Roald Dahl (*13. 9. 1916, Llandaff, Wales - †23. 11. 1990, Great Missenden, Buckinghamshire)
Britský spisovatel norského původu, známý především svou tvorbou pro děti.
Roald Dahl se narodil sice ve velšském Llandaffu, ale v rodině zcela nebritské - jeho otec Harald byl Nor a spolumajitel firmy Aadnesen& Dahl, jeho matka, Haraldova druhá žena, přes sňatkem rovněž žila v Norsku. Křestní jméno získal Roald po polárním badateli Amundsenovi, který v té době byl ve své zemi na vrcholu slávy. V roce 1920 Harald zemřel na zápal plic, Sofie se se svými dětmi i s dětmi z Haraldova prvního manželství nevrátila domů, ale statečně plnila přání svého zesnulého muže, aby děti byly vychovány v britských školách.
Roaldovi internátní škola k srdci nepřirostla. Školní předměty mu moc nešly, ale byl dobrý v kritetu a plavání, a hlavně si oblíbil čtení, určitou formu úniku před neveselou realitou. Oblíbil si takové autory, jako byli Kipling, Marryat a H. Rider Haggard, a jejich pojetí hrdinů se dostalo i do jeho pozdější tvorby.
Přestěhování rodiny do hrabství Kent ho od šikany nevzdálilo, spíše naopak - v Repton Public School byl fagging ještě propracovanější než v jeho předchozí škole a učitelé ještě o poznání nepříjemnější. Přesto tu prožil i zajímavé a hezké chvíle. Žáci totiž dostali zvláštní dárek - bonboniéru Cadbury, kterou měli jako ochutnávači ohodnotit. Roald to vzal velmi vážně a za svůj rozbor byl pozván do továrny. Když o řadu let později hledal námět pro svoji druhou dětskou knihu, sáhl právě po této vzpomínce.
Po skončení školy nastoupil u firmy Shell, a splnil si své přání - pracovat daleko od Ostrovů. V Dar es Salaamu pracoval spolu s dalšími dvěma obchodními zástupci. Z té doby pochází první jeho publikovaná práce - zpráva o napadení domorodé ženy lvem a její záchrana.
Za druhé světové války se Roald Dahl rozhodl pro službu u letectva. Jenže jeho první nasazení skončilo těžkou havárií - pro svůj přesun do Lybie dostal špatné souřadnice a těžce havaroval v poušti. Z hořícího vraku unikl s rozbitou lebkou a s řadou dalších poranění. Se štěstím přežil, ale začaly se u něj projevovat následky zranění a nakonec byl ze zdravotních důvodů z letectva uvolněn.
Po návratu do Anglie začala nová etapa jeho života. Postupně se seznámil s různými zajímavými lidmi. Jako uzeměný letec byl vyslán do USA ve funkci Assistant Air Attache. Spisovatel C. S. Forester (autor hornblowerovské série, a třeba také dokumentu Sink the Bismarck!) chtěl využít jeho příběhu z Lybie k popularizaci britského válečného úsilí v USA. Dahl mu předal svůj text v takové podobě, že Forester ho odmítl dále zpracovat a tak - byť anonymně - vyšla ve The Saturday Evening Post další Dahlova práce.
Roald Dahl, oblíbený ve společnosti pro svůj kultivovaný projev, začal psát. A protože byl v činné vojenské službě, jeho texty musely procházet vojenskou cenzurou. Světe, div se, tentokrát cenzura pomohla - povídku Gremlin Lore předal Sid Bernstein svému příteli Waltu Disneyovi. I když se do podoby animovaného filmu nedostala, později ji Disney vydal v knižní podobě pod titulem Walt Disney: The Gremlins (A Royal Air Force Story by Flight Lieutenant Roald Dahl). Byla to první Dahlova vydaná kniha, a dnes patří ke sběratelským raritám.
