Událost z 11. září 2001, zahalená nejasnostmi a rozpory, slouží jako dojemná případová studie toho, jak mohou být narativy manipulovány, aby sloužily konkrétním záměrům, často na úkor individuálních svobod a kolektivního porozumění. Tento seznam nesrovnalostí, lží a kusých detailů kolem 11. září 2001 slouží jako důrazná připomínka důležitosti zpochybňování oficiálních vyprávění.
Zpochybňování není totiž jen právem, ale i povinností těch, kteří si váží svobody a usilují o její zachování.
Právě skrze optiku skepticismu mohou jednotlivci získat zpět svou autonomii, zpochybnit status quo a usilovat o společnost, která si cení pravdy před pohodlím a svobody před slepou poslušností. Je třeba si neustále uvědomovat, že žijeme ve světě, který je stále více zprostředkován technologiemi a kontrolován centralizovanou mocí, se hledání pravdy stává základním kamenem svobody jednotlivce.
Doporučená kniha:
Velký podvod. 11.září 2001 a válka proti teroru / Philip Marshall / Vydal Torden >>
Seznam nesrovnalostí, lží a kusých detailů kolem 11. září 2001:
1. Zřícení WTC 7: Budova 7 komplexu Světového obchodního centra se zřítila, přestože nebyla zasažena letadlem. Oficiální vysvětlení, že zřícení způsobily “požáry kanceláří”, bylo mnohokrát zpochybněno.
2. Náraz do Pentagonu: Díra v Pentagonu byla zpočátku příliš malá na to, aby ji udělal Boeing 757, a na místě chyběly velké trosky.
3. Protivzdušná obrana: NORAD a FAA nebyly schopny zachytit žádné z unesených letadel, přestože měly pro takové scénáře standardní operační postupy.
4. Obchodování s vnitřními informacemi: Ve dnech před 11. zářím byla pozorována neobvyklá aktivita na burze, zejména ve společnostech, které by byly útoky vážně zasaženy.
5. Odhalení pasů: Pas jednoho z únosců byl nalezen několik bloků od Světového obchodního centra, což vyvolalo otázky ohledně jeho přežití.
6. Mobilní telefonní hovory: Byly vzneseny otázky ohledně možnosti uskutečnění četných mobilních telefonních hovorů z unesených letadel vzhledem k technologiím dostupným v roce 2001.
7. Úroveň dovedností únosců: Únosci měli omezený letecký výcvik, přesto prováděli složité manévry s komerčními letadly.
8. Seismické údaje: Seismické údaje zaznamenané v den útoků nejsou zcela v souladu s oficiálním popisem sledu událostí.
9. Zbraně hromadného ničení: Útoky z 11. září byly použity jako záminka pro invazi do Iráku na základě falešného tvrzení, že Saddám Husajn měl zbraně hromadného ničení.
10. Al-Káida a Irák: Byly učiněny pokusy spojit Saddáma Husajna s Al-Káidou, přestože chyběly konkrétní důkazy.
11. Zapojení Saúdské Arábie: Na 28 stranách zprávy Komise z 11. září, které byly původně redigovány, se naznačovalo, že Saúdská Arábie se mohla podílet na financování útoků.
12. Svědectví: Různá svědectví úředníků a odborníků, která byla v rozporu s oficiálním příběhem, byla buď ignorována, nebo nebyla do Zprávy Komise pro 11. září zahrnuta.
13. Financování: Zůstává nejasný zdroj financování útoků z 11. září, přičemž obvinění poukazují na zapojení Saúdské Arábie.
14. Whistleblowerů: Jednotlivci, kteří přišli s informacemi odporujícími oficiálnímu příběhu, čelili různým formám umlčování nebo diskreditace.
15. Válečné hry: Ráno 11. září probíhala vojenská cvičení simulující únosy letadel, což způsobilo zmatek v NORAD.
16. Bushova poloha: Prezident George W. Bush ještě několik minut poté, co byl informován o útocích, předčítal třídě dětí.
17. Možnosti umístění: Bylo nakoupeno neobvykle velké množství prodejních opcí na společnosti, které by byly 11. zářím zasaženy, což naznačuje, že o nich byly zasvěcené osoby informovány.
18. Černé skříňky: Černé skříňky z letadel buď nebyly nalezeny, nebo nebyly zveřejněny.
19. Vyčištění a vyšetřování: Rychlé odstranění a zničení důkazů z míst činu bylo kritizováno za to, že brání důkladnému vyšetřování.
