Smrt trávy. Údajný vir likviduje trávu i obilí po celém světě. Nastává chaos a hladomor

Scifi. Smrt trávy. Vir likviduje trávu i obilí po celém světě.

Představte si svět, ve kterém virus nezabíjí zvířata ani lidi, ale jejich zdroje. V tomto případě trávu. Chybné rozhodnutí expertů / vědců pod vlivem lobbistických skupin nadnárodních koncernů vedou k nevratným příčinám a ty k celé škále zcela stupidních následků a postupně, cílené likvidaci a sebelikvidaci lidské populace.

Vše začíná v Číně, kterou zasáhne plíseň Chung-Li postihující rýži. V Číně nastává hladomor, lidé umírají po miliónech.
Nastupuje věda. Během 3 měsíců ve vědeckých laboratořích vymyslí postřik „Izotop 717“. Ten zlikviduje všechny 4 doposud známé kmeny Chung-Li napadající rýži.
V rychlosti, jakou se postřik vyrobil (protože se jedná nejen o řešení katastrofy, ale také velmi dobrý business), nikdo nedomyslel, že likvidaci 4 virusů otevírají cestu pátému viru. A ten je jiný sekáč. Likviduje všechny trávy. Z planety mizí rýže, obiloviny, veškerá tráva a tím i zdroje pro živočišnou výrobu. Lidstvo je najednou i bez velké části masa.

Elity vyhodnocují situaci typicky technokraticky, bez ohledu na lidi.
Hledá se řešení. Nedostatek potravy versus velké množství lidí. Aby nedošlo ke kolapsu celé civilizace, rozhodují se nelidská elita obětovat celá velká města. Nastává nová doba Hirošim.

Lidstvo se propadá během krátkého času do primitivního světa, kde jde hlavně o přežití. Hrdinové knihy násilně opouštějí město, určené k likvidaci i s obyvatelstvem, tím, že zabíjí lidi, kteří jim v tom brání. Utíkají pryč, na vzdálenou a chráněnou farmu.

Závěry a hlavní apely knihy jsou zřetelné...
1. Jakákoliv nepromyšlená a dlouhodobě neprověřená manipulace s geny, viry, vakcínami apod. ponese následky, které jsou nepředvídatelné.
2. Politici nejsou vedoucí síla ve společnosti, i když mají velkou moc. Jsou ovládání jinými zájmovými skupinami, nevolenými, kteří sofistikovaným prostředky, silou koupených médií politikum ovládá. Obyčejní lidé se tak stávají masou k ovládání.
3. Čím je zbytnělejší byrokratické prostředí, čím politické centrum ovládá větší část území, tím je k obyvatelstvu bezohlednější.
4. Nejlépe fungují regionální místní správy lidí, kteří žijí ve společné komunitě. Navíc musí být nastaveny okamžité systémy zpětné kontroly. Tudíž systém, který nepodporuje žádná totalita, diktatura a v podstatě ani rádoby demokracie, kde volby jsou jen zástěrkou pro většinu lidí a pol. stran, jak se dostat k moci.
5. Spoléhat se proto na volené představitelé lze jen částečné. V případě jednoduché katastrofy, kdy systémy během dnů totálně zkolabují, jsou navíc naše běžné znalosti na přežití nedostačující. Je třeba se celoživotně učit všechny základní metody k přežití bez ohledu na rozvoj technologií.

John Christopher / Smrt trávy / originál The Death of Grass, 1956
Další zajímavá recenze ZDE

Výpisky:

Z rádia hlásil pečlivě vyslovující hlas: „Krizový výbor OSN pro Čínu ve své prozatímní zprávě publikované dnes prohlásil, že nejnižší možný odhad počtu úmrtí následkem hladomoru v Číně je dvě stě milionů lidí…“
„Tichý hráč je slabší v srdcích,“ řekl Roger. „Myslím, že je otevřeme.“
„Dvě stě milionů lidí!“ hlesla Ann. „To je neuvěřitelné.“
„Co je dvě stě milionů?“ tázal se Roger. „V Číně je strašná spousta Číňanů. Za pár generací se zase rozmnoží.“