Roald Dahl postupně začal publikovat, v roce 1944 měl už dokonce i svoji literární agentku. V povídkách té doby se ale dost odráží válka, zapracovával do nich propagandistické motivy a zkoušel různé styly. Po ukončení války se vrátil zpět do Anglie, život na venkově ho těšil a získal tam řadu přátel. Souborné vydání jeho válečných povídek mělo sice smíšené recenze, ale úspěch této knihy ho povzbudil k dalšímu psaní. Román Sometimes Never byl ale těžkým propadákem - dospělácká verze Gremlinů se ani nechytila, ani nepovedla. Byla to však vůbec první kniha o nukleární válce, která byla v USA po Hirošimě vydána.
Dahlovy povídky vycházely v amerických časopisech, a brzy měl z této strany Atlantiku větší příjmy, než ze Starého světa. To rozhodlo o jeho přestěhování do USA a o pozdějším získání amerického občanství. Tam také v roce 1951 potkal svoji pozdější manželku, herečku Patricii Neale (bývalou přítelkyni Garyho Coopera). Chytrý a zábavný společník Dahl však měl jednu slabost - na večírcích rád šokoval nově příchozí svým chováním, a tak Patricii okázale ignoroval. Což se v jejím případě ale rychle změnilo. V roce 1953 měli svatbu.
Měli spolu pět dětí, a Roald Dahl to považoval za hlavní důvod, proč dokázal psát dětské knihy. Manželství, stíhané mnoha problémy (mozkové příhody Patricie, smrt a těžká onemocnění dětí) však po třiceti letech skončilo rozvodem. Dahl se poté znovu oženil, bylo to šťastné manželství a projevilo se to i v jeho tvorbě, mnohé jeho úspěšné knihy pocházejí právě z této doby. Zemřel v roce 1990 na leukémii.
Roald Dahl ve své tvorbě kombinoval dětské knihy a dospělácké černohumorné povídky, a k tomu připojil knihy autobiografického charakteru. Do podoby scénáře pro bondovky adaptoval dva Flemingovy romány a nesmíme zapomenout na jeho scénář k prvnímu zfilmování Willyho Wonky (1971).
Knihy
Jeho dětské knihy obsahují i prvky hororu, který je však podáván tak mile dětsky, že malí čtenářové z nich netrpí frustracemi a nočními můrami. Roald Dahl si tak připomínal svoje vlastní dětství, čtyřiadvacetihodinové můry faggingu a šikany, které prožíval v internátní střední škole, ale své vzpomínky dokázal zpracovat kultivovaně.
Mezi jeho nejslavnější dětské knihy patří samozřejmě:
Charlie and Chocolate Factory (1964)
Matilda (1988)
James and the Giant Peach (1961)
Šest desítek povídek bylo souborně vydáno v celkem čtrnácti sbírkách (a dalších navazujících výběrech).
Česky vyšlo
Pro děti (výběr)
Danny, mistr světa (Albatros, 1990)
Karlík a továrna na čokoládu (Winston Smith, 1992; Academia, 2002; Academia, 2006)
Čarodějnice (Kanzelsberger, 1993)
Jakub a obří broskev (Albatros, 1993; Academia, 2003)
Prevítovi (Academia, 2004)
Moc hodný obr, 1998 (Hynek)
Jirkova zázračná medicína (Knižní klub, 2007)
Matylda, 2007 (Knižní klub)
Princezna a pytlák, 2008 (Volvox Globator)
Pro dospělé (výběr)
Líbej mne, líbej (1969)
Milostné rošády (Odeon, 1982; Euromedia Group, 2002)
Jedenadvacet polibků (Mladá fronta, 1986)
Můj strýček Oswald (Volvox Globator, 1991, 2002)
Devětadvacet políbení Roalda Dahla (Melantrich, 1992)
Příběhy nečekaných konců (Volvox Globator, 2005)
Další příběhy nečekaných konců (Volvox Globator, 2006)
Velký samočinný větostroj a jiné povídky, 2007 (Volvox Globator)
Přepínám: deset příběhů ao letcích a létání, 2007 (Volvox Globator)
Zdroj: obšírný životopis na http://www.roalddahlfans.com.