20. Zpravodajství v médiích: Některé zpravodajské kanály informovaly o zřícení WTC 7 dříve, než k němu skutečně došlo.
21. Komise pro 11. září: Komise pro 11. září byla sama kritizována za střet zájmů a za to, že nevyšetřila některé stopy.
22. Vnímání veřejnosti: Zobrazování událostí a osob souvisejících s 11. zářím bylo pečlivě řízeno, což vedlo ke zpochybňování objektivity zúčastněných médií a vládních agentur.
23. Varování zahraničních zpravodajských služeb: Zprávy naznačují, že několik zahraničních zpravodajských agentur varovalo USA před hrozícím útokem, přesto se těmito varováními nikdo nezabýval.
24. Schvalování víz: Několik únosců obdrželo od amerických konzulátů víza, přestože byli na seznamech sledovaných osob nebo měli neúplné formuláře žádostí.
25. Selhání bezpečnosti: V den útoků selhalo několik bezpečnostních systémů, od letištní ostrahy až po zpravodajské služby.
26. Zdravotní problémy prvních záchranářů: Mnoho pracovníků první pomoci trpělo zdravotními problémy, které mohly souviset s toxickým prachem na Ground Zero, přesto byl tento problém bagatelizován.
27. Bin Ládinova rodina: Krátce po útocích vyvolala rychlá evakuace členů rodiny bin Ládinů, kteří pobývali v USA, rozpaky.
28. Operace Northwoods: Jako precedens zpochybňující oficiální verzi 11. září byl uváděn dříve navržený, ale nikdy neuskutečněný plán spáchat teroristické činy a svést je na zahraniční nepřátele, známý jako Operace Northwoods.
29. Předchozí znalosti: Různí jednotlivci a organizace jsou podezřelí, že o útocích věděli předem, ale nejednali, aby jim zabránili.
30. Dezinformace o kvalitě ovzduší: Vyjádření EPA po 11. září naznačovala, že kvalita ovzduší na Ground Zero je bezpečná, což bylo v rozporu s pozdějšími zjištěními.
31. Pojistné smlouvy: Pojistné smlouvy pro budovy Světového obchodního centra byly aktualizovány tak, aby se vztahovaly na teroristické útoky jen několik týdnů před 11. zářím.
32. Vojenská a politická kariéra: Některé osoby, které byly v době útoků na klíčových pozicích, byly později povýšeny nebo získaly jiné formy kariérního postupu, což vyvolává otázky ohledně odpovědnosti.
33. Zpráva NIST: Zpráva Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) o zřícení budov WTC byla kritizována za ignorování klíčových důkazů a za svou metodiku.
34. Chybějící záznamy z bezpečnostních kamer: Záznamy z bezpečnostních kamer, které mohly poskytnout další informace o útoku na Pentagon, byly zabaveny a nebyly zveřejněny.
35. Opožděné vyšetřování: Oficiální vyšetřování 11. září bylo opožděné a nedostatečně financované, což vedlo ke zpochybnění důkladnosti a integrity zprávy Komise pro 11. září.
36. Únosci jsou stále naživu: Zprávy o tom, že některé osoby původně označené za únosce byly shledány živými, vedly ke zpochybnění přesnosti oficiálního seznamu pachatelů.
37. Vyšetřování FBI: Některá vyšetřování FBI, která mohla poskytnout více informací o útocích, byla buď omezena, nebo se v nich nepokračovalo.
38. Útoky antraxem: Útoky antraxem, které následovaly po 11. září, byly zpočátku spojovány s mezinárodním terorismem, ale tento narativ se změnil, což přidalo další vrstvu zmatků a podezření.
39. Zátoka Guantánamo: Zadržování a mučení osob na základně Guantánamo, z nichž mnohé neměly prokazatelnou souvislost s 11. zářím, vyvolalo etické a právní otázky.
40. Občanské svobody: Eroze občanských svobod po 11. září, včetně masového sledování a zákona USA PATRIOT Act, byla předmětem sporů.
41. Finanční transakce: Ve dnech předcházejících 11. září byly provedeny podezřelé finanční transakce, které však nebyly plně vyšetřeny.
42. Studenti uměleckých škol: Skupina izraelských občanů, kteří se vydávali za studenty umění, údajně špehovala americké vojenské a vládní budovy, což vedlo k otázkám, co Izrael věděl před 11. zářím.
43. Able Danger (Schopné nebezpečí): Able Danger” údajně identifikovala Mohameda Attu a další únosce dlouho před 11. zářím, ale tyto informace nebyly využity.
44. Varování Mosadu: Izraelská zpravodajská agentura Mossad údajně varovala USA před hrozícím útokem, ale toto varování nebylo využito.
