Kdo dnes skutečně ví, kdo to byl Mahatma Gándhi, co napsal a jak uvažoval? Kdo dnes čte knihy člověka, který po mnoha set letech zbavil Indii britského zrůdného kolonialismu a britského rasismu.

Člověk Mahatma Gándhí (2.10. 1869 - 30.1.1948) byl rozporuplný, protože byl člověkem hledajícím a chybujícím.
Ale na rozdíl od mnoha podobných humanistů byl aktivní a šel příkladem. Nikdy se neschovával za svá slova a nikdy svého postavení nezneužil pro své obohacení.
Nebyl však bez povážlivých chyb v myšlení a chybných úvah. To co ho dnes učinilo všeobecně známým bylo, že žill ve správný čas na správném místě a že tenkrát existoval pro všechny Indy jediný společný nepřítel - Britové. V jiném čase bychom o něm asi nic nevěděli, což se prokázalo i tím, že po skončení britské nadvlády se stal velmi rychle terčem naboženských střetů samotných Indů, což nakonec vedlo k jeho násilné smrti.

Avšak mýtus, který po něm zůstal, nám Gándhího zachovává jako člověka ryze humanistického, člověka, který zastával nenásilí, tak jak ho známe z idealizovaného filmu Gandhí Richarda Attenborougha. ZDE>
Jenže málokdo už ví, že byl často víc než humanista náboženský fundamentalista, zastánce  metod a úvah, které byly už ve své době směšné nebo které budou možná pochopeny až mnohem později. Kdoví?

Otázka sexu, ve které Gándhí tvrdě bojuje proti antikoncepci jako „ryzímu zlu“ a hájí úplnou sexuální abstinenci jako prostředek k oživení duchovních sil národa (viz Gándhího kniha Self-Restraint v. Self-Indulgence – GANDHI, M. K. Self-Restraint v. Self-Indulgence . Ahmedabad : The Navajivan Trust. 1928.)

Otázka náboženského myšlení, ve které Gándhí zastává názor, že existence satana je slučitelná s hinduistickou vírou, a že satan je něco reálně existujícího. (viz Gándhího text z Young India ze 17. září 1925, dostupný též v knize GANDHI, M. K. The Essence of Hinduism. Ahmedabad : Navajivan Publishing House. 1987.)

Otázka ateismu, ve které Gándhí doporučuje jednat s ateisty jako s mentálně postiženými či slepými lidmi (viz tamtéž). Nejde přitom pouze o obsah, ale především o způsob argumentace, který sestává z emocionální manipulace a odkazu na dogmata. Je otázka, nakolik nás může tento způsob myšlení a argumentace inspirovat.
Bohuslav Binka

Ukázky z knihy Hind Svarádž – Indická samospráva:

„Co je vůbec vzdělání? V podstatě se jedná o schopnost číst a psát. Je to pouhý nástroj a jako takový může posloužit dobře i špatně. Tentýž nástroj může pacienta vyléčit i zabít a stejné je to se znalostí písma. Sami se v běžném životě můžeme přesvědčit, že mnozí lidé svého vzdělání zneužívají a jen málokdo s ním má dobré úmysly. V tom případě je jasné, že napáchá více škody než užitku /zvýraznil B. B./. … Vezměme si vyšší vzdělání. Sám jsem studoval geografii, astronomii, algebru, geometrii a další vědy. A co z toho? Pospěl sem tím nějak sobě nebo ostatním? Nač jsem se to všechno učil? … Vás i mě zaklelo falešné vzdělání … já jsem se od jeho neblahých účinků osvobodil …“

V otázce ateismu, doporučuje Gándhí jednat s ateisty jako s mentálně postiženými či slepými lidmi. Nejde přitom pouze o obsah, ale především o způsob argumentace, který sestává z emocionální manipulace a odkazu na dogmata.
Gandhi, M. K. The Essence of Hinduism. Ahmedabad : Navajivan Publishing House. 1987

Anglický parlament ještě nevykonal z vlastní vůle jedinou dobrou věc. Kdyby peníze a čas promrhané v parlamentu mělo k dispozici několik skutečně kvalitních lidí, byl by dnes anglický národ mnohem dál. Parlamentu chybí skutečný mistr.

Nenásilný (pasivní) odpor: Po mnoha zkušenostech jsem dospěl k závěru, že ti, kdo chtějí nastoupit cestu pasivního odporu pro blaho své země, musí dodržovat úplnou pohlavní zdrženlivost, přijmout chudobu, následovat pravdu a rozvíjet neohroženost.
Pohlavní zdrženlivost je jednou z nejdůležitějších disciplín, bez níž mysl nemůže dosáhnout potřebné pevnosti. Necudný člověk ztrácí vitalitu a stává se z něj slaboch a zbabělec. Ten, jehož mysl podléhá zvířecím vášním, není schopen vyvinout jakékoli větší úsilí. Mohu uvést bezpočet příkladů. Přirozeně zde vyvstává otázka, co mají dělat ti, kdo již žijí v manželství, ale ani ta nás nemusí pálit. Sňatek nečiní z uspokojování vášní o nic menší zvířecí bezuzdnost. Požitkářství tohoto druhu je s výjimkou snahy o zachování rodu přísně zakázáno. Zastánce pasivního odporu se však musí vyhnout dokonce i tomuto velmi omezenému požitku, protože nemůže mít žádný zájem na zplození potomstva.

