Potkávala jsem ji v nakladatelství Albatros, někdy i mimo s Eliškou Horelovou, ale asi nejvíce jsme se přiblížily, když jsme spolu byly ve Fulneku na besedě o knížkách v tamní základní škole.
Nenápadná, zdánlivě tichá se najednou rozzářila a dovedla hravě děti přitáhnout, aby se staly pozornými a citlivými. A protože jsme s sebou měly gentlemana Jiřího Kahouna, vyzněl náš výlet i nakažlivě vesele. Dostávala jsem pak od ní pozdravení, která podepisovala Eva haf-Bernardinová.
Za dětskou literaturu se jí dostalo uznání zápisem na čestnou listinu Hanse Christiana Andersena, ale málo ji známe z jejich básní, tak si dovoluju pár připojit i s touto krátkou, tichou vzpomínkou…
Eva Bernardinová (*4. 11. 1931, Praha - †12. 12. 2016, Praha)
Ukázky z básní Evy Bernardinové...
Léčebna Jana Zrzavého
Od rána hlavu jak telefonistka do důchodu
večer mě dorazíUteču do vybílené chalupy
na prknech přijdu k sobě
visí tu holubička
venku prosí muž abych otevřela
před chvílí prosil abych zavřela hubupřijdu o polibek po večeři
...
Zimní král
Jediná jsem byla
když opadávalo listí
Na jaře
jsi mě zapřelNebudeš nade mnou králem
nedám ti syna
Jediná bude jiná
Ale ty zůstaneš Láskysebál...
Janovce pomrzly
leta byly stráně jak grafický list
Letos se sebraly
Mít tolik síly jako ta košťata