„Myslíš, že je to tak zlé?“ zeptal se David.
„Snad ještě horší. Králíci postupovali jen pod vlivem slepého instinktu hladu. Lidé jsou inteligentní, a protože jsou inteligentní, musíš podniknout tvrdší kroky, abys je zastavil. Zřejmě mají spoustu střeliva, ale určitě to nebude stačit.“
„Myslíš, že Hongkong padne?“
„Tím jsem si jist. Tlak bude narůstat, až k tomu nevyhnutelně dojde. Mohou po nich nejprve střílet ze vzduchu kulometem, svrhnout na ně bomby, spálit je napalmem, ale za každého, koho zabijí, přijde z vnitrozemí deset dalších.“
„Napalm!“ vyděsila se Ann. „To snad ne.“
„A co jiného? Buď to, anebo evakuovat, a na včasnou evakuaci Hongkongu není dost lodí.“

„Ano. Existovaly dvě myšlenkové školy, jak ten virus porazit. Jedna hledala něco, co by virus zabíjelo; ta druhá se domnívala, že nejlepší cestou je vyšlechtit druh rýže odolný proti viru. Druhý způsob samozřejmě vyžadoval více času a tak se mu věnovalo méně pozornosti. A pak lidé z té první školy přišli se 717, tvrdili, že je proti viru ohromně účinný a vrhli se po hlavě do akce.“
„Skutečně to virus zabíjí,“ namítl John. „Viděl jsem obrázky.“
„Pokud vím, viry jsou zvláštní potvůrky. Kdyby měli rýži odolnou proti viru, bylo by opravdu po problémech. Odolný druh čehokoli najdeš téměř vždy, když ho hledáš dost dlouho nebo pracuješ v dostatečně širokém záběru.“
John se na něj podíval. „Pokračuj.“
„Ten virus byl zjevně složitý. Dosud objevili, že má nejméně pět kmenů. Když přišli se 717, znali čtyři kmeny a 717 je všechny zabíjel. Číslo pět objevili, když zjistili, že se jim ten virus nepodařilo zcela vymýtit.“

„Asi jsme oba trochu panikáři,“ řekl. „Od zprávy, že se objevil kmen 5, je k vyhlídce bramborového jídelníčku či hladomoru a kanibalismu ještě daleko. Za tři měsíce, co se do toho vědci skutečně pustili, už byl vyvinut 717.“

„Ano,“ přisvědčil Roger, „to mi taky dělá starosti. Každá vláda na světě se bude utěšovat stejnou chlácholivou myšlenkou. Vědci nás ještě nikdy nezklamali. Nikdy doopravdy neuvěříme, že nás zklamou, dokud se to skutečně nestane.“
„Pokud něco zatím nikdy neselhalo, dá se předpokládat, že to neselže ani tentokrát.“
„Ano,“ přikývl Roger, „myslím, že dá.“

Zásoby potravin v zemi jsou zoufale nedostatečné. Ze zámoří už nám neposílají obilí, maso, ani žádné jiné potraviny. Nemáme co jíst, jen co si sami vypěstujeme na naší půdě či vylovíme z našich vod. Je to důsledek toho, že kontravirus, který byl vyšlechtěn, aby napadal travní virus Chung-Li, se ukázal neúčinným.

Když zjistil, jaká je situace, navrhl Welling plán, který nakonec odsouhlasil kabinet, a všichni jeho členové za to tudíž nesou svůj díl odpovědnosti. Sám Welling se stal ministerským předsedou, aby mohl plán provést. Britská letadla měla shazovat atomové a vodíkové bomby na důležitá města země. Bylo spočítáno, že pokud by tímto způsobem vyvraždili polovinu obyvatelstva, bylo by možné uchovat výživu pro ostatní.“

Podle všeho bude tato země oplakávat barbarství, jež zavládlo v Evropě, kolébce naší západní civilizace. Jsme zarmouceni a otřeseni tím, co se děje na druhé straně Atlantiku. Současně však chceme zdůraznit, že podobná katastrofa u nás ani v nejmenším nehrozí. Naše zásoby potravin jsou velké, a přestože se příděly v následujících měsících zmenší, pořád bude dostatek jídla pro všechny. Přijde čas, my porazíme virus Chung-Li a znovu získáme ten širý svět, který jsme kdysi znali. Do té doby musíme v hranicích vlastního státu zachránit dědictví lidské velikosti.“

...už nevěřil, že lidstvo dostane v poslední chvíli milost. Nejprve Čína, potom zbytek Asie a teď Evropa. Přijde řada i na ostatní, třebaže ti tomu ještě nevěří. Příroda smazala tabuli lidských dějin a zanechala ji prázdnou až na pár čmáranců těch, kteří tu a tam na zeměkouli přežijí.