Novotného román představuje text Nanebevzetí poručíka Frýdla, který je ve svazku s povídkou z téhož světa pochmurné budoucnosti, kdy Evropskou unii již „přátelsky“ ovládla Čína. Ta pronikla kontinentem na výběžku Eurasie poté, co si jeho odevzdanou pokoru nakoupila rozdáním telefonů.
V Novotného příbězích stále plyne „naše“ 21. století, ale kontinent opět uvítal východní armády. Má i východní elitu. V Bruselu.
Ale tyto armády a tato elita se dostavily již na půdu dlouho oranou. Již katastrofa ve Wu-chanu (únik viru z laboratoře) byl totiž, zvíme, záměr, i když při něm obětováno takové množství čínských občanů. Ale jejich smrt byla dobrou zástěrkou, a jak řečeno, nakonec zvítězí ve válce ten, kdo nejdéle a nejdokonaleji skryje útočný záměr.
I epidemie, kterou jsme před několika lety zažili, byla (pokračuje František Novotný) test, jak si evropské, ale koneckonců také americké státy se vším poradí. Neporadily si úplně nejlépe, což bylo pro Čínu (tikající) očividné, a nejednaly způsobem, kdy by si „žluté nebezpečí“ překvapeně řeklo:
„Teď ještě nepřijdem.“
I přišli. A že prý humanitární mise.
Ne všichni ale okupaci akceptovali a někteří vstoupili do ilegality, jenom bylo záhodno se předtím vzdát, ano, právě mobilů. Ale i navzdory dronům se dá, jak se ukazuje, žít a ukrývat se ve volné přírodě, a to mj. brdské: jak předvádí úvodní próza naší knihy Jenkins, Bonzačka a vlci.
Tento první příběh nám vypráví senior, který se již - v malé partě protičínských dezolátů – patřičně zabydlel, má partnerku, je buňce něco platný. Někde v minulosti za ním přitom leží celá jeho vyvražděná rodina, o kteréžto svinstvo se zasloužili fanatičtí klimatičtí aktivisté, jimž se náš hrdina sotva patrně vysmíval a které ignoroval…
„Tak už věříš?“ dopíší mu po masakru. A pak…
V druhé polovině 20. století museli už veškeří tito pološílení aktivisté uznat, že se mýlili.
Neputovali správnými cestičkami, nýbrž bláhovostí, a mnozí taky zaplatili. Ani sám vypravěč našeho příběhu, plný původně nenávisti (a zabíjející), se jim už nemstí. Všichni jsou teď na jedné lodi.
„Už dnes je vidět názorový příkop napříč euro-atlantickou civilizací,“ upozorňuje Novotný svého nakladatele.
„Je od Kalifornie přes východoamerické pobřeží, Británii, Francii, Německo… až po Slovensko, Polsko, pobaltské státy - a staví proti sobě progresivisty a konzervativce. Obě strany se neshodnou ani na takové biologické konstantě, jako je definice pohlaví, a v případě Spojených států se dá mluvit o studené občanské válce.“
Podobná rozpolcenost, ví František Novotný, ochromuje demokratické procesy a otevírá cestu chaosu a diktátorství. To nás může čekat, a protože Novotný jen domyslil trendy, svou knížkou vlastně varuje.
A mj. předvede, že může nakonec být přijata s úlevou i ona okupace kontinentu, strašně vyčerpaného sebevražedným Zeleným údělem nebo bezuhlíkovými technologiemi.
Z jednoho převýchovného čínského tábora uprchla, zdá se, jistá kráska. V úvodní povídce je přijata zmíněnou komunitou, ale nelze se brzy neptat, zda není agentkou.
Vyskytujeme se navíc ve světě, kde neexistuje Izrael, a to poté, co došla Čína k závěru, že jej bude místnější smést. Stane se. Ale Židé (vždy byli „kanárky“ společnosti, vnímá Novotný) nejsou naštěstí zničeni zcela, i prosakuje k nám zvěst o jejich koloniích na Marsu.
Ne že by o nich Čína nevěděla! A aniž lidu pod svou kuratelou cokoli přizná, vede i na Marsu válku.
Vlastní román, následující po povídce, je o policajtovi, jemuž asistuje, ba dominuje židovská vědkyně a specialistka na umělou inteligenci.
Jejich dobrodružství se odehrávají asi deset let po úvodních dějích a poručík pražské kriminálky Filip Frýdl (33) zde pátrá po sedminásobném vrahovi. Lidem ale (stěžuje to práci) musí přečasto vyvracet, že netáhne s okupanty a není žádnej „politickej“. Jen řeší vraždy, asi jako Columbo nebo Marlowe. Což nelže; ale nezajímat se o politiku, to samozřejmě znamená, že se bude politika interesovat o vás. Nu, a není nakonec sám Filip Frýdl figurkou kterési vyšší hry? Asi jako procházela jiná úroveň hraní úvodní povídkou?
Prostřední kapitola románu nazvaná Řeka líčí pak Frýdlovu "únikovou“ vltavskou plavbu z Prahy do Týna a Zóny. Do mírně radioaktivní oblasti potrefené spadem po zničení Temelína. I zde uvnitř oblasti vegetují někteří nepokoření lidé, a jak se odhalí, neplavil se Frýdl jižněji jenom za vrahem a pouze na útěku před tajnou službou. Šlo o pouť za vlastní identitou a cíl bude, zdá se, jen přípravnou na pouť další.
„Vysoce“ nehráli jen Číňané, ale snad sám Hospodin.
Nebo něco jako umělá inteligence, puštěná ze řetězu? Mimozemšťané? Čtěme.
Novotného dílo sice navazuje na dva výborné romány, ale nutno není tyto před četbou znát a studovat; i bez toho obdržíte dost informací.
Prvním románem je Křížník Thor (2013) od samotného Novotného.
Druhým Simakovo dílo Když ještě žili lidé; a jak si snad vzpomenete, v něm nevěřícně vzpomínají na nás, lidi, inteligentní psiska. Mají lidstvo dávno za pouhou legendu.
A na knize Františka Novotného uhrane i okouzlí právě její propojení se světem klasika světové science fiction Clifforda D. Simaka (1904-1988).
Od jeho narození uplyne v létě už 120 let - a po dědečkovi z otcovy stany (a patrně tedy panu Šimákovi) byl Čech.
Spisovateli Františku Novotnému (*1944) bylo 15. března 2024 osmdesát.
Takřka současně křtil v knihkupectví Krakatit novou dystopii Čínská hra o dvou tazích.
František Novotný: Čínská hra o dvou tazích. Ilustroval Jiří Světinský. Vydal Leonid Křížek, nakladatelství Elka Přes. Praha 2024. 320 stran.
Čínská hra ve dvou tazích - František Novotný | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví