Tvorba Bohumily Grögerové (*7. 8. 1921, Praha – †22. 8. 2014), populární propagátorky poezie, publicistky a překladatelky je spojena s experimentální poezií. Kromě básnických sbírek napsala i prózu a knihy pro děti.
Vystudovala FF UK v Praze. Pracovala jako sekretářka a později jako dokumentaristka v nakladatelství Naše vojsko. Působila pak jako redaktorka Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Přispívala do Plamene, Literárních novin, Tváře, Sešitů a dalších. Z politických důvodů ale musela z místa odejít.
Opřu se o cit,
o své živé srdce
a budu vzpomínat,
než se můj čas v hodinách dosype,
pokusím se o svůj poslední
„opus incertum“.
Dech se mi úží,
pár posledních příčlí.
Čas se dosypává,
jediný vratký pohyb, pád
a čas se zastavil.
xxx
On sám sebe nevnímal, aniž se od okolí rozeznával. Seděl v dokonalé harmonii pod Yggdrasilem. Ráj nebyl veliký. Snad jako naše zahrada? Byl však dokonalý. Vzkvétaly v něm všechny tvary jen jedenkrát a proto byly dokonalé. Vše bylo nehybné. Ráj nevznikl, prostě byl tu. Každá věc byla tím, čím se jevila. Pod Yggdrasilem seděl Adam. Vše tu bylo jen pro něj. V okamžiku, kdy jím to proniklo jako blesk, učinil posunek. Uchopil větev, ať se zlomí – a vědět.
Můj labyrint
xxx
Jak si osvěžit slábnoucí paměť?
zapisováním jmen?
autosugescí?
opakováním?
asociací?
nezabírá?
nač jsou mi encyklopedie naučné publikace?
k čemu je mi larousse?
jazykové slovníky s ohmatanými rohy
a mými vpisky?
číst!
moci si ještě jednou a naposled celý den číst
polykat obří sousta musila prousta brocha
opíjet se halasem achmatovovou verlainem
rimbaudem ortenem browningovou
a snít a snít
a spát a spát
místo spánku se pod víčky jak baletka na špičce
vrtí oslňující kapka
jednou dvakrát třikrát a zmizí
i mozaika doznala změnu
vznáší se ve tmě jak modrá hvězda
zato hlava – mé slepé místo – plesniví
xxx
