Existují dvě velmi podobné knihy, které psychologicky rozebírají kruté chování a podstatu lidské povahy v neočekávané extrémní situaci. Vichřice na Jamajce a více slavný Pán much. Obě knihy se zabývají tématem nevinnosti dětí, které se v nepřítomnosti dospělých a kontaktu s novým světem projeví jako amorální, kruté, schopné nepochopitelného násilí.
Kruté chování a dětská nevinnost
Takový mýtus, který je známý z viktoriánského doby, např. z dobrodružného románu “The Coral Island” (1858) od R. M. Ballantyneho.beletrie
V něm se jedná o příběh tři britských chlapců (Ralph, Jack a Peterkin), kteří ztroskotají na pustém korálovém ostrově v Pacifiku. Díky vynalézavosti a přátelství přežívají, bojují s kanibaly a piráty a nakonec se zachrání. Velmi optimistický dobrodružný příběh o civilizovanosti a statečnosti.
Samozřejmě inspirace románem Robinson Crusoe z roku 1719 je naprosto zřetelná.
Ale i tento příběh robinsona Alexandra Selkirka má původ v knize Henriho Pitmana, který popisuje útěk z nucených prací na ostrově Barbados v roce 1687.
Román Vichřice na Jamajce (originál A High Wind in Jamaica, 1929, česky 1931)
od velšského spisovatele Richarda Hughese vypráví o skupině britských dětí z plantáže na Jamajce.
Po hurikánu a následném zemětřesení je rodiče pošlou lodí do Anglie. Loď přepadnou piráti, děti se omylem ocitnou na jejich lodi. Tam se postupně začíná projevovat jejich schopnost manipulace i neuvěřitelná lhostejnost ke smrti a vraždě. Piráti oproti nim působí relativně dobromyslně a bezradně. Hughes ironicky a psychologicky zobrazuje dětskou psychiku jako ryze egoistickou, naprosto odlišnou od viktoriánských ideálů.
Román Pán much (Lord of the Flies, 1954)
od Williama Goldinga je známější alegorie o skupině chlapců uvízlých na ostrově bez dospělých.
Aby přežili, snaží se vytvořit řád, ale rychle upadají do rituální násilné brutality, což ukazuje na temnou podstatu lidské povahy, protože lidskost je vlastnost naučená a projevuje se pokud jsou k tomu vytvořeny podmínky.
Po přečtení obou knih je jasné, že Golberg zcela okopíroval knihu Hughese.
Spisovatel Truman Capote to dokonce označil za přímé převzetí tématu a motivů.
William Goldin. Nýmand! Pán much? Ten román je jednou z největších literárních krádeží naší doby. Golding dostal tu cenu za to, že kompletně vykradl román Vichřice na Jamajce. Téma, zápletku i charakteristiky postav.
Truman Capote
Rozdíly obou podobných příběhů jsou jen v tónu a formě.
Hughes je sarkastický, s dobrodružným rámcem a důrazem na dětské egoistické chování.
Golding je mnohem temnější a jeho příběh je alegorií o společnosti a věčném zlu v člověku.
Oba romány však rozhodně patří ke klíčovým dílům 20. století, které zásadním způsobem mění zažitou jednostrannou představu o dětské čistotě a nevinnosti.