45. Zprávy Odigo: Zprávy naznačují, že zaměstnanci izraelské společnosti Odigo, která se zabývá zasíláním rychlých zpráv, obdrželi varování před útokem na Světové obchodní centrum několik hodin předtím, než k němu došlo.
46. Projekt pro nové americké století (PNAC): Tento neokonzervativní think tank, jehož členové později působili v Bushově administrativě, psal rok před 11. zářím o potřebě “nového Pearl Harboru”.
47. Zacarias Moussaoui: Moussaoui: takzvaný “20. únosce” byl zatčen několik týdnů před 11. zářím a jeho laptop, který nebyl okamžitě prohledán, údajně obsahoval informace, které mohly pomoci zabránit útokům.
48. Vystoupení Haniho Hanjoura v letecké škole: Hani Hanjour, jeden z únosců, měl údajně špatné výsledky v letecké škole, což vyvolává pochybnosti o jeho schopnosti provést manévry, které údajně provedl.
49. FEMA v New Yorku: Přítomnost FEMA v New Yorku 10. září při cvičení na téma biologického terorismu byla označena za zvláštní náhodu.
50. Pronájem WTC: Jen několik týdnů před útoky změnil komplex Světového obchodního centra poprvé ve své historii majitele a nový nájemce budovy pojistil proti teroristickým útokům.
51. Vlastnictví médií: Koncentrace vlastnictví médií byla uváděna jako důvod nedostatku různých pohledů a kritického zpochybňování oficiálního narativu o 11. září.
52. Setkání CIA a ISI: Zprávy naznačují, že šéf pákistánské zpravodajské služby, který byl v době útoků ve Washingtonu, nařídil poslat Mohamedu Attovi 100 000 dolarů.
53. Sibel Edmondsová: Sibel Edmondsová, překladatelka FBI, prohlásila, že FBI měla informace o tom, že se před 11. zářím plánoval útok s použitím letadel.
54. Robert Wright: Agent FBI Robert Wright prohlásil, že mu bylo zabráněno ve vyšetřování, které mohlo zabránit útokům z 11. září.
55. John O’Neill: Bývalý šéf protiteroristického oddělení FBI, který nastoupil na místo bezpečnostního pracovníka ve Světovém obchodním centru a 11. září zahynul, léta vyšetřoval Al-Káidu. Jeho úsilí údajně bránili nadřízení.
56. Michael Springmann: Bývalý americký konzulární úředník tvrdil, že CIA zrušila zamítnutí víz pro některé z únosců z 11. září.
58. Operace Cyklón: Jako příklad “zpětného úderu”, který zpochybňuje zjednodušené vyprávění o “dobru a zlu” v souvislosti s 11. zářím 2001, se uvádí dřívější podpora USA mudžáhidům v Afghánistánu během sovětsko-afghánské války.
59. Politika plynovodů: Jako možný motiv pro válku v Afghánistánu po 11. září se uvádí geopolitický význam Střední Asie a Kavkazu, včetně navrhovaných ropovodů a plynovodů.
60. Sdílení zpravodajských informací před 11. zářím: Z mnoha zpráv vyplývá, že americké zpravodajské služby obdržely varování od zahraničních zpravodajských služeb, ale nejednaly.
61. Memo z Phoenixu: Agent FBI ve Phoenixu varoval před členy Al-Káidy navštěvujícími americké letecké školy, ale na tuto zprávu nebylo reagováno.
62. Bushův denní brífink: Prezident Bush obdržel měsíc před 11. zářím prezidentský denní briefing s názvem “Bin Ládin je odhodlán udeřit v USA”, ale nebylo na něj reagováno.
63. Kvalita ovzduší po 11. září: Agentura EPA a další agentury vydaly zavádějící prohlášení o kvalitě ovzduší na Manhattanu po 11. září, což vedlo ke zdravotním problémům prvních respondentů a obyvatel.
64. Tančící Izraelci: Skupina osob, které byly později identifikovány jako izraelští státní příslušníci, byla spatřena, jak natáčí a oslavuje, když hoří věže Dvojčat. Byli zadrženi a později deportováni, ale tento incident zůstává předmětem intrik.
65. Zmizelé zlato: Po útocích se ztratily miliardy zlatých slitků uložených ve Světovém obchodním centru.
66. Minetovo svědectví: Ministr dopravy Norman Mineta vypověděl, že viceprezident Dick Cheney zřejmě vydal ráno 11. září příkaz k zastavení činnosti, což je v rozporu s oficiální časovou osou.
67. PEOC: Časová osa, kdy viceprezident Cheney vstoupil do prezidentského operačního střediska pro mimořádné události (PEOC), je v rozporu mezi jeho výpovědí a výpovědí jiných úředníků.
68. Saúdské lety: Členové saúdské královské rodiny mohli odletět z USA krátce po 11. září, v době, kdy byly všechny ostatní lety zastaveny.
69. Spojení s ISI: Generálporučík Mahmúd Ahmed, tehdejší šéf pákistánské zpravodajské služby Inter-Services Intelligence (ISI), údajně nařídil Ahmedu Omarovi Saídovi Šejchovi, aby převedl 100 000 dolarů Mohamedu Attovi.
70. Carlyle Group: V den útoků se členové bin Ládinovy rodiny údajně účastnili investiční konference pořádané Carlyle Group, soukromou investiční společností s hlubokými vazbami na americkou vládu.
80. Chybějící biliony: Tento příběh byl rychle zastíněn událostmi z 11. září 2001, kdy Pentagon oznámil, že mu chybí 2,3 bilionu dolarů.
81. Zpráva “Anděl je na řadě”: Ráno 11. září prezident Bush údajně obdržel výhrůžku, v níž se uvádělo, že “Angel is next”, což odkazovalo na kódové označení Air Force One. Zpráva obsahovala konkrétní informace naznačující interní znalosti.
82. Kazeta s Bin Ládinovým přiznáním: Nahrávka, na níž se Usáma bin Ládin údajně přiznává k útokům z 11. září, byla však zpochybněna její pravost.
83. Krátký prodej: Kromě prodejních opcí se před 11. zářím objevil také neobvykle vysoký objem krátkých prodejů akcií amerických a leteckých společností.
84. Úřad námořního zpravodajství (ONI): Mezi sekce Pentagonu, které se staly terčem útoku, patřil i Úřad námořního zpravodajství, který údajně vyšetřoval finanční transakce související s terorismem.
85. Rychlost vyšetřování: Rychlost, s jakou americká vláda identifikovala únosce po 11. září, byla vzhledem k počátečním nejasnostem kolem jejich totožnosti označována za podezřelou.
86. Hypotéza demolice: Někteří odborníci naznačují, že způsob, jakým se Dvojčata zřítila, připomíná spíše řízenou demolici než gravitační pád placky.
87. Termitové zbytky: V prachu na Ground Zero byly údajně nalezeny zbytky termitu, sloučeniny používané při řízených demolicích.
88. Varování izraelských zpravodajských služeb: Kromě Mosadu porušila izraelská společnost Zim American Israeli Shipping Co. svou nájemní smlouvu ve Světovém obchodním centru a odstěhovala se jen několik týdnů před 11. zářím.
89. Kontinuita vlády (COG): Plány pro kontinuitu vlády byly aktivovány 11. září, což umožnilo obejít ústavní linii nástupnictví.
90. Zničení nahrávek z výslechů: CIA zničila videokazety s výslechy podezřelých osob z Al-Káidy, které mohly poskytnout více informací o plánování a provedení 11. září.
91. Spiknutí Bojinka: Spiknutí Bojinka z roku 1995, které zahrnovalo plány na odpálení několika letadel a náraz letadla do sídla CIA, bylo uváděno jako předzvěst 11. září, která měla sloužit jako varování.
92. Údajní únosci: Nejméně šest údajných únosců bylo po 11. září hlášeno jako živí, což vedlo k otázkám o jejich skutečné identitě.
93. Viscerální reakce: Jako důvod nedostatečného kritického zpochybňování oficiálního příběhu se uvádí emocionální a niterná reakce na 11. září.
94. Vyprávění ve stylu “pojďme se válet”: Příběh letu 93 a vyprávění “Let’s Roll” byly uváděny jako forma vytváření mýtů, které slouží k posílení oficiálního příběhu o 11. září.
95. Okamžitá identifikace únosců: FBI byla schopna identifikovat všech 19 únosců velmi rychle po útocích, navzdory chaosu a destrukci, což vedlo k otázkám ohledně již existujících znalostí.
96. Nedostatek videozáznamů: Přestože je Pentagon jednou z nejsledovanějších budov na světě, bylo zveřejněno jen velmi málo videozáznamů útoku.
97. Zpoždění při uzemňování letů: FAA trvalo neobvykle dlouho, než uzemnila všechny lety poté, co bylo jasné, že došlo k několikanásobnému únosu.
98. “Šťastné” nálezy: Různé důkazy, jako například “nezničitelný” pas jednoho z únosců nalezený poblíž Ground Zero, byly uváděny jako příliš “šťastné” na to, aby byly věrohodné.
