Příšerky a příšeři. Básničky pro děti Pavla Šruta s ilustracemi Galiny Miklínové

Pavel Šrut

Tandem Šrut - Miklínová opět zazářil ve světě české knihy pro děti. Po jejich posledních knížkách Verunka a kokosový dědek a Veliký tůdle, právě vychází knížka nová: "Příšerky a příšeři", která opět ukazuje, že knihy pro děti se dají dělat s nápadem, inteligentně a hlavně hravě, přesně tak, jak to cítí Pavel Šrut i Galina Miklínová, kteří rozhodně nepatří k té nekonečné řadě kopírujících spisovatelů a ilustrátorů, kteří do vánočních veršů pro děti jsou schopni vkopírovat reklamu na coca-colu )))

Pro koho je kniha ..
Toť otázka. Ale dle mého je především pro ty, kteří se ještě umí dívat kolem sebe otevřenýma očima. Kniha je sice určena dětem, ale druhá rovina textu i ilustrací mnohé napoví také dospělým. Vtipné narážky, slovní hříčky, pointy, které rozesmějí, ale i zamrazí, osloví jak děti, tak ty, kteří v údivu zjistili, že mají být dospělí v tomto podivném světě.

Knížka obsahuje 36 básní a je rozdělena na několik částí, které se odlišují jak textově, tak graficky
a jsou skutečnou lahůdkou pro všechny, kteří si nemyslí, že knížky pro děti jsou jsou jen okrajovou záležitostí, jak to omílají někteří znalci literatury. V knížce najdete spoustu básniček: například o fakirovi, mamutovi, o tchořích, mumiích i aligátorech. A věřte, že hlavně děti si je oblíbí, protože Pavel Šrut i Galina Miklínová se umí kolem sebe dívat jejich očima. Oni to totiž opravdu umí.  )))

miklinova galina ilustratorka
Galina Miklímová

srut pavel knihkupectvi
Pavel Šrut

Šrut, Pavel / Příšerky a příšeři /
Ilustrovala Galina Miklínová / Vydala Paseka 2005 / vázaná, 100x230, 96 stran

srut miklinova priserky


Příšerky a příšeři
ve dne bydlí pod keři,
ale když se zešeří,
tak se vkradou do dveří,
pak zalezou pod peřiny
a dělají příšeřiny
strašpytlíkům, kteří
na ně hloupě věří.
Bohužel jsou někteří,
kteří na ně nevěří!

 

Co říká labuť huse
No tak, huso, nebuď labuť,
svět je krásný, tak se probuď,
a dokud tě na pekáči
neobrátí na záda,
křič: Život je paráda!

 

Napsal jsem vám báseň
na zlé slovo smrt,
neboť se mi zdálo,
že takových básní
je pro děti málo.

BUCH! BUCH!

Vtom za dveřmi
stálo / sedm malých smrtek,
černých jako krtek,
vychrtlých jak chrt.

A tak jsem z té básně
podepsané Šrut,
alespoň to jméno
- nežli vešly -
škrt!

 

Nejstrašnější z příšeráků
jmenuje se NIC.
A Niců je jako máku
v poli makovic.

Chodí v noci,
chodí ve dne
po zemi i po moři -
a na koho to NIC sedne,
toho nudou umoří.“

Tak dlouho
se pořád říká,
že je těžko honit Bycha,
až nám z toho Bych
zlenivěl a zpych.

Kouká, jak se lidé honí
a sám leží pod jabloní,
nebo doma na břichu
v teplácích a
v kulichu.

To je pravda o Bychu,
milý pane Kdybychu.