Dostojevskij byl také tématem rozhovoru ministerského úředníčka Kopáče s tzv. historikem Martinem P. Putnou v toxickém DenikuN. Rozhovor je zřetelně naplněn nenávistí a zvráceným pohledem na historii. Přesto, že názory Putny jsou většině putna, rád bych ocitoval pár řádků z článku ze dne 10. listopadu 2021, který je ale zamčený. Obraz pseudointelektuální scény tak nabývá jasné ideologické kontury.
Kopáč: Má smysl ta letošní výročí připomínat?
Putna: Připomínat určitě, ale asi tak, jako se připomíná vstup Rudé armády do Československa v roce 1945.
…
Kopáč: Co je na Dostojevském tak negativního?
Putna: Je to s ním stejně dvojznačné jako se vstupem sovětských vojsk do protektorátu v pětačtyřicátém. Ukončila sice jednu okupaci, ale zahájila okupaci jinou: místo nacismu komunismus. Dostojevskij vytvořil některá díla, která jsou fantastická a dají se dodnes číst, zároveň je ale osobností toxickou, plnou nenávisti a zlých ideologií.
Kopáč: Konkrétně?
Putna: Konkrétně jde o velkoruské mesiášství, antisemitismus, explicitní pohrdání.
Dostojevskij by se nějakým Putnou asi nezaobíral, ale možná by mu připomněl prvního ruského “zahraničního” agenta Herzena, který prosazoval názor, že je škoda být Rusem.
Dostojevskij by proto možná jen poznamenal, že: Putna se s nenávistí sice nenarodil, ale dokonale si ji osvojil svým naprosto stupidním postojem k životu a pocitem méněcennosti. Podobně jako zmíněný Herzen, pak vnímá realitu jen pod jedním správným úhlem, který určuje státní propaganda.
Pokud tedy Putna říká něco jako “dvě století s toxickým spisovatelem,” pak se nabízí myšlenková paralela dvě desetiletí s toxickým pseudohistorikem.
Samozřejmě není sám při zpochybňování role Rudé armády při osvobozování Československa od německého a nacistického Protektorátu.
Podobné historické zpochybňování nám předvedl např. další proamerický profesor Klvaňa, na New York University, který tvrdil v podstatě to samé co Putna:
“Říkat obsazení Československa Rudou armádou v květnu 1945 osvobození, vyžaduje zavřít oči nad tím, co se dělo v následujících třech letech: posílení komunistů, podrývání demokracie a nakonec puč nastolující totalitu.
Nešlo podle mě o žádné osvobození. Rudá armáda Československo dobyla. Jeden totalitní režim byl v krátké době nahrazen jiným.”
Více>>
Klvaňa ale nějak opomněl, že po osvobození ČSR Rudá armáda z československého území odešla. Celá! Komunistické převzetí moci, po demokratických volbách, proběhlo až v roce 1948.
Primitivně rusofobní ideologicky výlev Martina C. Putny
v pořadu Rozhovory so Šimonom 16.8.2026
Mimořádnou nenávist ke všemu ruskému, zvláště k literatuře vypotil Putna v tomto pořadu, když označil Dostojevského za toxického autora a Puškina za „fíkový list ruského imperialismu“.
Historik Putna dlouhodobě zastává pozici, že ruská kultura nese prý silný imperiální prvek, ruská literatura není výjimečná a představa o její velikosti je jen přetrvávající iluzí.
Ostatní evropské kultury nemají potřebu se takto vyvyšovat.
Rusové to dělají dodnes a s literaturou se prý šíří i další problematické věci. Jaké ale neřekl.
„Když čtete Dostojevského pozorně, hlásá tuto vyvolenost. Ruská duše je podle něj cosi speciálního a vyvoleného. I když ti lidé v praxi provádějí strašlivé věci, pořád se říká, že jsou vyvolení, a proto mohou. Je to zvláštní perverze představy o vyvoleném národě,“
vypotil se Martin C. Putna aniž by jedním dechem vyjmenoval jiné národy, které skutečnou koloniální politiku dělaly a dělají dodnes.
Rusko podle něj dospěje k sebereflexi teprve tehdy, až bude „strašlivě poraženo“.
Německo, které chtělo Rusko a celé Slovanstvo zotročit a vyvraždit je ale podle něho OK. Putna připouští strašlivé zločiny Německa, ale po válce prý dokázalo přijmout spoluodpovědnost za své jednání a začalo se kriticky vyrovnávat s tím, co Němci způsobili.
Přitom se ani nezmíní o naprosto zřejmých totalitně fašistických metodách vládnutí Merze, které s demokracií nemají vůbec nic společného.(zakazovaní politických stran AfD, likvidace politických a názorových oponentů, likvidace celých odvětví průmyslu, zemědělství a energetiky díky ideologickému Green Dealu etc.)
Více Natáílie Božovská >>
