Existuje konspirační teorie, že Alexander Puškin (6. 6. 1799 – 10. 2. 1837) svou smrt v souboji fingoval a tajně se odstěhoval do Francie, kde pak psal jako Alexandre Dumas (1802-1870).
Z jakého příběhu se vychází?
Alexandr Puškin byl smrtelně zraněn při duelu 27. ledna 1837 a hned po jeho smrti se ve Francii objevil nějaký Dumas, také Alexandr a také básník. Kromě vnější podobnosti se podobali i stylem a chováním.
Pohřeb Puškina byl zvláštní. Místo smuteční bohoslužby se čtyřikrát změnilo, rakev byla zavřená, kolem stáli vojáci.
Novopečená vdova prý ani nepřišla na pohřeb. K hrobu manžela přišla až o rok později.
Během druhé světové války byl pomník vyhozen do vzduchu a při jeho obnově byly v kryptě nalezeny dvě lebky a množství kostí, což popsaly překvapené služby KGB.
Na toto téma existuje řada textů a diskusí, které oba autory srovnávají v oblasti životního stylu, duely, žen, rychlosti psaní, afrického původu apod.
Nejznámější a nejrozšířenější je srovnání v oblasti jejich afrického původu.
Oba autoři měli africké předky.
Puškinův pradědeček byl černoch Abram Gannibal na carském dvoře.
Dumasův otec byl syn černošské otrokyně z Haiti.
Téma se objevuje v Dumasově cestopise Voyage en Russie (pdf) (1858–1859), kde sám Dumas píše o Puškinovi a jeho genealogii velmi podrobně.
Nejrelevantnější akademická studie na toto téma je článek:
„The Past Recaptured: Dumas Takes on Pushkin’s Genealogy“ (European Romantic Review, 2018)
Autorka zkoumá, jak Dumas využívá Puškinovu rodovou historii k vlastní sebelegitimizaci.
Jaké jsou skutečné paralely?
Oba géniové jsou „zakladatelé“ národního románu ve svých zemích.
Puškin vynikal v próze a ve veršovaném románu.
Alexandr Dumas vynikal v historickém a dobrodružném žánru.
Oba byli velmi plodní, psali rychle a mají dodnes obrovský vliv na popularizaci čtení.
Puškin a Dumas. Dva geniální autoři, kteří se nikdy nepotkali.
Puškin i Dumas měli mimo jiné i komplikované vztahy k tehdejší moci.
Puškin a carové.
Puškin neměl k carovi Alexandru I. pozitivní vztah. Napsal o něm nelichotivé epigramy “Óda na svobodu”.
Další car Mikuláš I. nechal Puškina přivézt z exilu do Moskvy. Proběhla dlouhá soukromá rozmluva.
Car se zeptal: „Co byste dělal, kdybyste byl v Petrohradě 14. prosince?“
Puškin odpověděl upřímně: „Stál bych na Senátním náměstí s přáteli.“
Car Mikuláš mu za upřímnost odpustil exil, vrátil ho do společnosti a prohlásil:
„Od nynějška budu já sám vaším cenzorem.“
Mikuláš I. považoval Puškina za nejchytřejšího v říši.
Přesto i Mikuláše Puškin velmi skrytě kritizoval ve své mimořádně geniální poémě Měděný jezdec.
Dumas a Napoleon III.
V 60. letech 19. století Dumas napsal trilogii o Napoleonovi (např. Napoléon Bonaparte ou Trente ans de l’histoire de France), kde velmi kriticky zpracovával postavu Napoleona I. – a nepřímo tím útočil i na „napoleonskou legendu“, kterou Napoleon III. aktivně podporoval a využíval k legitimizaci své vlády.
