Radek Pilař oslovuje generace děti Rumcajsem, Mamkou, Cipískem z kouzelného světa Řáholce

Přední český výtvarník a ilustrátor Radek Pilař (*23. 4. 1931 – †7. 2. 1993) je autorem postavičky Večerníčka, která děti denně provází už od roku 1965, stejně důvěrným kamarádem se stal jen o dva roky mladší Rumcajs, kterému Radek Pilař možná nevědomky vtiskl vlastní podobu.

Radek Pilař byl ovšem všestranně nadaným umělcem.
Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Vlastimila Rady se věnoval převážně malbě, inklinoval k prvkům moderny. V některých ohledech předstihl dobu – už v 60. letech začal s filmovými experimenty, byl ovlivněn pop artem, který poznal v Paříži. Spolupracoval s divadlem Semafor, v roce 1963 se začal věnovat filmu a zároveň začal s tvorbou pro děti.



V této oblasti získal největší popularitu vytvořením trojice postav Rumcajse, Manky a Cipíska.
(nejdříve v televizním seriálu a následně v knížce) společně s autorem textu Václavem Čtvrtkem. Spoluzaložil časopis Sluníčko, brzy začal spolupracovat se Státním nakladatelstvím dětské knihy, pozdějším Albatrosem, které ocenilo jeho umění charakterizační zkratky a smysl pro hru a zadalo mu řešení netradičních omalovánek a knížek – hraček. První ilustrace mu vyšly v knize Rybky, ptáčci proměnáčci a Hrací skříňka Jindřicha Hilčra (1963).
Kromě Václava Čtvrtka a jeho loupežnických příběhů z lesa Řáholce neměl stálého autora, s nímž by intenzivně spolupracoval. Jeho ilustrace byly obvykle součástí většího projektu a nešly oddělit od jeho animované tvorby. Obě oblasti u něho splývaly a prolínaly se navzájem, obohacovaly jedna druhou.


Radek Pilař s Václavem Čtvrtkem (vlevo)

Vývoj jeho tvorby šel však i po fenomenálním úspěchu Rumcajse mnohem dál.
Až do konce svého života překračoval tradiční hranice výtvarnosti a pronikal svou uměleckou tvorbou i do technické a průmyslové skutečnosti. Kromě ilustrace se věnoval malbě, grafice, fotoasambláži, vytvářel koláže, montáže i objekty. Patřil mezi výtvarníky hledající stále nové cesty v obsahu i v technice výtvarných procesů. V roce 1985 založil společně s Břetislavem Pojarem, Jiřím Kubíčkem a Jiřím Jarošem kabinet animované tvorby na pražské FAMU. Videotvorba ho zcela pohltila a společně s Josefem Bruknerem a Jiřím Pilkou vytvořil videokompozici Musica Picta. Dodnes je uznáván za zakladatele českého videoartu.

Politického převratu se účastnil aktivně a společně se studenty natáčel rozhovory s umělci v pražském Mánesu. Roku 1990 se stává čestným občanem města Jičína. Ve stejném čase zakládá Katedru animované tvorby a videa na FAMU a Asociaci videa a intermediální tvorby, na což navazuje založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně.



Když se doba překábatila...
Dva roky po Sametové revoluci uspořádal svou poslední výstavu Absolutní opona v Galerii bratří Čapků v Praze. Stává se členem Rady Unie výtvarných umělců, Umělecké rady FAMU, Umělecké rady Ministerstva školství a Media archivu. 7. února 1993 nevydrželo jeho nemocné srdce takové pracovní tempo a Radek Pilař umírá na infarkt. Je pohřben na pražském Vyšehradě.



Výstavy a ocenění.
Radek Pilař měl přes 40 samostatných výstav, ilustroval na 50 knížek pro děti, které vyšly po celém světě, vytvořil kolem 40 krátkých filmů a večerníčků, realizoval přes 30 videozáznamů a videoartů - je zakladatelem tohoto směru v České republice. Získal řadu ocenění, mezi jinými mezinárodní cenu Řád dětského úsměvu, udělovanou dětmi. Tři základní knížky Rumcajs, Manka, Cipísek vycházejí v Albatrosu od roku 1970 dodnes, celkem v nákladu 1 828 000 výtisků. K tomu je nutné přičíst další jednotlivé příběhy s postavičkou Rumcajse, omalovánky, obtisky a leporela. Pak dojdeme k celkovému číslu 3 260 000 výtisků.



Dílo Radka Pilaře je v současnosti možné zhlédnout v písecké Sladovně, kde je kromě jeho ilustrátorské činnosti představena i volná tvorba, a rovněž v Jičíně, kde je nově otevřená interaktivní expozice věnovaná výhradně příběhům o loupežníku Rumcajsovi.