Život Gandhího je příkladem, že hledání té nejrozumnější a nejmírovější cesty pro všechny bytosti na této planetě začíná hledáním především v nás samých.

Knihy o Mahátma Gándím:

Mahátma Gándhí, Životní zásady
Stern, Henri
Výroky, shromážděné v této knize, představují duchovní odkaz Mahátmy Gándhího. Jeho učení, které čerpá z nejstarších indických zdrojů, je univerzální a velmi aktuální. Vděčíme mu za moderní pojmy jako například "aktivní nenásilí" nebo "občanská neposlušnost". Jeho myšlení, naplněné velkou tolerancí k jiným náboženstvím, je nerozlučně spjato s jeho politickou činností a jeho angažovanost v boji za rovnoprávnost má svůj původ především v duchovní reflexi. Dnes se Gándhí prostřednictvím svých výroků obrací na všechny národy, všechny muže i ženy, kteří chtějí s veškerou odvahou vést svůj život k pravdě.
Vydal Triton

Gándhí člověk
Easwaran, Eknath
Velký příběh proměny Móhándáse Karamčanda Gándhího zv. Máhatmá, neboli Velká duše, indického politika a národního vůdce, který po návratu do vlasti se mj. zasadil o prosazování samostatnost Indie a uplatňoval při tom taktiku nenásilí a pasivního odporu. Po celý život zdůrazňoval prostotu, podněcoval občanskou neposlušnost k britské nadvládě, prošel řadou vězení, ochraňoval chudé a nabádal k náboženské toleranci. Publikace je doplněna řadou působivých fotografií.
vydal Volvox Globator

Autobiography
M. K. Gándhí
V roce 1931 vyšel český překlad jeho Autobiografie (An Autobiography or The Story of my Experiment with Truth). Od té doby se jiný český překlad této úžasné knihy na trhu neobjevil. Na konci 80. let vyšla tato kniha ve slovenštině jako Môj experiment s pravdou.
Gándhí v ní velmi otevřeně popisuje svůj život, události a myšlenkové pochody, které jej dovedly k názorům a činům, které ovlivnily miliony lidí nejen v Indii. A tyto názory jsou často velmi kontroverzní. Právě proto by s touto autobiografií měl každý začít. Dostala se mi do ruky velká řada různých výběrů z Gándhího díla a obrazových publikací, knih citátů a pod., ale všechny působily příliš uměle, idealisticky. Obraz Gándhího, který podávají, je jen jednostranný, zidealizovaný. Ze sbírky jeho citátů nelze získat komplexní pohled na jeho osobnost. Je nutné se začíst do jeho vlastních slov o problémech, které jej v životě potkaly a jak je řešil a co je nejdůležitější - jak se tím měnily jeho názory a co mu to přineslo.

Gándhí Síla pravdy
Catherine Clémentová
Kniha vyšla v roce 1994. Stručné a výstižné texty jsou doplněny množstvím fotografií a kreseb, vysvětlivek a dobových zpráv. Gándhího život je zde popisován jako svědectví mnoha lidí a dobových dokumentů.
Mahátma Gándhí (1869-1948) nebol žiaden “pacifista”. Celý svoj život bojoval. Gándhího vlastné meno znie: Mohandás Karamčand Gándhí. Mohandás znamená “v službách lásky” (mohan=láska, dás=služba, služobník) a Karamčand znamená “nositeľ karmy”. Tieto dve mená boli určujúce pre celý jeho život: pre jeho službu ľuďom a pre to, že osud svojej krajiny urobil svojím vlastným. Gándhiího neúnavný zápas začal už po ukončení štúdia práv v Londýne. Skúsil, že farba pleti môže byť medzi ľuďmi a národmi neprekonateľnou prekážkou a môže vyvolávať povýšené pohŕdanie a zničujúce utlačovanie. Nebojoval len za oslobodenie a nezávislosť svojho národa, ale aj za oslobodenie a nezávislosť človeka vôbec.

Hind Svarádž
M. K. Gándhí
Toto je Gándhího knižní prvotinina. Sepsal ji formou fiktivního rozhovoru mistra a učedníka a představuje v ní svoji vizi cesty ke svarádži - samosprávě Indie a k tomu, jak se zbavit britské nadvlády. Cestu vidí v nespolupráci, odmítání násilí. Mnohé z toho je obecně známé a s Gándhím si tyto myšlenky automaticky spojujeme. Co však tolik neznáme, jsou jeho radikální myšlenky, kdy odmítá všechny výhody a výdobytky moderní společnosti a techniky (západní medicínu, právo, stroje a továrny, ...).
Kompletní text Hind Swaraj v angličtině najdete zde  http://www.mkgandhi.org/swarajya/coverpage.htm

Několikahodinová dokumentární biografie MAHATMA - Life of Gandhi