John Irving (2.3. 1944) není náhodou nazýván Dickensem naší doby. Patří mezi nejčtěnějí americké autory. I když vyrůstal ve velmi puritánském prostředí (Nová Anglie) nevyhýbá se ve svých knihách různým sexuálním popisům, které byly hlavní příčinou jeho primárního úspěchu. Nicméně ve své zřejmě nejlepší knize Svět podle Garpa nás přinutí se zase zamyslet nad stávajícím (nebo budoucím?) světem plném násilí a strachu, v jiných knihách nás pobaví svým humorem nebo politickým pohledem na zmatenou pseudospolečnost, ale ať se začteme do kterékoliv jeho knihy, je Irving čtivý nejen svým stylem, ale i dějem. A tím přitahuje své čtenáře už po generace.
Pravidla moštárny
Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Clouds a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty…
Pravidla moštárny / John Irving / přeložil Miroslav Košťál / Odeon 2008
Svět podle Garpa
Svět podle Garpa je životním příběhem T. S. Garpa – nepříliš vynikajícího spisovatele, milujícího manžela, starostlivého otce, syna svérázné ženy, která se stává vůdčí osobností ženského hnutí.
Svět podle Garpa se dotýká množství společenských problémů, které jsou stejnou měrou aktuální i v dnešní době. Především je to román o strachu z násilí, neštěstí, smrti; o strachu jako takovém, který je v knize zpodobněn Spodním výrem. Mimoto řeší problémy násilí, lidské sexuality, žen bojujících za svá práva.
Garp se snaží uspět v životě a plnohodně jej prožít, snaží se své blízké a milované chránit před nehostinným světem, s nímž se vyrovnává pomocí svých děl. Jeho snaha chránit se mnohdy jeví jako marná, zvláště když on sám je viníkem nehody, při které umírá jeden jeho syn.
Svět podle Garpa / John Irving / přeložil Radoslav Nenadál / Odeon 2008
Pitná kůra
Fred Trumper, ústřední postava románu Pitná kúra, je dalším z plejády Irvingových svérazných (a v lecčems bizarních) hrdinů. Živitel rodiny, doktorand Iowské univerzity a patrně jediný žijící specialista na starou dolnonorštinu nemá na růžích ustláno: doktorandská studia ne a ne dokončit, vlastní otec ho odmítá nadále financovat, a tak si Fred přivydělává, jak se dá - též jako prodejce suvenýrů při zápasech amerického fotbalu. Nakonec rodinu opouští, několik měsíců se bezcílně potuluje po Vídni, navazuje další vážnější vztah, který se po čase už už rozpadá... A to vše proto, aby se Fred jednoho dne zastavil, vzpamatoval a zachránil, co se dá. Naturel dalších postaviček si s hlavním hrdinou v ničem nezadá, a tak o pikantní situace opravdu není nouze. Pouhá komika či absurdní situace však Irvingovi nikdy nejsou konečným cílem, jsou jen prostředkem, jak poukazovat na daleko vážnější témata: ať už jde o delikátnost mezilidských, zejména partnerských vztahů či třeba svéráz soudobého, a nejenom amerického, univerzitního provozu.
Pitná kůra / John Irving / přeložil Ivan Ryčovský / Odeon 2008
Dokud tě nenajdu
Životní příběh Jacka Burnse. Jako čtyřletý putuje s matkou po přístavech Severního oře a snaží se vypátrat otce, který před nimi zřejmě úspěšně uniká. Jack v Kanadě hodí do dívčí školy, kam smějí i chlapci. V "moři" dívek se rychle rozvíjí jeho sobnost silně determinovaná sexem. Na vysoké hraje studentské divadlo, vyniká ženských rolích. Zažívá strmou kariéru, slaví umělecké úspěchy, je bohatý, obletovaný ráskami. Smrt matky jeho pohled na život změní: zjistí, že příběh o hledání tce byl ve skutečnosti jiný. Otec neprchal, zoufale se snažil synovi přiblížit. Jejich etkání je překvapivé; Jack, který celý život jen hrál, začná autenticky žít... Irving srší ápady, vyvolává úžas a smích. Ať už jde o tatéry, lékaře, muzikanty, prostitutky, ápasníky, filmaře... román je plný věrohodných postav v realistickém prostředí v reálných situacích.
