Sláva strojů a měst (1929) je velmi zajímavá vize o budoucnosti lidstva v podobě rozhovoru u včelaře a včel. Překvapivě aktuální kritika kritizující počínající technokratismus, hektický rozvoj městské civilizace, konzumního způsobu života a tím počínající odlidštění člověka.
Sláva strojů a měst je nevelká próza (96 stran), která má formu fiktivního rozhovoru až filozofické debaty. Vypravěč, sám Rašín, český včelař s „továrnou“ na med s miliony včelích dělnic, hostí německého redaktora a dva americké inženýry.
Ti přijíždějí obdivovat efektivitu včelího společenství a hledají inspiraci pro vytvoření ještě výkonnější, lidské společnosti, kde by lidé pracovali bez spánku 16+ hodin denně a svou práci by milovali.
Překonali jsme vzdálenosti, ale vzdálili jsme se od života.
Citát z knihy
Jaromír Rašín knihu psal v polovině 20ých let. Tedy v době, kdy se rozvíjí ve velkém nový československý průmysl, automobilismus a nový způsob života, hlavně ve městech. To bylo pro mnoho lidí šokem. Stejným jako byl rozvoj digitálních technologii počátkem druhého tisíciletí.
Není divu, že člověk soudný a přemýšlející, jakým Rašín bezesporu byl, si kladl mnoho otázek o budoucnosti.
Proto ve své knize otevřeně kritizuje:
přetechnizovanou moderní civilizaci,
slepou víru v pokrok a stroje,
odlidštění člověka,
městský život a konzumní zábavu jako únik před prázdnotou,
ztrátu kontaktu s přírodou a přirozeným rytmem.
Kniha je tedy nadčasovou kritikou technokratického myšlení a varováním před budoucností, kde by člověk mohl skončit jako anonymní „lidská včela“ v obřím stroji.
Mnozí čtenáři si jistě všimnou podobnosti s knihami Huxleye a jeho překrásným světem plným spokojených otroků na drogách.
Ilustrace k původnímu vydání vytvořil významný výtvarník Cyril Bouda.
V roce 2019 byla kniha dramatizována Jaroslavem Duškem Divadlo Kampa
JAROSLAV DUŠEK – SLÁVA STROJŮ A MĚST divadlo >>
Existuje i audiokniha CD (čte mj. Jaroslav Dušek).
Sláva strojů a měst / Jaromír Rašín / první vydání vlastním nákladem v roce 1929
e-kniha >> Sláva strojů a měst pdf
Audiokniha ke stažení nebo na CD namluvená J. Duškem.
Jaromír Rašín (25.5. 1891 – 1951, Hvar, tehdy Jugoslávie)
Byl český právník, básník, prozaik, překladatel, bibliofil a vášnivý včelař.
Syn Viktora Rašína (1856–1921), který byl bratrem slavného českého politika a prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína (1867–1923).
Vystudoval práva, pracoval jako právník (hlavně v pojišťovnictví).
Psal poezii, prózu a úvahy. Vydával vlastním nákladem v bibliofilském duchu (malé náklady, krásná úprava). Mezi jeho díla patří např.:
básnické sbírky a prózy (Písně a balady, Život Ježíšův, Život všekazů, Budhovy vyjížďky aj.)
„Každé pravidlo má výjimku a každá zásada odchylku.“
Jaromír Rašín byl velký milovník včel, provozoval včelín (někde se uvádí unikátní kamenný včelín), psal o včelách a přirovnával včelí společenství k lidské společnosti (téma silně přítomné v jeho nejznámější knize).
Po Mnichovské dohodě (1938) emigroval (pravděpodobně kvůli židovskému původu rodiny Rašínů nebo politickým postojům).
Zemřel v roce 1951 na chorvatském ostrově Hvar.
Výpisky z knihy Jaromír Rašín / Sláva strojů a měst.
„Druhý den jsem časně vstával. Slunce vycházelo slavně. Východ slunce je vždy slavný. Slavně se rodí den. Není jiné slávy na světě než sláva slunce.“
„Lidé však zapomněli na básníky a nestarají se o to, co říkají hvězdáři, a málo se dívají na slunce. Snad polovina lidí, jež žije v městech, noc proměňuje za den a pozdě vstává, nevidí slávu rodícího se dne…“
„Jestliže sloučíte všechny statky a velkostatky v několik ohromných zemědělských továren, možná, že dosáhnete větší výroby, ale cena, kterou lidstvo za to zaplatí, bude příliš veliká, neboť jí dosáhnete za cenu šťastného života zemědělců… zničíte vesnice a pohřbíte lásku člověka k půdě, rozvážete pouto, kterým bylo lidstvo od věků spjato s přírodou…“
„My máme stoposchoďové mrakodrapy, jezdíme pod zemí, lítáme ve vzduchu, procházíme se na visutých chodnících, posíláme vzduchem bursovní zprávy i úryvky z oper, organisujeme, pracujeme, tvoříme a vyrábíme.“
Na závěr jedna z myšlenek Arhura C. Clarka, světového spisovatele scifi z knihy Profiles of the Future.
Populární představa podporovaná komiksy a lacinou formou sci-fi, že inteligentní stroje musí být zlomyslné entity nepřátelské člověku, je tak absurdní, že má sotva cenu plýtvat energií k dokázání její nesprávnosti.
Téměř mě svádí argumentovat, že pouze neinteligentní stroje mohou být zlomyslné Ti, kteří zobrazují stroje jako aktivní nepřátele, pouze vykreslují svoji vlastní agresivitu.
Čím vyšší inteligence, tím větší stupeň vzájemné spolupráce.
Jestliže někdy bude válka mezi člověkem a stroji, je jednoduché uhádnout, kdo jí začne.”
