Karel Schwarzenberg / TOP09
Místopředsedové – Karolína Peake / LIDEM
Ministr financí – Miroslav Kalousek / TOP09
Ministr kultury – Václav Jehlička / KDU
etc. etc.
Od té doby nikdo tento stav nejen nezlepšil, ale ani nezastavil. Ani ČSSD a ANO. Prostě nikdo.
Zajímavost: Který ministr kultury zrušil nejvíc knihoven?
Největší počet zrušených knihoven byl v roce 2008 – celkem 84 za jediný rok. Ministrem kultury byl Mgr. Václav Jehlička (KDUČL a TOP)
Co dělat?
Je možné další knihovny zakládat vlastními silami? Ano, třeba takto…
http://www.knihovnapruhonice.cz/?p=2323
Nezájem společnosti a politických stran o vzdělávání vede k rostoucí nechuti ke knihám a ohrožuje demokracii a vědu.
Není to jen rozvojem technologii a v poslední době nástupem AI, ale je to skutečné hluboký nezájem o všeobecné vzdělávání ve společnosti. Nevzdělaný dav se totiž lépe manipuluje a organizuje do nových otrokářských, nevolnických systémů.
Každý jen trochu vzdělaný člověk ví, že aktivní četba posiluje lidskou schopnost abstraktního a analytického myšlení a chrání nás před zhoubnými účinky předsudků, předpojatosti a konspiračních teorií.
