Tajraga. Cesta světlých. Román z hlubin altajské tajgy o budoucnosti lidí

Vědomosti o současné struktuře světa v knize Tajraga – Cesta světlých, by se měly stát základem pro budoucí civilizaci.

Příběh Svetloslava – poustevníka, který se na 16 let dobrovolně uzavřel před civilizací v hlubinách altajské tajgy, aby našel východisko z bezútěšné reality světa. A nachází.
Z chladné lesní pustiny se před ním vynořuje postava Starce, který mu předává moudrost předků.
Zasvěcuje ho do fungování hmotného světa Javi a nehmotného prostoru Navi, do boje světlých sil s temnými.
V pustině nachází po nehodě na sněžném skútru zraněná a promrzlá dívka a její mrtvého přítele a vynaloží veškeré úsilí, aby ji zachránil. Pomáhá mu nevidomá léčitelka Darja i další přátelé, se kterými čelí útokům temna.

Román Ivana Andrjuščenka Tajraga je vícevrstvý.
Někteří v něm najdou dobrodružství. Jiní znalosti předchozích generací a vyprávění o fungování vesmíru, jeho zákonech, i o existenci Volochů, kteří sehrají významnou roli při existenci lidstva.

Ivan Andrjuščenko se narodil v roce 1968 na území Altaje.
Byl vychován a vyrůstal v rodině sibiřských lovců. Lov a rybaření nejsou koníčky. jeho života Autor získal vzdělání v rodině, ve které příroda je součástí života. Dokázal ji zachovat a nosit v sobě, aniž by o ni přišel. V roce 1985 absolvoval střední školu v Barnaulu, v roce 1989 absolvoval Permskou vyšší vojenskou velitelskou školu.

Tajgara 1-2, Cesta světlých / Ivan Andrjuščenko / vydal www.torden.sk

Výpisky:

V zemi, kde základní zásadou bylo, že je třeba pomáhat bližnímu, být připraven pomoci a nežít na úkor štěstí druhého, ale žít společně, bok po boku. A v případě potřeby nehledat vlastní blahobyt.
V průběhu let se jakoby z vůle zlého démona vše změnilo. To, co bylo dříve cenné a důležité, se stalo zbytečným a směšným. Základy, na nichž lidé budovali své životy a vychovávali své děti, byly prohlášeny za hloupé. Tehdy ty jedovaté houby začaly růst, zalévané deštěm nové morálky. Vyrostly na zdravém mase a žily jen na jeho úkor, plodily jedy. Lhaní a podlost se staly normou.
Život na úkor druhých se stal základem života.
xxx

Život mimo civilizaci učí člověka šetřit námahu a čas. Na rozdíl od rozmarného obyvatele města, který se vydává do divočiny a touží po nejrůznějších vzrušeních, je člověk žijící v tajze racionální. Jedná intuitivně na základě úvah o rozumném dostatku.
xxx

„Všimli jste si, že život ve světě, který vytvořili lidé, odkud jste přišli, a život zde se liší? Život zde je harmonický a vyvážený. Nic nenarušuje procesy probíhající v přírodě. Vše je v harmonickém vztahu: kameny, tráva, stromy, listí, které z nich opadalo, roční období, která následují jedno po druhém. Nejenže si neodporují, protože v tento svět věří, ale naopak se vzájemně doplňují.
Ptáci a zvířata žijící v tomto světě jsou jeho neoddělitelnou a nepostradatelnou součástí. Každý zde má své místo, svůj účel. Dokonce i život a smrt se zde vzájemně podmiňují. Když vlk sežere srnce nebo zajíce, sežere pouze maso, nikdy se nedotkne duše, aby měla možnost se dále rozvíjet. Žere jen to, co kotě potřebuje, nikdy nejí pro potěšení nebo zábavu. Nikdy se nevydává na lov, když je syté.“
xxx

„Až půjdeš po cestě ke světlu a budeš se v každém okamžiku cítit jako součást obrovské rozmanitosti světa, které dovolíš, aby do tebe pronikla a stala se tvou podstatou, bude to začátek druhého kroku.“
xxx

Svetoslava nikdy netížila samota. Užíval si samoty, aniž by se cítil nepříjemně a aniž by měl potřebu kontaktovat lidi. Poté, co objevil jeho obydlí, spěchal ho už po dvou dnech znovu navštívit. Najednou bylo všechno jinak. Potřeba komunikovat s tímto novým známým, malým suchým mužem, byla jako žízeň.
xxx

„Bratři! Přišel čas, kdy už civilizaci planety nelze udržovat a starat se o ni. Nastal čas, kdy se Lidé musí naučit najít cestu ke světlu, naučit se žít se Zdravým rozumem a Přiměřeným dostatkem.
Cesta našich příbuzným bude dlouhá, obtížná a ne vždy bude pro ně pro ně jasná, ale takové jsou zákony vývoje vesmíru. Na počátku byla tato planeta opuštěna našimi předky z BoGa, kteří nás vychovali a stvořiil Viditelný svět v této části vesmíru.
Při svém odchodu zanechali tuto planetu a lidi v naší péči. Nyní je řada na nás, abychom odešli. Tak to určili bohové.
Nenecháme však ty, kteří kráčejí po světle stezce bez naší podpory, stejně jako Bogovia zanechali nás. V naší nepřítomnosti za sebou zanecháváme ochránce poznání VeRaHa a ty, kteří dostanou dar, aby Lidem pomáhali, aby se neztratili v labyrintu evolučních pokušení. Jste připraveni?
„Proč se ptáš, Svetoslave? Všichni Volochové jsou zde. A to rozhodnutí je naše společné rozhodnutí, učiněné v kruhu. Není to pro nás nic nového, řekl jeden ze starších přítomných.
xxx

Život v tajze je těžký a netoleruje slabé. V každé živé bytosti, která se v jejím rozmezí ocitne se probouzí především ten nejzákladnější instinkt, a to přežít za každou cenu! Tajga učí nechat se vést pouze jím. Po zvládnutí prvních úkolů nás učí žít ve svém vlastním prostoru, aniž bychom narušovali hranice jiným a nedovolily nikomu jinému narušovat své vlastní.
Každé zvíře získává tyto návyky od narození. Kterékoli zvíře, jen člověk ne…