99. Okamžitý úklid: Rychlý úklid Ground Zero byl zahájen téměř okamžitě po útocích, což vedlo ke zničení důkazů.
100. Válečné plány před 11. zářím: Plány útoku na Afghánistán byly údajně připraveny již před 11. zářím, což vedlo k otázkám ohledně okamžité vojenské reakce USA.
101. Cvičení před 11. zářím: V letech a měsících předcházejících 11. září 2001 se konala různá vojenská a zpravodajská cvičení simulující únosy letadel a útoky.
102. “Náhodní” příjemci: Zdálo se, že někteří jednotlivci a společnosti měli z útoků prospěch, ať už prostřednictvím výhodných obranných zakázek, pojistných plnění nebo postupu v politické kariéře.
103. Příhodné načasování: Útoky se odehrály v době, kdy americká armáda procházela transformací, jak je nastíněno v dokumentu PNAC, což vedlo k otázkám o vhodném načasování.
104. Výcvik “únosců”: Zprávy naznačují, že někteří z únosců byli vycvičeni na amerických vojenských základnách, což vede k otázkám, jak se vyhnuli odhalení.
105. Operace “letadla”: Složitost koordinace únosu čtyř dopravních letadel a úspěšného útoku na vysoce postavené cíle vyvolává otázky ohledně schopností údajných únosců.
106: Příkaz k zastavení činnosti: Byly vzneseny otázky, zda byl vydán rozkaz “stand-down”, který zabránil americkému letectvu zachytit unesená letadla.
107. “Záležitost bin Ládina”: Usáma bin Ládin byl původně financován a vycvičen CIA během sovětsko-afghánské války, což vedlo k otázkám o “zpětném úderu” a roli USA v jeho vzestupu.
108. Víza pro “únosce”: Přestože byli mnozí z únosců na různých seznamech sledovaných osob, neměli problémy se získáním víz pro vstup do USA.
109. Financování “únosců”: Zdroj financování útoků z 11. září zůstává nejasný, přičemž se tvrdí, že se na nich podílela Saúdská Arábie.
110. Životní podmínky “únosců”: Únosci údajně před útoky pili alkohol a navštěvovali striptýzové kluby, což neodpovídá chování zbožných islámských teroristů.
111. Úroveň dovedností “únosců”: Únosci měli omezený letecký výcvik, přesto prováděli složité manévry s komerčními letadly.
112. Rozpory “únosců”: V oficiálních zprávách o únoscích existují různé rozpory, včetně místa jejich pobytu, činnosti a společníků.
113. Identifikace “únosců”: Identifikace únosců byla založena na pochybných důkazech, například na papírovém pasu, který přežil výbuch a požár.
114. Pitvy “únosců”: Únosci nebyli podrobeni žádné pitvě a jejich ostatky byly rychle zlikvidovány, což vedlo k pochybnostem o jejich identifikaci.
115. Motiv “únosců”: Motiv únosců zůstává nejasný, protože mnozí z nich neměli přímé vazby na extremistické skupiny a žili relativně pohodlným životem.
116. Radikalizace “únosců”: Proces radikalizace únosců zůstává nejasný, neexistují žádné konkrétní důkazy, které by je spojovaly s extremistickými ideologiemi.
117. Komunikace “únosců”: Únosci údajně komunikovali pomocí složitých metod, jako je steganografie, avšak zanechali po sobě i snadno zjistitelné důkazy, jako jsou letové příručky.
118. Rozpory “únosců”: V oficiálních zprávách o únoscích existují různé rozpory, včetně místa jejich pobytu, činnosti a společníků.
119. Identifikace “únosců”: Identifikace únosců byla založena na pochybných důkazech, například na papírovém pasu, který přežil výbuch a požár.
120. Pitvy “únosců”: Únosci nebyli podrobeni žádné pitvě a jejich ostatky byly rychle zlikvidovány, což vedlo k pochybnostem o jejich identifikaci.
121. Motiv “únosců”: Motiv únosců zůstává nejasný, protože mnozí z nich neměli přímé vazby na extremistické skupiny a žili relativně pohodlným životem.
122. Radikalizace “únosců”: Proces radikalizace únosců zůstává nejasný, neexistují žádné konkrétní důkazy, které by je spojovaly s extremistickými ideologiemi.
123. Komunikace “únosců”: Únosci údajně komunikovali pomocí složitých metod, jako je steganografie, avšak zanechali po sobě i snadno zjistitelné důkazy, jako jsou letové příručky.
