Astronomický slunovrat přichází každý rok naprosto přesně. V roce 2026 to bylo 21. června v 10:24. Slunce dosáhlo nejvyššího bodu a od této chvíle už jen pomalu ustupuje. Příroda to ale vnímá jinak. Pro ni vrchol léta nekončí v přesný astronomický okamžik, ale trvá dál. Až do noci z 23. na 24. června, do Svatojánské noci. Právě v tom rozdílu je celé kouzlo.
Slunovrat je kouzlo geometrie oběžné dráhy
Svatojánská noc je už odjakživa magie, oheň a vonné byliny. Naši předkové nepřestali slavit, jen přejmenovali pohanský svátek slunce na předvečer narození Jana Křtitele. Oheň zůstal. Skákání přes plameny zůstalo. A především zůstala víra, že právě v těchto dnech mají byliny největší sílu.
Dívky stále (nebo znovu) chodí sbírat devatero kvítí – tichounce, bez ohlédnutí, z devíti míst.
Věneček pod polštářem má přinést sen o ženichovi. Na kopcích se znovu zapalují ohně a lidé přes ně přeskakují, ale už nejen pro úrodu, ale i pro zdraví, lásku a odvahu.
A někde v temném lese se pořád šeptá o zlatém kapradí, které o půlnoci rozkvétá a ukazuje cestu k pokladu.
Letní slunovrat nám říká, že den už nebude delší. Stejně jako zimní slunovrat, kdy den už nebude kratší.
Svatojánská noc nám šeptá, že právě teď je čas nejintenzivnějšího života, nejvoňavějších bylin a nejodvážnějších přání.
Možná proto tyto dva termíny se v české duši nikdy úplně nesplynuly a nikdy se ani úplně nerozdělily.
Jeden je přesný a neúprosný.
Druhý je měkký, vonný a plný naděje.
A my je oba potřebujeme.
Slovanské Kúpadla (Kupala Night)
U Slovanů se tato noc nazývala Kupadelné svátky, Kúpadla nebo Kupala. Šlo o čistě pohanský svátek spojený s uctíváním slunce a přírodních sil.
Hlavními božstvy spojenými s tímto obdobím byli:
Jarilo (bůh jara a plodnosti, později spojený se sluncem)
Dažbog (sluneční bůh)
Svarog (nejvyšší nebeský bůh-kovář)
Hlavní pohanské prvky oslav
Oheň
Velké hranice na kopcích symbolizovaly slunce. Lidé přes ně skákali, aby získali sílu, zdraví a plodnost. Oheň měl také očistnou a ochrannou moc.
Voda
Rituální koupání v řekách a jezerech (někdy nahé), které mělo přinášet plodnost, krásu a očistu. Odtud pochází i název „Kupala“ (od slova koupat se).
Byliny a magie
Byliny sbírané v noci měly nejsilnější léčivou a magickou moc. Slavný je mýtus o zlatém kapradí, které prý o půlnoci rozkvétá a ukazuje skryté poklady nebo splňuje přání.
Láska a plodnost
Noc byla silně eroticky zabarvená. Dívky pletly věnečky z devatera kvítí, házel y je do vody a věštily si lásku. Páry skákaly společně přes oheň.
Oslava hojnosti
Slunovrat znamenal vrchol léta a začátek období hojné úrody.
Po christianizaci slovanských zemí (10.–11. století) církev tyto oslavy nezničila, ale překryla je svátkem narození svatého Jana Křtitele (24. června).
Tak vznikla Svatojánská noc, kterou známe dodnes.
Mnoho pohanských prvků se zachovalo téměř beze změny:
Pálení ohňů
Sběr bylin (devatero kvítí)
Skákání přes oheň
Věštby lásky
Víra v magickou sílu noci
Přesně proto je svatojánská noc tak silně propojená s pohanskými kořeny — křesťanský svátek jen „převlékl“ starší slovanský svátek slunovratu.
Další evropské pohanské tradice
Keltské Litha — oslava slunce, ohňů a ochrany úrody
Germánské a severské Midsummer — podobné ohně a rituály plodnosti