Prozaik John Irving (1942) se proslavil románem Svět podle Garpa, po němž ásledovaly další bestsellery, např. Pravidla moštárny či Čtvrtá ruka. Některá jeho
díla byla úspěšně zfilmována.
Dokud tě nenajdu / John Irving / Překlad Libuše a Luboš Trávníčkovi / Odeon 2006 / 1. vydání o Váz., 880 str.
Čtvrtá ruka
Román si klade zajímavou otázku: Jak má člověk poznat, že se mu zdá o jeho vlastní budoucnosti? A odpověď zní: Budoucí věci si lze představit, jen když člověk spí nebo je zamilovaný... Zpravodaje jisté newyorské televize postihne během natáčení reportáže v Indii tragická nehoda - doslova v přímém přenosu, před zraky milionů televizních diváků, mu levou ruku ukousne lev. Známý bostonský specialista zatím čeká na příležitost provést podobnou transplantaci. Za této situace se ozve jistá dáma z Wisconsinu a "nabízí" ruku svého manžela - ten by ovšem musel nejprve zemřít. Jenže manžel je živý, relativně mladý a zdravý muž.
Tak začíná desátý román Johna Irvinga. Zprvu připomíná humoristickou satiru anebo dokonce erotickou frašku, jeho závěr je však stejně realistický a dojímavý jako kterákoli z jeho dosavadních knih. Román je klasickou ukázkou Irvingova autorského stylu a nacházíme v něm jeho oblíbená témata, současně však nabízí pronikavý pohled na to, jak významnou roli v lidském životě hrají "druhé šance" a ochota ke změně.
Čtvrtá ruka / John Irving / přeložil Ivan Ryčovský / Odeon 2008
Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku
Jediná kniha Irvinga pro děti. Tom se probudí uprostřed noci. Slyší nějaký šramot. Jako by vycházel z prken z podlahy. Jako by vycházel ze zdi a ze schodů dole. Tiché strašidelné zvuky, jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku. Co to jen může být? Tom vzbudí tátu a spolu se odvážně vydají na dobrodružnou cestu po domě, aby vypátrali, kdo se to tu snaží nevydat ani hlásku. Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku je příběh z oceněného románu Johna Irvinga pro dospělé Vdova na jeden rok.
Poprvé se tu objevuje v knižní podobě pro děti příběh spisovatelova syna, který se bál tajemných nočních zvuků, s půvabně hororovými ilustracemi Tatjany Hauptmannové, jež určitě upoutají a okouzlí děti po celém světě.
Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku / John Irving / Vydal Meander 2007
Syn cirkusu
Je to Irvingův "indický" román. Jeho postava, doktor Farrokh Daruwalla, obyvatel Indie a Kanady, se necítí být ani Indem, ani Kanaďanem. Jak sám říká, je "pársem i křesťanem, Bombajcem i Toronťanem". Jeho identita se rozplývá, studoval ve Vídni a odtamtud pochází také jeho životní partnerka. Snad aby nějakým způsobem svou nejistotu kompenzoval, spřádá sny o budoucnosti své i druhých a mění je ve skutečnost. Touha formovat osudy jiných u něj přerůstá v posedlost. V kontextu autorovy tvorby je román výjimečný výraznou detektivní linií: při pátrání po pachateli brutálních vražd se sexuálním motivem před námi defilují nejrůznější formy úchylek. Irving knihu zalidnil množstvím absurdních postav, s nimiž se protagonista, ortoped a sběratel vzorků trpasličí krve, setkává. Daruwalla trpí pocitem odcizení, trápí se otázkou, co je v dnešním světě ještě normální a co ne.
Syn cirkusu / John Irving / Přeložil Ivan Němeček / Odeon 2008 / Váz., 624 stran
