Říkáte Antonín Líman? Kdo by neznal jeho překlady japonských haiků! Mimimořádný zážitek. Jenže tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13 esejů o japonských filmech a jejich tvůrcích. A to doslova, protože nejde o žádné dějiny japonské kinematografie, ani o filmovou teorii, ale opravdu o velmi zajímavé pohledy člověka, kterému japonská kultura přirostla k srdci.
Na příkladu filmů nejvýznamnějších režisérů této doby:
Akiry Kurosawy, Kona Ičikawy, Kendžiho Mizogučiho, Jasudžiróa Ozua, Hirošiho Tešigahary, Masahira Šinody a Šóheie Imamury
– si autor všímá úzkého vztahu japonského filmu k literatuře a k japonskému divadlu.
Vedle pečlivého rozboru filmové techniky se soustředí i na kulturní zvyky a životní styl a přibližuje tak svět japonského filmu optikou samotné kulturní tradice, která ho zrodila.
Velkou pozornost věnuje dílu u nás nejznámějšího režiséra Akira Kurosawy.
Eseje se věnují kultovnímu filmu Sedm samurajů, který inspiroval pozdější hollywoodský trhák Sedm statečných
a historickou fresku ze středověkého Japonska Rašomon.
Mezi další legendární filmy japonských režisérů určitě patří:
Kendži Mizoguči a film Povídky o bledé luně po dešti,
Hiroši Tešigahara a jeho Písečná žena
Jasudžiró Ozu a Příběh z Tokia.
Texty v knize jsou doplněny ilustračními fotografiemi a jsou zde i odkazy na zajímavou literaturu k dalšímu studiu. Rozhodně stojí za přečtení.
Antonín Líman | Mistři japonského filmu | Paseka, 2012
Ukázka z filmu Sny (Dreams) Akira Kurosawy, část o malíří van Goghovi
